Písmák Začátek
Abych se lišil od jiných
a trochu umu ukázal Ti
Potají skryji sem
cit Neživý
Tady a Teď
Změnit se z ohně do zelena
Jako ta měď
Znamená milovat do ztracena
Tady a teď.
Miluji Tě!
Chtěl bych být Bohem
slyšel bych přání
Za každým rohem
někdo se klaní
Na vážkách
Ze žuly, z mramoru zhmotnělá krása
V tak těžkém nesnadné beztížnost sdělit
Nemožné okamžik chytit do lasa
Však hřích v Té chvíli se neosmělit :-)
Konec
Kolem mne z lásky mé zlatavá klec
klíčníkům uťali prsty, k pláči,
Sobectví studnu hloubí si, nakonec
na dně té studny se dva klíče máčí
O kráse
Potichu sítě své splétal
do vzorů mistrných
bez křídel prostorem létal
po drahách stříbrných
OPEN YOUR EYES
To šero nenoci
opona utíná
hrané jen doznívá
oči nám zrdcadlí děje
Rozbor Desatera o životě
Milujme růst duchem těla
milujmevšichni dny na zemi
milujme pokaždé světlem žití
Růst pokaždé určitě oslavme
Desatero o životě
Milujme růst duchem tělavšichnipokaždézůstávají smrtídny určitě světlem nekončína zemi oslavme i trpící žití
Oh ženy
Jen řekni, vzpomínáš.
Jsem mezi otroky
co hrdě hlásajíc svobodu
zamknou se do sebe
Podzimní chybění ..
Paprsky září na druhou
stranu mraků
a od oblaků
táhne se k zemi po kapkách
Autoportrét
Neslyší slyšící
Nemají mající
Nepíší píšící
Proto nemluví neněmí
Individualita
Tak zase jsi se udělala
v slepotě svých pocitů
A láska.
Ta se hned schovala
Růst
Ukaž mi sluníčko
paprskem cestu
zahřej mě maličko
ať odložím vestu
Ticho
Když touha je dušena něměním
ve slovech zakódovaná pohádka
o lásce a citu se chvěním
z hladu snad uvidím tři zlatá prasátka
Bůh mi odpověděl
Zač by to stálo
na jakých základech
když jenom málo
zadržel bys dech
Strach žít ...
Oslíku otřes se
jen já ne, jen ne já
o něj štěstíčko otře se
na mě se proto nehněvá
Úvaha o nevěrách a odbytu piva
Za mlžným oparem v stínu všech stínů
schováváš nad ránem svou domělou vinu
Skutečnost jiná je že ráda se hádá
snad přikápla do čaje z dvou zubů hada
Pro Cavaleru
S věnováním Cavalerovi
ať s úctou nebo výsměchem
své myšlenky rád poví
kdo nerozumí Čert ho vem
Rytmus
Vlněním plátna světe div se
zazní mi v uších melodie
Ve zmrzlém sněhu po sobě jdoucí
dva takty rytmu poezie
Poskládám si tě
Základem bude lpění
na citové deklaraci
v níž svoboda vykrvácí
Obrazem potom snění
Přišla - odešla
Vzpomínky na chvilky s Tebou ke svítání
ženou mi mráz po šíji Zbytečné váhání
zda vůbec stalo se steskem mi zavání
Drtím svůj čtyřlístek ležící na dlani
Nepřišla
Do jehly pro lhaní navléknout nit
Další záplatu pocitům šít
Z touhy je zklamání měsiční svit
nutí k návratu zbývá jen jít
O čem je řeč?
Hlavou se honí otázky odpovědi je přebíjí
Myšlenky jak slide obrázky tvoří se nám i pomíjí .
Ranní mírný žár bezvětří stoupá kouř potají předurčenou cestou vzhůru
Byla to existence krásné sálající tváře . léta
Nepochopení
Sním o slovech
co by Tě probudily
a ukáží Ti cestu
Mám obavy
Hadrarko !
Tvá slova jsou dírou v ozónu
kůží husí
vztyčený strom v lesním polomu
tím čím musí
O víře
Rozlétlo se pírko
Když opustilo sypek
Ta snadnost řešení
Ta krása nadšení
To není pro Vás
Odešla láska odešla domů
ke svýmu milenci ke svýmu z domu
ke svýmu kekomu.
K tomu co z domu.
Rovnováha
Světlo Tma Stíny
Radost Smutek Splíny
Levá a pravá dlaň
Lesy i pustá pláň
Okamžiky života
Modrý, zaprášený Fiat zaparkoval na obvyklém místě, jako vždycky. V pět hodin se vrací z práce. Vystoupil, lhostejně zamknul auto a stoupal vzhůru. Ano, tam za těmi dveřmi si konečně odpočine.
Závislosti
Nedaří se mi uvolnit sítě
v kterých mi srdce bije
rybáři přidávaj na rychlosti
snažím se o svobodu
Dáme si spicha?
Sluníčko ze zbytků paprsků uplete svetřík
Noc s červánky pomůže přitáhnout mazlivý větřík
Hvězdy se ustrojí do temné oblohy
Měsíc pak rozkrojí krajinu u vody.
O bytí
Šla po ulici a nevěřila vlastním očím
Tohle tu přeci nikdy nebylo a jestli to tu bylo tak jsem tu nebyla já
Bylo to tu vždycky i Ty jsi tu už byla jen to nevíš
Jak nevím přeci si pamatuji proto snad mám v hlavě mozek
Koloběh
Žít S odstupem od úzkosti
Jež vede ke zlosti
Mít Někoho dušičku v srdíčku
Jak vodník v hrníčku
Pro lásku
Protestuje duše má
Proti polibkům nedaným
Protože láska Tvá
Problémem je hledaným
Piškvorky
Křížek je znamení smrti
a to co mě drtí
je smutek a lítost
Chybí mi bytost.
vzpomínka
Jenom proto že to bylo príma
vracím se zpátky
a na zátky
našeho vína
Pochyby
Křížení cest nechat se vést intuicí.
Udává směr asfalt a thér na silnici.
Kudy se dát nechci nic vzdát chci být tvořící.
Láska je dar a nebo žár na hranici.
Fantazie
Zas jsem Tě kous do nosu
teď Tě to ale nebolelo
vždyť domu já se odnesu
štěstí se odkoulelo