Písmák Stránky
Ve světě stránek toulám se jsem poutníkem vymyšlených světů snílků co pro jiné blázny jsou čtu si v jejich snech představy lásky a života které jim tento svět nemůže dát každému může se stát že zbude sám se svou touhou žít jinak románem dní
Řetězy přírody
Ve stínech stromů
odráží se stesk
deště po slunci
láska nenaplněná
Zlatí draci
Zlatí draci
Ve vírech vrhají se kzemi
hle rudí a mědění
švitoří ve vzdušných vírech
Deštivá
Kamenné mosty
zúlomků křišťálových (slz)
klenou se nad hlavou
pod těžkou oblohou
Den Kouzla "kapitoly 1-5
Den Kouzla
Kapitola 1.
Tak jako už mnohokrát předtím sám a zamyšlený toulal se lesem. Procházel okolo stromů které znal tak jako nikdo jiný. Tolikrát jim říkal svá největší tajemství.
Tajemství ze zlatých dubů
Tajemství ze zlatých dubů
Říká se že samotnou pravdu o sobě člověk zjistí až na samotném konci věků. Zde je ta má. Každý řádek poví to co jsem celý život neuměl a nebo nedokázal vyslovit.
Mé jméno je Eremon z rodu Vyddan a toto je poslední co v životě toužím dosáhnout, svěřit své životní tajemství.
Zlaté strunky
Zlaté struny lesních nymf
hladili chladiví vánek
ve kterém vlály tvé nádherné kadeře
smích hladil mé srdce
Jarní bouře
Ohlušujícíhřmot
oblohy spoutané
dopadá mezi
barevné střípky
Oči Afrodité
Oči Afrodité
U chrámu Afroditémé oči pomalu. Zalily se barvou vínav záři loučí nebeskýchuviděl jsem stín. Ticho proťal lehký smíchdívky překrásné. Na odiv měsíciprůsvitná tógavyhlazovala všechny křivkypevné jako skála.
Krystalické naděje
Obrazy plující temnou oblohoumé mysliTonoucí v tónechhrajících barevnou zářípolární duhyŽivota s duší Malující touhou sen našeho bytí. krystálky soli do noční oblohydaly nám zapomenoutna chyby. které se stalyA naše štěstístojí s námi. Nevzdám se tě(chtěl jsem být první a ty také)Ale tak to byloMy dva to víme.
V zelené hloubce očí
V zelené hloubcesvěta nebo očíhledám pravdua nacházím smích. jež hladímé rtytváře růží plnímé prstypíší tvému tělu. horkou tužíneviditelnou vzkazyna tělochvějící se. krásou okamžikuvěčnou vzpomínkoupomíjejícíjen s koncem věku lásky.
Milování
Dotknul jsem se snu
byl hebký a vlahý
jen se tak rytmicky
míhal
Ledová královna
Opět dýchám
čistý mráz
plíce to trhá
k srdci se dere chlad
Napsáno v obloze
Napsáno v obloze
V západech slunce
číst nádechy
nocí
Některé další dny
V bílém bezvětří
cítit pohlazení
teplého větru
Skrýt se pod paprskem
Červánkový strom
Byl strom jehož kůra temnou byla vrásčitá a hrubá temnotu protínala rudá síť Ten strom. měl křehké listí sluneční zář Na konci dnů stál vzpíral se obzoru do šera snů šedivých dnů. .
noční obloha
Zadívat se na hvězdyzřít pravdu. Dýchat životneznajíc smrthledat odvahudostávat něhu. obalen v mrazuskrývajíc očidychtící po světěmezi nimina obloze.
Modrý svět
Svět zdá se být zlýkaždý den sami za sebeztrácet své snydělat kompromisypro životpro další denkterý se snadopakujepořád dokolanež skončí. . Tečkou.
Moje první životní Haiku
Život je knihamnoho stran plných citůvnímaných různě.
Málé Haiku pro končící léto
Světlo léta zní ptačí hudbou červánků zapsanou na vždy .
Dívka v černé (sama bouře)
Kopretinylámaly se pod každým dotykemlehkých černých šatů.
. v prachu odražela sekrása chodidelsnad věčně.
medůza
MedůzaV obětí láskymedůza skrytá. Upoutá pohledemsnad naposled naše oči. V uších ještě ptačí zpěv mi zní. byla svůdnáa já nebyl poslední.
Temné jezero osudu
Temné jezero osuduPod temnou oblohouzřil jsem hladinutemnější než samuprázdnotu srdce. Na jezeře temném jak osudtančily vlnydokola. Točil je proudhladina lákavástačí jen plout. zbaví mysl poutdotkni se vodyjenž pravdu vípodívej se jestli se nebojíš.
