Písmák Nanodálka
Blízkost Až na kostNa mostMezi chcitě a paragrafemVzdáleni jsme na míleA mezi námiNanografen.
Stal jsem se skenerem
Stal jsem se skeneremSjíždím tvý tělo z anody po katoduTak snad už brzy budu.
Singularita
Uprostřed emoční singularityPřemýšlím zda sámAnebo taky ty
Nitroředidlový oblaka
Mám ji jak z prakuNa nitroředidlovém lakuA ňáká kunda z vlakuMě kouří do oblaků.
Na komunistickým sjezdu
Na komunistickým sjezdubych chtěl mrdat pornohvězduA srpem po kundě, po řiti kladivemS revolucí snad se teď, miláčku, neminem
Dvě strany mince
Ze dvou stran minceberu hranuDoufajeŽe se pod nínedostanu.
Poslední přání
Jak před popravouPinglice s hřívou plavouptá se na přání poslední
Pět piva k tomupětkrát pěnu dní
Dnešní ženy
Co je to dnes za ženy.
Neumí vulvou odzátkovat víno
Snad ono mužství je tím vinno
Že zpohodlněly.
Kuřátko je opilý
Jak to bylo, pohádko.
Opilo se kuřátko.
Za zahradou mezi poli
shání flašku, jakoukoli.
Matouš 5,23-24
Obět tě ctí
Však ponejprve.
Narovnej řečiště
vlastní krve
Lexaurin
Pomalu hynu
na Lexaurinu
Snad zítra přijde chvíle
na muchomůrky bílé
Ambice
Chtěl bych ti způsobiti
nějaký to lepší blití
né jak je tuzemák, nebo tak
Prostě bys vytryskla
Bohyně na víně
Chytil jsem Bohyni
Nechtěla dát
Nezbývá tedy mi
Než ji sežrat
Lépe než "bobr", říkat "pavučinka"
Pavouček, mistr nad mistry
zaplet se do vyšších sfér
V jemnosti tajících tajemství
podobných rozmarných her
Préterita
Nemám rád préterita
Pocestný mýta
jsou v nich skryta
A chtějí splatit
Bodavá
Když každé slovo bodá srdce
Okouzlující
Zbývá jen mlčet
A bodat sebe
Kanály
Někdy bych s tebou chtěl
poslouchat kanály
Jak valí voda tam
od dáli do dáli
Pálení čarodějnic
Benzin voní líp než nafta
I líp hoří - je to hned
Tak než přikryje mě plachta
Bude alespoň dobrej fet
Poslední přání
Dnes zestárnul jsem o sto let
Tak snad to bylo
Naposled
Udření básníci
Být básník je strašná dřina
všude samý chlupy klína
všude samý chlípní klíni
A my jsme přitom tak moc líní
Surovou
Hledá se surová žena
Co by se neptala - co by měla
Žena bez trvalého bydliště
Pro níž je celý svět
Poslední večeře
Poslední večeře
Zablesklo se u pahejlu
Zašeptala do koktejlu
Ze sir, dýmů, spáleniny
Tampónová
V rámci vstupu gender do krásyukaž mi svůj tampón . A já ti povím jaká jsi.
Oral s nebesy
Klín tak nějak dobledaA snad přemalováno i tamto nejčernější kapradíA čí je vlastně ta ruka která za moment pohladí. Čí jsou ty oči které se blíží a zase vzdalují. A který jazyk právě teď zpívá. A kterou zrovna půlku.
Zelená
Když byl jsem ještě malý žáčekPtal jsem se pannen v ulicíchJakou má vlastně barvu poštěváček. A teďka k stáru zase přijde binecKoho se zeptat teď . Má K. Jacques zelený ščinec.
Small dick a velká díra
Your hole is smallmy dick is bigEs wird sien Liebenfikt.
Z deníčku devianta
Poznávám to
dotyk za dotykem
Sex nekončí se vždycky oním stykem
Onehdy
Sny o trpaslici
Někdy bych chtěl mít ženu-trpaslíkaDívat, jak na zemi se slíkáSukně i kalhoty letí pod postel. (nějaký čas) . Jak snažívá se dostat s poutA v pravý okamžikZašlápnout.
Podvečerní nákup
Koupil jsem si vodkua dvoje slané tyčkyCo chybí ke štestí. Objetí uštebetané Pičky.
Jen aby nebyli light.
