O písmácích
Zbloudila srdce
Hledají útěchu,
Někdy to vyjde,
jindy jsou kposměchu.
boj
Jak smutný den,
když ve snu bojuješ
a probuzení tě odzbrojí
jen vdozvucích
Staré dopisy
zažloutlé stánky
staré dopisy
už dávno vypověděly,
co měly říci
Velký bratr
Kdysi měli jsme sny,
že budeme akčními hrdiny
Ty Rambo, já Rudá Soňa
a vítězové budem oba
Starý muž
Stařec je proměněn
úsměvem panny
jen na čelo jí políbí
i když je odhodlaný
POUČENÍ
Život je vzácný.
Život je křehký.
Může být krásný.
Nemusí být lehký.
TO JSEM JÁ
Nohy bosé,
vlasy zmáčená až na kůži,
všude vůně jara
a květů probuzených.
Nauč mne milovat
Divoška jsem hloupá, malá,
jak docílit toho, abych tě milovala.
Nevím.
Snad proměň krutou zimu
Jak se krotí žena
Vždy jsem se bila hrdě,
shlavou vztyčenou
smečem a vpřilbicí,
tys však políbil mou pěst sevřenou,
sny
Víš, já už nemám sny,
abych netrpěla na jejich umíráni
Nejraděj plakala bych,
však má ocelovost mi vtom brání.
soukolí světa
Tak jako vsoukolí
kolečka zapadají,
tak stejně ke zkáze
kráčí náš svět
Probuzení
Snad jednomu slunce vyjde
a zahřeje mou duši
Snad i kytička rozkvete
a zavoní jak se sluší.
To vše jsem já
Nohy bosé,
vlasy zmáčená až na kůži,
všude vůně jara
a květů probuzených.
Pro mne ?
Ve vyprahlé poušti bez cíle
ty ses stal pro mne motýlem,
aby si mne chránil, konejšil,
do stínu křídel skryl.
Pro tebe
Chtěla bych být pečetidlo tvého srdce,
abych se kněmu mohla dennodenně přitisknout
Chtěla bych být zlatý řetěz,
který zdobí tvou šiji.
Jen kopněte si
Jen kopněte si, když to bolí,
křídla zlamte, zadupejte vprach.
Vždyť přes řeči ocelové
nejde vidět, že mám strach.
Dnešní svět
Do klece zavření
šinou se vpřed,
do smogu lapený
je tento svět
Prázdnota
Kapky deště po okně stékají
já šeptám do tmy "umírám",
srdce puká,
slzy skrývám potají.
Proč básně
Do slov já chytám čas,
jak ryby do sítí.
Každému prý tolik je
na kolik se cítí.
Skřivan
Jako skřivan chyceny
duše svíjí se asrdce pláče
život do klece zavřený
není pro písklavé ptáče
Velikonoce
Za mraky slunce prosvítá,
krásná tajemství jsou ukrytá
a poznat se dají,
jen těm, kdo srdce otevřené mají.
tak já vidím svět
Po čtyřech se bída plazí
Nejnuznější bída běd
Bezdomovec kanál střída
Tak já vidím svět
Zlý sen
Podívej zokna, tolik světla, takové zvláštní, krásné, červené a bílé.
Všechno prozařuje i listy stromů jsou průsvitné. Něžně tancují vté jasné záři,
cobudí úzkost.
Vdálce, tam vdálce vidíš to, ten velký, mračný hřib.
odpověď
nenechalo tě to vklidu
viď
hnulo ti to žlučí
je fakt
Vím, že nic nevím
Jen v pohádkách je všechno jasné.
Černé zlo a dobro bílé září.
Dobro je krásné,
zlo však je s ošklivou tváři.
Křížová cesta
Trpká je beznaděj
znamení času
Kde naleznout Boha,
který přinas spásu .
Náruč laská
Slova už dozněla,
umlkl smích,
na srdce dopadl
mrazivý sníh.
Po ránu
Jak vzrcadlové síni
Jako šatna masek
Je raní autobus
Kde se život zasekl
STROMY
Hrozní a nádherní obři
stojí na břehu řeky
nad ní se naklání
a lačně hltají
MĚSÍC
Měsíc
Proč lákáš mne můj příteli
svou záři tesknou.
Jako by hvězdy věděly ,
Pro Bena
Rytíři na koních
ve zbroji lesklé,
kamsi se ztratili.
Škoda,