Krásy noci
Mám mnohem raděj noc než den.
Nocí jsem přímo uchvácen.
Má šarm i kouzlo osobní,
je lepší jasných slunných dní.
Velký svůdník
Jednou vnoci měl jsem sen
Jen vpyžamu jsem vyšel ven
Kde když rosa vláhou svou
Mě zastudila do nohou
Vánoční říkanka
Už je zase konec roku,
stromky, dárky, peněz trochu
kdo jen má, bere si půjčky.
Obchodníci mnou si ručky.
Střípky
SMUTNÁ PRAVDA
Když tebou pohrdá tento
Jiný zaszajisté chválí
To zlé však slyšíš nahlas
Situační - fotbal
Mám slabší hlavu
Však chce se mi hrát
Fotbal je modla
Umím se prát
Válečná láska
Byla válka a já se zamiloval.
----------------------------------
I když jsme všichni čekali, že brzy vypukne, přišla nenadále. Ráno jsem se probudil velkým křikem na ulici a zároveň bušením na dveře. Už je to tady, pomyslel jsem si, otevřel vojenské hlídce, která mě přišla jako dobrovolníka odvést, hodil na sebe uniformu a ostatní vybavení přichystané vzorně ve skříni, převzal jsem pušku a vyrazil ktransportnímu vlaku.
Vzpurný podřízený
Jen zkuste dát mi jakýs úkol
Už představa ta vzbudí ve mně
Pocit zlostný ke všem vůkol
A ohrožené že jsem plémě.
Problém VIII
Pod velkým okem úplňku
Tam na lavičce v parku chtěla
Abych byl tím prvním mužem
Co panenství ji zbaví zcela
Vzpoura zvířat proti zástupci lidského společenství
Zašlápl jsem mravenečka
Ví to celá obora
Teď si budu jistě hledat
Pořádného doktora
Nekonečný příběh
Chtěla chlapce, tak ho měla
Co čeká ji, nevěděla
Vměkké trávě, vměkkém mechu
Nepoznala zjeho dechu
Básničky II
Skládat krýmu prostý rým
Stoupat snimi do výšin
Nenechat se odradit
Těmi jimž chybí vduši klid
Bázeň
Co všechno umí člověk dnes
ačeho bude schopen zítra.
Lze vůbec překonat ten děs.
Tu obavu zpříštího jitra.
Ruská
RUSKÁ
Já ruské dívky очень люблю
Jsou krásné, mají šarm
Když у отца много rublů
Hříšník
Přiznám se rád a bez mučení
Khříchům svým tady na světě Kdo mohl by tu krásu minout
První znich - nemohu projít Sotva těch zletilých i zralých žen
Bez otočení kol děvčete Dmoucí se ňadra, pružné boky
Vzestup a pád
Zvídavé jsi býval dítko
Učil ses rychle a moc rád
A vždy hrozně zlobilo tě
Když schůvami sis měl jít hrát
Rapová balada o mládeži
Pustim si film a dám si pizzu
Nemám co dělat, tak žeru a čumim
Ležím a válím se vpoledním hicu
Zábavu vlastní najít si neumim
Situační
Proč nemůžeme mít se rádi
A musíme být jako psi
Co o kost spolu válku svádí
A vyjí zlostnou radostí.
Problém VI
Zírám, slintám, běžím kslečně
Mluvit se pak snažím věcně:
„Chtěl sex bych sVámi a to hned. “
„Když nevadí mých třináct let. “.
Problém VII
Sbalil jsem fakt pěknou kočku
Musím na ni polehoučku
Dlouhý večer vrestauraci
Pak navrhla mi vbytě akci
Přeměna
Koťátko něžné, malé, hravé
Mi kdysi vlezlo do postele
Dnes jenom prská, škrábe, kouše
A je zní pěkně tlusté tele.
Zkouška odvahy
Před lety jsem byl povolán
Bych mohl stát se členem party
Před starší chlapce, vládce vní
A oni odhalili karty
Když láska přichází
Prohlížel si ji a ona o tom nevěděla.
---------
Byla pozdní noc, spíše už ráno a měli za sebou pro oba více méně uspokojivé milování, jak by to nazvala ona a šukání, jak by to nazval on. Tedy pokud by se jich někdo zeptal, protože spolu o tom nemluvili. Nebylo divu.
Takypovolání
Potkáš dneska zvláštní lidi,
pohledem hladově slídí
po vraždách, bolesti, stesku,
jsou to reportéři Blesku .
Srdce z lásky
Zvuk klíče vzámku, vrzání a zabouchnutí dveří a opět zvuk klíče vzámku a zacvaknutí západky.