Zakouřené ráno
Vzduch jak vřeteno - mínus 22 stupňů
probouzíprobuzení
do němoty
Zčiřelé domečky
Zrození
Bylo nebyloBožího pacičky škrábaly na oknoLeknutím, že nikdo neotvíráBůh jenom vzdech"a spasí tě tvá víra"
Ten vzdechPln pelyňků i pořezání čerstvou trávouDuší oživlých i duší umrlcůTemných lesů i měsíčních odrazů v kalužíchVíry věřícíchNevíry bezvěrcůPln všeho
Ten vzdech
A puklo půl okna(Bůh radostí zatleskal)A probuzená BohyněHo Úsměvem zve k sobě dál
Probouzenící se ráno
Poslední noční auto
krouží si kolem křižovatky
Z dálky pár tónů
Hlasů
Starý muž
Jako bych snad už kdysi ho vidělaStál smutný nade mnouA svýma očima hladil mě po tvářiStarýma rukama listoval ve snářiA víčky vzpíral se bolestem pohleduNa čele krůpěje, kapičky, tesknutíA staré tváře bály se vlastních vrásekDlaně mě strašily jak oheň na leduNa ledu, který už chystá se k prasknutí
Záclona
Jako bych tu už kdysi byl
Záclony
schovávajíokno
A přebarvují pohled ven
Píseň sebevraha
Chuť kamsi zapadlaa nechce se jí zpátkyBeznaděj zkoušíposlední zbytky berličekMarněJejí dech - studený, chudý, vratkývyhání pobledlé plamínky ze svíček
Čas ničehoČas mrtvých dobKaždým dalším okamžikemKaždý další vzlykTrpí
Čas lehkostiStínů bez podobPoslední zamávání starým šátečkemPoslední divadelní trikMrtví
Co s ní?
Kámen na skle vržeA rýhujeCo s touhou, která občas ožijeA občas zhyneCo s touhou, která občas plameně A občas střídměA stydněSeskrz hejno mlhdere na povrch
První milování
Čtyři blesky kdesi mezi mraky
Vždy dva a dva
spletené v cop
Úsměvvolá úsměvu
Zrcátko pod sukní
Střep se na Tebe usměje
Když jej, ležícího na zemi
Chvílico chvíli
vrozvláté sukni překročíš
Rybí čubky
Pod hladinou
V řase v křesle
Líně sedí
Sumec středního věku
Včerejší zbytky
Je ráno
Dělník tyčí míchá
v kádi včerejší střepy
Akvárium plné rybek
O moderním umění
Rozpité čmouhytam dole v dálise zpíjí levným vínem k soběTulí se, krví se, krmí seA aniž tušíSe mile milují
Ve vínu
Ve vínu pravda je
I kusy alkoholu
Když se prázdná sklenka
Zkoulí
Milování je bílé
Bylo modro
Bilo na zvony
Nevinnost přála se otřást
Nevinnost přála se schovat
Z čeho jsou živi čtyřlístky?
To slovo křičela jen z koutku očí
bolestí a štěstím
Jak západ měsíce
Jak čtyřlístek,co ho slza smočí
Vlhká
Pojď dál
Je vidět - v kroku kterým se vlníš přes dveře
Je slyšet - vpolibku země od chodidla
Je cítit - v panenské ručce,co chystá se k nevěře
Smutek je sladký
Smutek je sladký
Pohřeb jen barví černě zrnka cukru
I slzy lítosti
zpíjí svět do běla
Jedno ráno
Zhasnu
Za oknem už modrají mraky
Asi dostali
od slunka dovolenou
Malůvka
Nechtěl jsem nevidět
jak kvapně kvete květ
Jeho pyl pilně pije
včelka co říká si
Kalhotky z šampusu
Kalhotky z šampusu Prší
a každá bublina s každou kapkou
v hádce smotané
(zda k zemi, nebo k hvězdám)
Při milování pššššt
Vlásek slunce
se z hlubin(nebo pokličky) nebe
propadá
Skrz nic prázdna poběhlic
Obchodní slevy
Když ohřávalo se a vyschly pramenypanny se sklánělitoužením zmámenybývalo vidět v prodejnách láskynápis "dnes slevněno"Nakupuj. Nedbej na sklenky, šálky kávy a na otázky"co s ní když už nějáká mi v šuplíku čeká. "NezapoměňJen jednou jsou její srdce od lávyJen jednou jsou její srdce měkká
O pannách a odpanění
Poslední list padáze snu
poslední pohádka na dobré ráno
poslední naivní pohled - "bolí to. "
poslední nevinný vzdech - malá panno.
Krása ubrečených očí
Nebe po dešti je čiré
průzračné
že vidět až na vzálené hvězdosvěty
V očích hrůza
O mračícím boji
Když dva mraky se poperou
o slunce stínění
Srazí se na blýskání
Myšlenky co smějí
Uprchl
Dvě náručea osud mezi nimiTěžko se opouštínebesas obláčky houpavými
A až když spadnešočima políbíš bezmračnou oblohuZavřeš oči, v přípravě na věčný smutekMěla jsi osud v hrsti . a on Ti utek
Kocovina
Když přijde kocovina
nechceš víc
nechceš víc vína
Nechceš víc hraní
Jak jsi krásná - How beautiful you are
Chceš vědět proč Tě nenávidím.
Dobře, zkusím Ti to vysvětlit.
