Písmák První láska
Možná by bylo vhodnější napsat první lásky. Bývá jich více. Jen si to projděte se mnou.
Pokud nepočítám mateřskou lásku, která je zaručeně první (i když by vás maminka v pozdější době nejradši vyhodila oknem), pak u většiny z nás první první láska proběhne v předškolním věku.
Vyhlídka léta
Až třicet stupňů
v hotelovém bazénu.
Za okny sníh.
Podpolštářová tajemství
„Já mám ponožky položený vedle polštáře. “
Smích.
„A proto se ti tak dobře spí, viď. “
Když jsem to ve čtvrtek pronesla, ani jsem nečekala, že se to rozvine na velkou debatu.
Přej si něco, padá hvězda
Byla to nádherná noc.
Několik hodin po půlnoci
a otevřené okno.
Takhle je mi vždycky nejlíp.
Jen tohle
Když už je tak hnusná realita,ta krutá pravda velkýho světa,
neberte mi aspoň ty sny,
prosím.
Odpovězte na otázku...
Odpovězte na otázku, kterou vám nikdo nepoložil. Odpověď kterou znáte, ale nikdo se vás na to nikdy nezeptá a vy stím nikdy nezačnete.
Ano, mám vzor.
Znám jednoho člověka.
Když jsem tancovala valčík se zavřenýma očima
"Uvolni se. "
Tázavý pohled.
"No uvolni se. "
Tohle nedokážu.
Dárek nevědomky
Znám jednoho kluka. Já jsem se s ním nikdy nebavila. Chodil k nám na základku o třídu výš, čímž se pro nás stal nedosažitelným. Vždycky jsem ho brala tak nějak neutrálně - věděla jsem, že existuje, ale neviděla jsem důvod, proč ho třeba zdravit nebo si s ním povídat.
Kontrast
Sedíme v tanečním sále.
Poslední taneční -
VĚNEČEK.
Na parketpřichází šest gentlemanů
Ona a On
Období ticha.
Měla kamaráda. Byl to její přítel. Nejlepší PŘÍTEL.
To byl zase den!
To byl zase den.
Je pátek, 17. listopadu, a my máme (snad) zasloužené volno. Právě před sedmnácti lety proběhla Sametová revoluce a naše státy do teď slaví její výročí.
Princezna
Byl jednou jeden král a ten měl tři dcery. Když bylo nejstarší osmnáct, zavolal si ji a řekl: "V naší rodině se přenáší tradice. " Dcera ještě zatím pořád nechápavě koukala. V jejích očích se střetával menší strach se zajímavým vzrušením.
Bojíme se...
Bojíme se.
"Báli jsme se přijímaček. Bojíme se prázdnin. "
To mi napsala spolužačka.
Konec
Rozloučení
Takže je to tady. Nevím jestli se mám radovat nebo raději brečet. Po devíti letech opouštíme naši základku, na kterou jsme si "už" začali zvykat. Je to zajímavé.
Pláč
21. dubna 2006
Dneska byl zvláštní den. Každý měl dneska nějakou tu slabou chvilku. Vždyť je taky 21.