Písmák Otevři oči
Otevři oči.
Otevři ústa a zařvi.
Ayahuasca, holotroping či LSD
otevírá jen brány
Mé poslední
Děkuji Ti,
můj milý příteli
spojením s Tebou
jsem se zbavila
Pyramida lásky
Když do výšin chceš mířits láskouk jednomu člověku- je to jakobalancovat na pyramiděpostavené na špičkuKdyž probudíštu velkou a širokou láskuza dualitoujá a ostatníkdyž se propojíš se všemi bytostmi- je to jakostát na bezpečnéveliké hoře osuduKéž jsou všechny bytosti štastnymalé i velké, ve všech směrechkéž zbytečně netrpía pokudtak nechť je jim utrpeník vnitřnímu rozvoji Kéž jsou všechny bytosti šťastny. Kéž je láska k jedné bytostijen začátkem k cestě na "horu lásky" pro všechny.
Kolotoč (workoholikův denní chléb)
Když úzkost
zaháním prací,
když práce
způsobuje úzkost
Každé hvězdné oči jednou zhasnou
Ve tvých očích zářily hvězdy jasnější než na nebi Ale jejich záře již vyprchala - hvězda možná zhasla jen ještě vidím stín světla který zůstal v mém srdci Nezbývá mnoho aby i ten světlostín vyprchal a dal prostor zazářit novým hvězdám pod stejným nebem (v jiných očích).
Nová láska
Když jsem Tě poznala
mé tělo
bylo zamilované
Když jsem si s Tebou povídala
Radostné básnění bez papíru
Když sama jsem
a mysl čistá je
tak báseň ve mně
jemně notuje
Hledáme ten smysl
Ať už si koupíš cokoliať už se čímkoli naplníšbrzy se vyprázdníša zas a znovazačne ten kolotočZas a znovabudeš hledat věci,budeš hledat zážitkybudeš hledat lidik uspokojení té žízněa nikdy nic Tě nenaplníA pak,až uvidíš svůj životproteklý mezi prstytak raději zavřeš očiSmrt míň bolí,když ji nevidíškdyž nemusíš řešit velké věcikdyž smyslje jen slovokteré skloňuješ pro pojmenováníčehokolico naplní Tvé pomíjívé touhyMám to stejně bratřeMám to stejně sestroA přesto se aspoň snažímse občas zastavit a hledat ten smysl.
Fénix
Každý den Fénix
z popela vstane
prožije radost i utrpení
a večer v bolestech vzplane.
Jednomu z nejprotikladnějších přátel
Vaše slova,
svědčí o tom,
že stejně dobře jako já
Pochybovačná
Pochyby má lásko,jsou jako temná hladina
uvnitř srdce
Pochyby má lásko,
Co bylo včera není dnes
Jak to bylo krásné
letní dny spolu
- začátek
první polibky v parku
Hra na kdyby
Hrajeme spolu
nějakou prapodivnou hru
slova
jsou místo mečů
I will bury us
Slunce svítí
podzimní mlha
halí těla stromů
necítím teplo
Problém platoniků
To je věčný problém platoniků
když získají skutečnou lásku
nevědí,
co s ní
Co dáváš?!
Bereš mě jako jistý přístavkam každý večer zavítáš
- můj klín je jako tůňkakterou máš nadosah
- má slova jsou utěšujícím deštěmpo každodenním stresu
- mé objetí je pro tvé srdcelaskavě pohlcující hladina
Jako voda
Jako vodaprotékám a přizpůsobuji se
- něžná a zranitelnáv malém pramínku ve tvém náručí
- rozbouřeně divokákdyž padám ze srázu života v utrpeníči lapena palčivou touhou
- deštivě smutnáze ztrát iluzí a snů
Byl jsi jen pro mne
Byl jsi tehdy jen pro mě- zdálo se mikaždý večer,když jsem přicházelaz dočasného útulkupro přeživšíA přitom to bylo naopakPřekvapila měta jistotata intuiceže vše dobře dopadne,která proudila v mysli. ta síla. Byla jsem tehdy jen pro tebe- zdá se mikaždý večer,když přicházímz dočasného útulkupro vydělávání penězNení to jako dřív,které vlastně nikdy nebyloje to jako teď.
