Písmák Dělat to jinak
Dělat to jinak
chtít vstát na povlak, chtít bít na poplach
zabít všechen strach
barvu řeči nastínit, řečí se pak zaklínit
Žgrindy naší Cindy
Žgrindy naší Cindy
v teplým pivu cítím grcky staré Lindy
rozkývám ten přívěs, až zacítím zápach pindy
márovačka v oldskůlovým baráku
Mír, lásku a fekál
Mír, lásku a fekál pro celý svět,
pláč hoven je náš,
malý chlapec utíká, do žumpy padá,
mozaiku levného fekálu skládá,
Čtyřletá
Je to chyba, špatná tvorba,
výkřik svědomí,
bez znalosti mapy utíkají komba
tam kde tuší, že nejvíc ochromí.
Nemám v lásce jméno OTL
Nemám v lásce jméno OTLpřipomíná mi, že jsem trotl.
Slunce a bonton
Časem si vykovám z El Pasa hrob, nad kávou zapláču uprostřed vět, s chlastem se srovnám, když přesáhnu strop, nebudu kuře už, budu medvěd. Časem mne omrzí předstírat klid, odplata nastane pro vážené, se sklenkou v ruce své moře kalit, právě když vír loď na svah žene. Spláchne se myšlenka, potopí sloup a rez pak uschová pokladů pár, poslední z pozemských tužeb a zhoub klesá a lapí už náladu már. Lahodná směs pálí, oheň dusí, do zad zarývá změť háčků drobných, ejhle zde cynika, právo jdu sít, ne šípem do hlavy, zvykem "rovných".
Andílek
Ještě když chodil do školy, chtěl míti ze spolužáků mrtvoly,
všechny nesnášel, v pytlích odnášel, nejdřív do skladiště, na popraviště.
Nožičky mu nechodily, vlásky mastnotou smrděly,
v zpěvu byl z horších, vyvolával smích, v řeči zadrhal, pátky promrhal.
Kryonance
Vždycky se vyplácí uzamknout
dveře k filtrační nálevce,
se sazeči nepohnout, z uzávěru povyplnout,
jen se hnout
Alter ego
Alter ego s přestřiženou konekucí,
má na sobě hafohůla, pojďte klucí.
Alter ego s přestřiženou konekucí,
s vykasanou roztříštěnou nohavicí.
Doma je doma a mimo je venku
Doma je doma a mimo je venku,
denně ji prožívám, prokletou scénku.
Sedím a čumím, do mozku oblbnutí,
potřebuji ven, vypadnout mě to nutí.
Say a prayer now
Ránači večery:neustáléprůseryna našepoměryvelká dávkanevěry. Tak už to chodí ve státě, kde, abych tak řekl,když voláte, máte na drátě toho kdo smrti se lekl.
Nerušit, kopřím...
Nerušit, kopříms nasazenímna šutru v povltavíNa šutru obřímvyplachuji mozekod nočních můrjimiž se dávíProč se mi stále vrací ten sen,nevím zda byla noc či zda byl den,viděl jsem sám sebe u oceánu ticha,jak mě voda pohřbila a já dodýchal. Stav absolutního kopru však vyléčí tělo,dokud se kopří, ještě se neumřelo,stav absolutního kopru vyléčí i duši,dokud se kopří, vesele se ústa suší.
Imitace luxusního nekonečna
V hlavě řezanka,na krku průsery,v ústech tatranka,zkoumám ještěry. Zatracená ještěřice ta nás mohla kousnout. Žádná kladná vlastnost,jen kouřím na mostě,i to je činnosti dost,samý samostěr.
Symbióza
Není nadto v symbióze žít,těla i duše, mít navždy klid,a v případě rozčtvrcení či utopení,stále jsme před smrtí uchráněni. Ať už v rakvi či v sudu,nemůžeme zažít nudu,i když naše těla hmotu ztratily,pobavíme se ještě na chvíli. A dole na dně skříně,oddechuju dost líně.
Voják
Voják šel z boje,kulku v noze měl,nikdo by neuhod,kde k ní přišel. Měl po bitvě hlad,nebyl tomu rád,musel si ukrástmaso z pár kuřat. Viděl ho jistý farmář,vystřelil,zasáhl cíl,voják zavyl,pryč se oplazil.