Písmák kniha
Všichni již odešli
v tichosti zavřeli za s sebou dveře
jeden po druhém šli
poslední listy v knize dočtené
Hledám
Hledám ženu, co padne mi do oka, mysli, ruky.
Co vpadne do kuchyně, obýváku i ložnice,
kam vede hrbolatá silnice,
co v zimě, v létě se neudržuje.
Volaný účastník....
Občas jsou chvile, kdy zmačknu zrychlenou volbu
na druhý konec přenést touhu či prosbu.
jeden stisk - Volaný účastník je momentálně nedostupný.
Chtěl jsem, když máš ten svátek,
Pod zlámanými křídly
Pod zlámanými křídly,bez nadějné vyhlídky. dnešky staly se zítřky,bez vůle, síly a víry.
Bez dechu, bez tepu,s očima nahoru, k nebesům. už žádné kdyby a chyby,spím pod zlámanými křídly.
Mezi nebem a zemí
Mezi nebem a zemí,kde téměř nic není. Jsou to věci. mezi nebem a zemí. Jsou ti,kdo tomu věří.
Má milenka
Má milenka tajemně vchází,celá je v sárí,je konec září.
Má milenka,z příma se dívá,hlavou svou,starostí kývá.
Má milenka, hladí mě líc,Tolik na srdci,chtěl bych říct.
Má milenka,zlehka se usmívá,prstíkem přejíždí ret,"Tišéééééé,nech bejt.
Snadno a lépe
Snadné je spadnouttěžké je vstát. Lehké je překročit,těžko je poprosit.
Lépe je nevšímat,dobré je nevnímat. Lépe je nevidět,lehkoje závidět.
Fetiš
Chtíc nechtíc, našel jsem fetiš,jakou má moc, to snad ani nevíš. Vysoké, nízké, může mít plíce,o ženě, prozdradí více.
Tři řady hačků, pár ohnutých drátů,tak to mu já říkám prsa na špagátu. Tvůj argument ten nemá váhu,právě ten drát dělá tu krásu.
Padám
Padám do vzpomínek
Padám do vzpomínek z časů,padá další z šedivých vlasů. Rány mlatců do obilných klasů,stále, jak za starých časů.
Padám do vzpomínek z časů,kdy přišel jsem vyplavit ránu. Ženu, kterou zpět nedostanu,která šla na podzim k pánu.
Zklamané slunečnice
Zklamané slunečnice
Rozpustilé stály u silnice,každé ráno hlavu svou otáčí jen za tebou. V poryvech větru tančící , zlatavé hlavy vlající,Střásají slzy ranní rosy, aby protřely si oči.
Zlamané teď stojí u silnice. žadné tance rozpustilé,jenom mlčky stojící,trochu chvějící,zda-li přijde on,jejich srdce šampion.
Andělské oči
Tam v temném zákoutí,kam nikdo nechodí,potkal jsem andělské oči.
Sice v tváři šedobílá,jinak podle mluvy milá,ale se mě zalíbila.
Dali jsme řeč,však skoro o ničem,v slovu strohá přec.
Taky prý ze šichty,znáte ty řečičky,ledové ručičky.
www.rande.cz
Je-li to aktuální, zvu Vás na rande, na kafe,na vafle,setkání nevšední. Tak trochu potlačit nudu, koukat na pobudu, stát mimo frmol, rozpouštět drdol,budovat idol.
Za stolkem v kavárně,smetanou v kávě,a týmž mistrem v zádech,co na zdi je nějaký patek,Na misce kopečky zrmrliny,a bokem vafle,ano takhle, nebo tak. Jak vlasně vypadáš.
Než zítra odejdeš
Než zítra odejdeš,nebouchej dveřmi. ikdyž nic neřekneš,byl jsi můj, věř mi.
Dnes nepřijdeš,vím, kde jsi. Telefon nezvedáš,na to ty nejsi.
Variace na podzimní téma
Podzime pomaluj list,ztiš větrů hvizd,Chtěl bych ti říct. Pomaluj list. Žaluji v ranní mlze tobě,mám pocit, jak v hrobě,není zpráv o tobě. Pomaluj list.