Ten den, Paříž ve vzpomínkách vidím
kdy jsme v dešti bloudily
V bordelu
Domeček v rohu
černá okna
Šeptání záclon a okenic
Ukrývaj poklad
O touze na břehu
Seděla touha
na břehu moře
a poslouchala
A vlna za vlnou
Koupel
Když voda teče z kohoutku dveře zavírají ráj Očko se - jenom po koutku snaží prohlédnout skrz sklo A sny se honí duší dusí se z všeho
Mdlo Jen aby střípky těla se složily Jen abys vydržela
Klesni
Klesni v peřinu
proti vševidoucímu zrcadlení
Poznej hříchy
krůček po krůčku
Některé věci se neříkají
Než necháš vzniknout snůmtěsně před přelomemležím - spímBudu říkat Ti všechnoJen pro . Jen jednojedno Ti nepovím
Že noc se svlékáz dne a z rozdníváníČistáNaháJen jako odrázekjen jako obrázekS malými tmavýmitečkamiPaprsek si Tě odpaní
Že v mém odrazu Ti ďáblem planou očitygří pokušitelkoZapadnu do hlubinA je tu mělko, mělko, mělko
Noční poezie
Pár mraků skrz měsíc
průsvitné protéká
Dva tiché kroky
Kočka se úsměvu opilce poleká
Krize dlouhých vztahů
Po dni
Po noci
Po hraní si na milence
Čas přemýšlení
Markýz de Sade
\Pokaždé když udělám něco zlého, postaví se mi\ - Markýz de Sade
Zahrada rozkoše
Rozpadlým sadem
bez smyslu vášeň vane
A listy nerostou
Možná jen zetlelé, opadané
O usínání
Bohyně usíná
mašli odhazuje
šatičky rozpíná
Oddaný služebníček
Vášeň v cukuletu
Pár schodů
Balkóny
Pár cípů starého prádla
Podezřívavé pohledy
O malé mořské víle
Nad obzorem přilétá
pomalými tempy
malá mořská víla
Vyčerpaná, znavená
Mladá léta
Slavík zpívá špatně
Ryba ospale
Vprostřed krku blyští se
skřípějí
O zklamání
Rozneste stíny kopyt
Lecos se dá prožít
Lecos propít
K ústům pozvedněte sklenku
Pusté střepy
Tupé střepy
mezi květy
Zpustlé rozpadání
V trávě jen kapky hlíny
Pojď už spát
Snad během minuty
snad během vteřiny
zapadnou prsty mé
pod těžké peřiny
Anělé pod mráčky, maj lidi jako hračky
Pod deštníkem
líbající se milenky
líbající se milenci
uprostřed křižovatky
Křik rozkoše
Nejkrásněji voní růže
Pálí když trny
probodnou kůži
Nechají stékat bolavé pramínky
Klíny
Na vrcholu
Západ zapadání
rozsvěcuje vzdálená slunce
jen aby .
Smrt anděla
V nebeském průvanu
křidýlka bolavějí
Tají potají
Pomalu umírá
Staré panny
Otevřu oči
světlo mě z okna
popálí, podusí
Malinko přivřít
Zas a znova
Poslední kapičky
rudého umdlévání
pár smítek před smrtí
Pohřební kapličky
O příštích ženách
Slečna s psíčky
jeden, dva . s třemi
Lesklé torzo příští ženy
Rozloučenka
Léto květin
List se opaluje
Na vodě se chvějí páry vlnek
Jak oči dívek z Kateřinek
O mužích a ženách
Nevěř mužům
tenké verše
divná slova
co obehrávají se
Čtvero ročních dob
Sníh klepe na vrata
lehce měkce
jak to dokáže jen on a rty milenky
Cesta zavátá
Je cesta cíl?
Všecho - touhu, krásu, potěšení
třeba i vlasy děda vševěda
najde vetšinou ten
kdo často nehledá.
Původně (závorce)
Zavřít se do ulity
jen aby (trochu víc) bolelo
dobývaní
na bránu
Vzpomínky(malinký)
Byla tu a už tu není
a ty brečíš
od noci do rozednění
přes tmu černou
Kdo hledá ...
Našel
třpytivku
rozpálenou do běla
mezi čtvrtou a pátou sklenkou
Něžný kriminál
V zájmu boje
proti nepořádku
není dobré psáti básně
delší pěti řádků.
Přichází ...
Tmavý podnik.
Barman plní
starou sklenku.
A mráz a chlad a zamlžení
Tak trochu ...
Tak trochu se dá opíjet.
A smazávat bezbranným dívkám
poslední závoje.
Jde totiž prý jen jedno.
Otesánka
Jsem teď . nějak sám
tak si Tě otesám.
Hlavičku kulatou
s jahodovými rety
Postele v kostele
Sojkové pírko
přivádí ke vzdýšku.
Nechraň se hříchu.
Ani když oheň
Návštěva tetičky euforie
Vzduch
V paletě barev, prachu, výkřiků
jako bys úžasem oněměla
a měla všechno v malíku.
Kdo jsi?
Jaké to zvláštní setkání
můžu ven
a nikdo mi nebrání.
Jaká to zvláštní osoba
Ruzova ...
Jsi celá, jsi smělá.
Pohledem do tváře
jako bys zrůžověla.
Jako bys nabrala oheň do viček