Cesta do středu růže
Cesta do středu růžeNa cestědo srdce růžeplátkem jsem otočilA nasál vůněroztáhl vrátkano co povím: růžová. Přemýšlel na kteroustranu se dámdoleva růžová doprava bílásprávná volbasrdce si nevybírárůžová růženení to kýč. No tak aťtáhněte pryč. tak jsem šel dál.
lákání
LákáníElfské lampičky osvětlují lesní cestujak hvězdnou září. Lehké kroky vílytančí po dubovém listítěch nejkrásnějších barevpod hustým příkrovem větvovíZvuk jejích krokůzní vlastní melodiívyzývá k tanciJejí tělo průsvitnékrásou nepopsatelnousvádí pocestnéze světel lamp. Na zakázané ovocenaposled spatřitkrásuOdávat se rozkošímkteré jsouláskou motýlích křídelspalujících dotykůkteré spálísrdcena hvězdný prach.
Sny
SnyV hladině potokaodráží slunceobrazy světakterý tajemný jestkaždý den v něm slunce svítáa každá nocje pro člověka test. přežití nebo odvahytěžko říctnocí se bojí dušea tělo čeká jich. Odpočinek a snyco z temnoty přicházído očí bez strachuleckdy vnuknou slzy.
Zlatí motýli slunečních paprsků
Zlatí motýli slunečních paprskůV trávě na vrcholu mého světana mé hrudi přistál malý motýlměl barvu zlata a třepotal se jemně se dotýkal rtů a jiných místco tělem jsou svázaným s dušíkaždý to zná . dotyky jdoucí víc do hloubi duše než na tělotak jsem ho políbil a co se nestalo. Vítr pohladil mou tvářa motýlek ukrýval ve stínu temných očí svou zářkdo ví co jeho křídla do mého srdce píšícítím to jako teplo i když pršímožná mi dal slunce žára nebo se stal kouskem mého srdcetajemný motýlco navždy chce být v bezpečí.
Temná křídla
Temná křídla
Na křídlech vran
krůpěje rosy
nový den přináší
Minulost
Minulost
Zavři oči
nadechni sea nech se unášetslovy jenž nese vítrze strašných dálekz takových do kterých se necestujez krajův nichž žijíti co tento světutvářely před námya teď nás jejich dětihladí chladivý vítrse slovy utěchya nebo je slyšet chci jenom já.
Zvláštní touha bojovníka
Zvláštní touha bojovníkaProšel jsem dušíprošel jsem tělemsvýmku věčnosti. Do země čelemmé srdce mělo jen malý šrámmožná někoho teď svírá žal. Možná jeho byl ten měčco život mi vzalbyl jsem tím co nerad prohrával. Teď jsem dohráltu hru věčnou.
svíčka
Plamen se třepotá
snad je mu zima
po celý rok
nikdo ho neobjímá
Sounds of silence
Ahoj temnoto můj starý příteli
ta slova jsou tak pravdivá až to zamrazí
jsou to zvuky ticha
proto mám teď husí kůži a slzu na kraji.
keltská
Půdu pod nohama
co zřila věky.
Nosila kroky hrdiny
i jejich protikldy.
Jen dětská lžička
Jen dětská lžička
Polední express.
Co brázdí Prahu sem a zase tam.
Dostavil se do další z výčtu stanic.
Na vrcholu slzy
Na vrcholu slzy
leskne se cosi.
Spadlo to náhodou.
Šilhá to hlady.
Podzimní
Uschlé listí ve větru
dělá spirály
letí do nebe
a v tom se rozláme.
Tvář moře?
Je jedna tvář jen ty jedny slzy. Spadly moc brzy daly život nový klíč k srdci roste vzhůru. Jako strom sílí snad jednou na kraji moře lásky stát bude navěčnosti. Jak maják milenců co vstoupili do vln do vln lásky opájí se v hlubinách hladí si vlásky svými úsměvy se hřejí oči se spoustou vlhké krásy trochu solí pálí.
Prsten
Malý předmět na kraji chodníku. Kdysi pro někoho přestavoval celičký svět. dneska tu leží ztracen či proklet. Jen kus kovu chladného kdysi snad jiný byl možná se lesknul.
Zklamaná
Zklamaná v plamen svíčky duši svou ohřala se prošla tmou jako dým. . když zhasla svíce kolikrát se říká co říct více. Co říct anděli lásky jehož duše zemřela marně.
Kulička
Kulička na dlanikrásně se koulí. Není však na hranívětšinou bolí. Kulička s barvou světana dlani leží. Není však ze skla.
Voskové květy
Voskové květyv srdci odkvétajíkrásy se zřeklyPlameny je obplétajístruška rudého voskuačkoliv je teplýstéká po květu. mrazí. dopadá na dlažební kostku. jen lampa nad ním září.
Bolavá duše
Hladina jezera zčeřila sezas jedna kapka přibyla. Zas další iluze svalila seopět jedna duše zmatená docela. Vlny od kapky se rychle vytratily. Snad dříve než vznikly.
