Písmák Jsi poklad
Jsi hravá kočička v prázdném domě,
Ty jsi ta hvězdička, co září jen pro mně.
Kytička, která poušť srdce oživí,
písnička jenž ouško mé políbí.
Spinkáš
Ležíš u mně sladce spicí,
jak princezna zakletá.
Radši zhasnu vonnou svíci,
ať Tě ve snech neleká.
Ulet
Slova slibů a trocha štěstí,
co měl jsem včera,
mizí,
jak Ty jsi chtěla.
Odloučení
Jsi krásnější než ranní svítání,
hebčí než růžové kvítky,
sladší než první líbání,
záhadnější než vinné sklípky.
Nevím, cítím, chci
Nevím - snad jsi jen smyslnost
na obrázku. Snad jsi jen vzpomínka
o pár slovech, co tvoří most
vášně přes propast cizoty.
Očka
Ty očka jsou mi řetězem,
černé perly, co zrcadlí svit
hvězd, když do ráje chci jít
s Tebou se brodit skrz zem,
Verše
Verše
Verše pro Tebe stékají na papír,
na tu bílou stránku bez poskvrny.
Malé lnky ryje ostrý rapír,
Zataženo
Zataženo
Jsem prázdný, jsem sám.
Prázný jako zrcadlo bez odrazu.
Já jsem jen vysušený trám,
Už není bůh
Už není bůh
Už není žádný bůh ani nebe,
dnes každý hlídá a vidí jen sebe.
Sedmero hříchů už nejsou slova jen,
Čekání na smrt
Čekání na smrt
Čekáš už v matčině lůně,
čekáš než se narodíš.
Čekáš když tvé tělíčko stůně,
Prkno
Prkno života
Žiji na nalomené desce,
co stále více se prohýbá.
Kupředu se mi sic jíti nechce,
Odplouváš
Odplouváš
Odplouváš na voru zapomnění,
přes říčku svých třpytivých slz.
Jsi jediná, jediná z tisíců můz,
Óda padlému stromu
Óda padlému stromu
Ach, ty strome majestátný,
dnes už k zemi padáš.
Přišel jsem - já nepozvaný,
Já šašek
Já šašek
Jsi tou tvrzí nedobytou,
přec jsem pánem mnoha měst.
Prosím bránu převelikou,
Sním
Stále cítím, že sním,
že jsem se neprobral k životu.
Avšak nevím, proč spím,
proč podporuji svou samotu.
Růže
Jak krásná je ta tajemná růže
a já malinký človíček po ní šplhám,
k jejímu květu si jiný přivonět může,
zatímco já jen zelené lístky trhám.