Vzpomínky dámy
Mám ráda tajemné kouty, červené střechy,komín co kouří. Mám ráda podkrovní pokoj s pavlačí, s vykýřem a křeslo houpací. Mám ráda průjezdy, průčelí, loubí, co vzpomínky loudí.
Ve vitríně růží pár z poutí, stoleček, křesla z proutí.
Paklíč
Paklíč
V ruce s paklíčem jsem zloděj bez klíče,za tmy ve spánku do do tvých snů vkráčím,trezor tvých citů úspěšně páčím. Kradu tvé doteky, kradu tvá slova,co zůstala nevyřčena. hltám tvé polibky a s ní šum noci utopen do rozkoší. Snímám tvé polibky, otisky,svit noční lampičky.
Uteklo těch několik let.
Uteklo těch několik let,máš patnáct let a svůj svět. Uteklo těch několik let,máš své zájmy, holku jak květ. Uteklo těch několik let,jdeš na první let, dej si záležet. Uteklo těch několik let,okusíš let, budeš chtít svět.
Panna, nebo orel
Domácí scénu opět pročistila jedna z dalších rodinných bouří. Ano, na přetřes padaly rodiné finance, děti, nechyběla kritika rodinéhostravování, jakož i odbytý manželský sex. Ovzduším zahřměla další, v tu chvíli poslední výčitka a pak už jen prásknutí dvěří. To minutové ticho, které se rozhostilo bylo něco, jako bílý prapor mezi válčícími stranami.
Noční zpovědník
Dohrála hudba v nás,mlčky stoupáme,vzájemně čekáme. Kdo jako první z nás,promluvíme, pohledem zavadíme.
Klubovky, já a ty,společný citový důvěrník. Přítel a noční zpovědník,mlčí, co vím já a ty.
Pijácká
Na konci šichty,zajdu do putky,bo zabil bych city,od teďka navždycky.
Zelenů,režnů,ferneta citrus,špiritus jednů,pomáhej kristus.
Ni šmrnc ni glanc,těžko držet balanc,sdrce na dranc,a hlavě maglajz.
Ve dví se všecko lomíksicht zračí se v hajzlumračí se, ale máš ju.
Stírání
Setři si z tváře růž,už dávno nejsi bůh.
Setři si z očí slzy,zas přijde druhý.
Nestírej vzponínky. Nestavěj pomníky.
Nemám nic
Nemám nic, mám srdce,
tělo z masa, kostí a kůže.
Mám tvář ,
pohaslou zář.
Všední den
Nad městem svítá.
Závoj noci protkaný světlem neonových lamp se rozpouští v paprscích
ranního slunce, které vzplanulo kdesi nad obzorem.
Vlna azurového světla spalující tmu v jas, plyne zvolna avšak neúprosně
Vývrat
Vývrat
Stráň a na ní vývrat
to vichr si pohrál.
Těla stromů přes druhé,
Malíř
Ležím na divanu, jsem malířem obrazu.
Chvilku se do prázdna dívám,
a pak si říkám fakt, namaluj akt.
Je to strašně pošetilý nápad,
Chvilku před a po
Chvilku před půlnocí spolu jdou,
tak jako já se svou milou.
Velká se pokládá na malou,
tak jako já na svou milou.
Smrt zvaná exitus
Dotikal ve mě stroj času,
zuby kola svírají osu.
Mozek, motor bez pohonu,
srdce bez mozku, jak bez náhonu.
Podávám inzerát
Zatáhl rolety, závěsy, zabouchl dveře,zahodil Klíče.
Podávám inzerát na dům, ve kterým nechci bydlet.
Podávám inzerát vyměním, nebo přenechám.
Podávám inzerát prodám, pronajmu.
Spravedlnost
Až smrt Tě smete,
Až havran Tě poveze.
Nevíš kam, do nebes.
Nevíš kam do pekel.
Globalizační
Tak jsem si Světe do tebe kop,
když byl v Praze měnový fond.
Ukázal jsem Ti kde končí má záda,
když mlátili mýho kamaráda.
Denim blue
Zase byl pátek, a nebyl svátek,
bože zapoměljsi koupit dárek.
Vím s jistotou jako vždycky,
dopředu si koupíš listky,