Křižák
V duhovém světle nejvyšší z katedrál
hledím na cosi.
V pilíři světla barev tam stál
shrbený opíral se o lavici
U štěstí
Štěstí tu hledám. na adrese život. Tak jsem tu povídám. nepřicházím nevhod.
Jeden úlet
Sedím na lavičcena špinavý chodník zírám. Já nepatřím sem přececo za děvku tu objímám. V duchu si říkámproč jen to dělám. A jak tu sedímv myšlenkách se topím.
Pocit okouzlení
Padající nebe. Moře v pohybu . U srdce hřeje čistota obzoru. Motýlí křídla ve smyslném třepotu a moje ústa co našla němotu.
Pařez
V bukovém hájina starém pařezu. Ticho jak v rájikeříčky vřesuzdobí tu místoodpočinku stromukterý dal živottolika stromům. Teď je z něj pařez. proč překážel člověku.
Moje lidství
Spousty podivných snů. na stovky dnů. Jednou plných štěstí. jindy duše scestí.
Dub lásky
Listy hrají --- symfonii větru. Tichonce šumí --- vědí že jsem tu. V trávě na zemi --- u silných kořenů. S hlavou v kvítí --- na kraji snů.
Andělé přátelství
Blesk rozzářil nebeve tmě noci spatřil jsem tebe. Zoufalý,mokrý. jen tak jsem seděl. Podivín, hloupý.
Iluze a sny
Lidské iluze a sny. . jsou jen mlhavé záblesky štěstí.
Trny
Květina se zlověstnými trnyk srdci se pne. Proč však má ty ostnykvůli kráse každého dne. Pomalu se srdce dotýkáa první krůpěj krve vytéká. Květina jež nikdy nebude mít květ.
Slzy v očích zas a znova.....
Slzy v očích cítím čím dál víc. Čím, čím jen to ksakru může být. Slzy v očích už pálí a víčkům vlhne líc. Od srdce, ze sevřené hrudi slzy pramení.
Chvilku před bouří
Před pohledem mýmtěla hor na dlani. A k nohám stín,tráva se uklání. Tiše tu naslouchámptačímu volánía tak se dovídám,jejich lásek vyznání. Vítr mi přinášísluneční paprsky.
Sen o duši hvězd
Sedím tu pod branou andělů. Na duši klid. Chvíli tu zůstanu. Jen tiše snít.
Slzy
SlzySlzy jež znají pravdu hořkou,přec vždy mají chuť slanou. Vytékající z očí, co už nechtějí vidět. Stékající po tvářích, padajcí. zač mám se stydět.
Loučím se první lásko
Šel jsem na mýtinku, kam chodívám psát. Tak jako obvykle, šel jsem tam rád. Možná jsem doufal, že budeš tam stát. Už je to dávno, dva roky snad.
Ztrácím a nacházím
Ztrácím a nacházím Ztrácím sílu. Nacházím sílu. Spoután okovy. Ukrytou v lásce.
Osude
OsudeOsude stůj. Toužil jsem zakřičet. Můj život nebude tvůj. Začal jsem brečet.
Vize o pravdě
Ze snu jsem prorokem. A snem pouhým jsem zůstal. Jak šum pod oknem. Můj hlas ustal.
Kamínek křišťálu
Kamínek křišťálu
Kamínek křišťálu.
Ležel tu na zemi.
Mezi vločkami sněhu.
Můj svět
Můj svět
Ze střípků fantazie stavím si svět.
Zcelku reality únikem mi je.
Vtěch střípkách nalézám se teď.
Kamenná srdce
Kamenná srdce
Zabloudil jsem vsrdci svém, už nevidím cesty zpět.
Vduši mé zas odkvetl jeden květ.
Nechci už znát tento svět.
Mysl v bouři
Mysl vbouři
Jsem motýlem, andělem, vzpomínkou ve větru.
Poletuji sem tam, ať jsem co jsem nenacházím odpočinku.
Seděl jsem na květině nádherné až to hřálo u srdce.
Kdo jsem?
Jsem zrnko písku vřece.
Dvě stejná nejsou přece.
Hledej třeba celý život.
Nenajdeš mě já jsem Godot.
Zlé sny
Procházím se krajem svých snů.
Procházím šedí všedních dnů.
Oči mám temnou páskou zakryté.
Jen ruce na prsou křečovitě stažené.
Pravda o lásce
Je jednoduché obětovat se ve jménu lásky.
Nejtěžší je obětovat lásku ve jménu toho koho milujete.
To je to pravé umění lásky.
Milovat srdcem tak že se vlastního štěstí pro lásku zřeknete.
Vichřice
Vichřice
Vítr ledový proniká až do srdce.
