Písmák Písanka
Jako když máš v rukou namočený arch papíru -stačí málo a v dlani Ti ulpí nechtěně odtržená část příběhu.
Tak snadno já okrádám duši mě přístupnou - až oschne, založím ji do knihy.
Na provázku
Kam běží myšlenky, bez Verči, bez Lenky. V tajemstvích ukryté dávné ty milenky. Voda si těče, čas spěchá - letí, my nejsme děti. V oblacích draci.
Jizva
Mrak . hyzdí. oblohu,
křiví ti nevrlý škleb ústa.
Zafičí vítr a-
shora padá světlo.
Večer nebo ráno?
Do očí mi sluní lampička bdící nad stolem. Vydává příjemné teplo a já ho cítím. dorazilo na hřbet ruky jako.
Jako on.
Nezemšťanův vzkaz
"Nezemšťanův vzkaz"
Skrývaným pohledem klopíš oči.
Připadáš si jinde než ostatní.
Tak vzdálený a stále tady,
Cíl
Cíl
Tvrdí se, že by ho měl mít každý…
Aby se snad nepotloukal od ničeho kničemu a šel si jen za ním. A co ten, který jich má povíce. Jak může vědět, na který znich má vsadit.
Nabízí se další otázka.
Malý postačí
Malý postačí
Přijde si a odejde
Kam mizí a
kde se uchyluje kspánku.
Šlápota
Jak se to stalo. Tak rychle, ve spěchu, snad zmateně.
Vklidu a pohodičce si hraješ na tom svým písečku. Znáš skoro každý zrnko, víš, kde nejlíp postavit hrad.
Evelin de Brodenmor
A byla klidná noční obloha. Spousty hvězdiček, mnoho vzdálených světů opředených mlhovinou. -Přece se od NĚJ zas nenechám tak snadno . vytočit.
Kudy ven?
Koukáš do zdi. Znáš už bolest. Hele brzdi. Zrada je zlá, já vím.