Samota
Nejtěžší jsou chvíle,když čekáš na odpověďa bolestné fantaziese vlévají do žil. Kdo a pročje vrývá do mého mozku. Tohle přeci nejsem já.
První vycházka
První vycházka do přírodyje jako ozvěnaje jako my
- zbloudilá- lehká - milostná .
Pro tebe
Lásko,pro tebe poruším pravidlapro tebe vyjdu sama ze sebepro tebe budu hvězdouač v srdci mám i kus stínu
Pro tebe- pro násse nesmím ztratitsama sobě.
Kapky deště krouží...
Kapky deště krouží na kalužích
a rodící se vůně říká
- brzy bude po dešti.
Jsi jako...
Jsi jako malé dítě- říkášco se Ti zrovna hodíco dobře zníJsi jako malé dítěkteré málokdypřepnedo rozumného móduMyslíš si,že jsi tu od tohoabys mě bavila neustáleudržoval ve "vhodném napětí". (na to ti kašlu)A já pakpochybujio pravosti všech tvých slova vyjádření emocío pravosti dotyků. A já pakpochybujio nás dvou,zda-li to má nějaký smysla musímhledat v soběještě větší a větší a většía větší a větší a většíklidA když ho mámKdyž na tebe čekámtoužím alespoňpo kouskutoho rozptýleníVlastně stáletoužím po tvé opravdovosti. Máš ji vůbec.
Ána apána sati
V poruchách ztrácí se dech
- marně ho hledáš
a tu přichází džhána
Jediná jistota
Jediná jistotapřichází mi na mysla zoufalstvínáhle mizí- jednou to skončí.
Někdy ráno
Někdy ránose těžko sbírám,abych mohla existovatSnyjsou těžké a kalnéa každodenní realitanení procházkarůžovým sadem__Někdy ránotoužím zmizeta toulat se v lukáchJen býtnezávisetna nikom a na ničem.
Cestičku meditace
Cestičku meditace
mi zkřížil kos
- zachránil žížalu před malou všímavostí
Mettá
Jsem velikým sluncem
ztrácím se v plamenech dobra a lásky
- kéž jsou všechny bytosti šťastny
Toužím po blízkosti
Toužímpo blízkostí Tvé dušea ty mi vrážíšdo klínatepající zvíře.
Ve stínu Baudelaira
Ve stínu Baudelairapíši své verše- fragmenty pocitůTa temná rozháranostco spalujemi dušiTa výsostná čistotaco mě zas pozvedáutrpení & radost- žijuumírámdoufám.
Brnění
Jsem tadyty jsi tamještě tvou kůžiza nehtamamám. Ještě mi brnínohy z cestyod tebea stáleneodcházím do nebe. Ještě tě stále toužímzničit,být nablízkua hořkosladce ti protiřečitJeště ti tohohodně neřeknua vykřičímto ve verších.
Neklid
Neklid,sžírá svými střepypaty mám celé odřenéa přitomnevyšla jsem z celyJe jako jehla vbodnutá do srdce. Chceš ji vytáhnouta vystříkne krev- proud slovbáseňnebo nářekChceš ji tam nechata ona palčivě bolí- jako depresivní myšlenkakterá se vtírá na myslZapomeneš na nia znovuse objeví- připutujepříštěze znecitlivěnído hlubší rány.
S větrem o závod
S větrem o závodna hranici života a smrtirodí se vlhkost v klíně.
Pár veršů - nic víc, nic míň
Člověk bloudítouhu od touhy- nenaplnění se stává osudemv lpění- naplnění se stává osudemv novém toužení. Nemohu se ti přiblížitnechceš toale mohu se ti vzdálittu přicházíš sám. Nevím zda-li je dobřeže říkám ti své obavya potřeby- ty neříkáš nic__Snaha se zrodía zase zmizíje to stále dokolanejprv blízcípotom cizí.