Nese ssebou chladných kapiček tisíce.
Mraky stíní hvězdy i svit měsíce.
Věčná iluze
Věčná iluze
Kdysi jsem věřil v lásku čistou.
V pravdu jedinou.
S ženou určitou.
Sluneční víla
Sluneční záře osvítila mne.
Oči se jí zaleskly.
Snad je náhoda že zrovna mne.
Modroočka svlásky slunce barvy.
Pravda bolí
Pravda bolí
Svět je krutý a my sním.
Vhonbě za svým snem ničíme sny ostatním.
Zahleděni do sebe hledáme si cestu.
Čekání, hledání ...
Čekání, hledání ….
Nevím co hledám.
Nevím co dělám.
Nevím co čekám.
Cesta ke hvězdám
Cesta ke hvězdám.
Stojím a dívám se na hvězdy.
Na tu nejtišší krásu přírody.
Jak vtěsnané na nebi mi svítí.
Láska
Láska
Láska kdo o ní stojí.
Kdo jí chce když každý krásný okamžik stovkou hořkých zhatí.
Láska není dar, láska je prokletí.
Měsíc
Měsíc
Sleduji větve vměsíčním svitu.
Jen se tak pohupují vtom nočním tichu.
Procházím cestičkou tenkou temnou nocí.
Zmeškané volání
Zmeškané volání
Vúkrytu ztrávy vnáruči skal.
Pod oblohou na které se mi předvádí král těchto skal.
Sedím si u řeky, přírodě naslouchám.
O lásce
Tak, jak lze se vyhřívat na slunci.
Stejně dá se vyhřívat na výsluní lásky v srdci.
Ale jak sluneční paprsky dokáží spáliti kůži.
Tak i silná láska umí ublížit duši jako té nejkřehčí růži.
Slova
Slova
Slova co v životě znamenají.
Slova co o člověku vypovídají.
Slova co vlastní tajemství mají.
Oči podruhé
Jsou oči dveřmi duše.
A jestli ano jak se otvírají.
Je duše čistší než srdce.
Copak vše v sobě asi skrývají.
Stále chci
Slzy se linou po tvářích.
Smutek rve na kusy mé srdce.
Hledám místo útěchy pro svůj hřích.
Čekám a hledám ve vidinách svých spřízněné srdce.
Oči
Oči
Tak jako noční oblohu zdobí nespočet hvězd.
Tak jako na zemi nekonečnost cest.
Tak jako je milióny žen.
Láska je nestálá
Vítr si se stébly trávy hraje.
Světlo měsíce a hvězd osvětluje noci taje.
Vítr hladí vlasy a duše milenců.
Kteří se na louce oddávají vášni polibků.
Zmatek
Zmatek
Jaké zmatky se v člověku rodí.
Když mu mysl i srdce něco jiného radí.
Co vnímat člověk má.
Hledání krásy
Zkus jen tak jít loukou či lesem plným krásných květů.
Je možné že to s tebou nic neudělá, mě to však dodává sílu k životu.
Zkus prohlédnout si každý květ a nad světem přemýšlet.
Jen se podívej na jeho krásu a ptej se jestli tvá duše působí takhle na okolní svět.
Bezejmená od srdce
Bezejmená od srdce
Plamen svíčky hoří a míhá se.
A já sedím a přemýšlím o kráse.
Hudba mi hladí duši a dere se do srdce.
Smrt
Smrt
Proč se člověk bojí smrti.
Co je to smrt a proč se ji bát kdo mi to poví.
Smrt je poutník co odvádí do neznáma.
Světlo
Světlo
Existuje jen jediné pravé světlo.
Jen to jedno světlo co svítí až do duše.
Osvětluje i ty nejtemnější kouty mysli a srdce.
Mocná, krutá, bezcitná a přec krásná a milovaná
Mocná, krutá, bezcitná a přec krásná a milovaná.
Tím jak člověk dospívá a stárne.
Poznává svět v celé jeho kráse i bídě.
Cítí se krásně když plného lásky dívka ho k sobě stáhne.
První láska
První láska
První láska je tak krásná.
Do srdce vstoupí a nikoho se neptá.
Přijde jak bouřka v letním dni.
Jméno zkuste navrhnout
Co dává lidem sílu žít a přežít.
Žijeme protože musíme a přežijeme protože se bojíme smrti.
Možná mi dává sílu žít to že věřím.
Věřím že má duše je nesmrtelná.
Zoufalství
Vím co si říká člověk nad propastí.
Říká si skočím, tím vše skončí, vše mé trápení.
V duši má ale strach a stín pochybnosti.
Co když smrtí život a má muka nekončí.
Nemilosrdný čas
Nemilosrdný čas
Čas s tebou je to nejkrásnější co znám.
Přec ho s tebou tak málo mám.
Čas s tebou vždy tak rychle plyne.