Krušné...
Zase tě mám plnou hlavu. Jako předloňský podzimležíš mi v srdci lademV závěji rozkošetaju pod přívaly tvých rtů,studených a rozpraskanýchjak sněhové vločkyjarem roztátéJak sladce mi bylonež jsi mi návratněpřišel do snů.
Jarňásková
Vrbových proutků hlas
lehounce nese se krajinou
zasněženou
Zpodpeřiny vykukuju.
Jak to říct
Tak jako černá, i já chci být nahoře.
Něžně tě rozeznít,
v barvách impresionismu hrát si na schovávanou,
zavřískat do ticha,
Zpověď
Vyzpovídám se do tvých tónů
jako už stokrát poprvé.
A vždycky mě vyslechneš,
pomůžeš mi najít cestu
Za horizontem
Za horizontem nadějí a snů
kdesi vdálce na cestu mi záříš.
Jsi jako hvězda,
vyhořelá prachem všedních dnů
Paní černobílá
Dráždím tě konečky prstů
a nikdo mi nevěří, že to dělám poprvé
A taky že ne :-)
Hledám vtobě jediného přítele,
Sen
Jsi sen, co mě budí ze spánku,
modrá obloha sbarvou beránků,
jako vánek cucháš mi vlasy
srozkoší.
Dočká(m) se..?
Malinká duhová kulička
zatoulala se ti do klína.
Odkudpak se vzala.
Kam se ztratila.
A bude hůř
Bolí stále víc a více
na stole zapálené svíce
kouzlí mi na tváři
světélko, co zazáří.
Výkřik do tmy
Ty, neznámý.
kde tě najít
ve spletitých uličkách našich životů.
V centru velkoměsta.
Svítá
Svítá nám do snů
tisíce paprsků
chce se rozdat o své teplo
a pálí.
Rozpolcená
Rozpolcená jako severní a jižní pól
rozdělená na dvě části
rozprostřená do desítek vět
co myslíš, přitáhneš mě zpět.