Písmák My fault
I´m The BadI have no choseI always wanna play But I never wanna loseThis loneliness is killing meI´m so alone hereBut you don´t careYou don´t know how I feelYou´re away foreverYou were everything i thoughtWhy should I be aliveWhen everything´s my fault. In this darkness I cry When deciced to die.
Zatím bezejmenná
Ležím sama, tiše
a temnota mne objímá
Čekám na spánek, který nepřichází,
ale koho to zajímá…
Sonet pro NĚJ
Dřív plná života Teď srdce studené V duši jen prázdnota City v nenávist změněné Poslední slza na tvář skanula Už nikdy víc plakat nebude Na kraji propasti stanula Jiná volba jí už nezbyde Odhodlání a touha nezdolná V mysli zůstává jediné Jen to že za chvíli bude volná Marně volá v její hlavě hlásek Prosí ji ať dál tu zkusí žít
Vždyť zbývá jen krůček, od smrti dělí ji jen vlásek.
Dětství
Malé děvčátko na břehu jezera sedí Provazce deště něžně jí ramena hladí Kapky na hladinu jak malíř na plátno kreslí Nikdo neuhodne co se jí hlavou honí, na co asi myslí Tolikrát zklamané naivní dětské sny Očička zavřené - teď tváře pobledly Ledový vítr jí spaluje plíce Vítr a voda -jak tříšť- krutě bičují líce Dětství tak křehké, přec bezstarostné zdá se být Hrát si, pod maminčiným křídlem snít Jenže nic netrvá věčně a vše se jednou změní Bezstarostnost, hry a dětský smích. nic z toho již není Jen zima, déšť a slzy jí tu zbývají A v nejkrásnější době života její duši zemřít nechají.
Hořké zklamání
Když andělé zemřít zasluhují, pláči já. Když bezbrannou naivitu zabíjejí, oči zavírám. Přes růžové brýle věčně hledící pravdu nevidí však. Tvář horkou něžně mi hladící přec krutý tak.