Blíží se do pokoje, kde sedím vušáku a sleduji hokej. Po dlouholetých zkušenostech vidím zřetelně před očima, jak za sebe cestou zpředsíně odkopává nejprve levou a potom pravou lodičku na jehlovém podpatku, odhazuje kabelku ve směru botníku, ale pochopitelně se opět netrefuje a bundu nechává sklouznout na práh obývacího pokoje.
Nesnáším to.
ROK 0
Temnota vduši mě sžírá
Jen jedna naděje zbývá
Snad pouze bezmezná víra
Že jednou zas bude líp
Křesťanská výchova
Táhnou je za ručku malou
Poslouchat co je jim cizí
Voblečku jako na pohřeb
Vštípit jim hodnoty ryzí
Skutečný sen
Pojď má milá, pojď jen blíž
Ať moje hrůzné vize zříš
Bych získal vduši trochu klid
Musím se o ně podělit
Výzva kuřákům
Pročpak tolik hulíte
Sobě jiným ničíte
Zkoušené už i tak zdraví
Vaše plíce zčernalé
Polibek
Jazyk jako červ se kroutí
Potom na své hnusné pouti
Vnikne vcizí chlípné rety
Mikrobů tam slízne světy.
Vůně
Parfémem jen zakrývají
Co jejich těla vlastně tají
Pach pižma i vůně kvítí
Připomíná vhlíně hnití.
Motlitba masochisty
Kéž bys byla tady, já vtvém náručí
Kéž bych mohl býti bitý , ve tvém područí
Šlehaný a mlácený důtkami i rukou
Která zněžné mění se vtrestající, krutou
Vyvolávač
Přichází noc a vítr šumí vkorunách
Ty bojíš se moc, prstem kloužeš po runách
Váháš, zda přečísti je máš, zda jsi připraven
Vyslovit ta stará slova, démona tím pustit ven
Nebezpečí
Raší, bují, výše vstává Vypadá jak prostá tráva Je to naší duše plevel Vyšlechtěný v nový level Zalévaný nenávistí Každý z nás to jednou zjistí Zlostí nebo závistí Úrodu pak zajistí Přeroste ti přes hlavu Má svou vlastní zábavu Zhubí všechno kolem sebe Ale hlavně právě tebe.
Muž a sex
Pravý muž ten má rád ženy
Hledí na něj roztouženy
Zjeho svalů, vlasů, očí
Svět se snimi rychle točí
Příchod podzimu
Větřík se honí po cestách
A čechrá spadané listí
Holými větvemi kaštanů
Kývá a mravenci piští
Problém V
Šel jsem kjedné holce domů
Nalila mi alkoholu
Řekla:“Dej si ještě víc“
Pak už nevím vůbec nic
Pragmatická
Mám rád když dívce na řasách
Se usazuje hvězdný prach
Za nocí venku strávených
Mám rád když dívka zmírá touhou
Problém III
Vzal jsem jednu holku domů
Nalil trochu alkoholu
Chtěl jsem prolomit tím ledy
Zkusil jsem to naposledy
Problém IV
Jdu tak městem, vidím ženu
Vkrásných očích plachost, něhu
Já našel královnu svých snů
Světlo temných dlouhých dnů
Generální ředitel
Já nejvyšší jsem tady Bůh
Vy všichni moji otroci
I kdybych dříve tahal pluh
Vám už teď není pomoci.
Na diskotéce apod.
X on
O ona
Uvnitř
X Nepůjdem ven na procházku.
Soudce
Soudím, že soudím nesprávně,
řekl si soudce, uvnitř, vně
ač nalézám se systému,
před soudem Božím jsem kničemu.
Politik
Když nacpávám se vkantýně
Za protekční a nízké ceny
Vždy vážně hrozně mrzí mě
Že nejste se mnou vyvoleni.
Okamžik v zahradní restauraci
Zlaté vlasy, blankytné oči
To přivlastnil bych si teď rád
Ta dívka pohledem svým točí
Jak chtěla by si se mnou hrát
Šikmá plocha
Jsou místa vlidských duších, srdcích
Kam dobro nikdy nepronikne
Tam potichu se ukrývají
Myšlenky zákeřné a divné
Země snů
Celý den se vždycky těším
Až večer vpostel ulehnu
A pomaličku ponořím se
Vříši představ, vizí, snů
Zlatistý mok
Řady sudů dřevěných
Bednáři se pilně činí
Váhat nesmí žádný znich -
Zákazníci už jsou chtiví
Mistr meče
Dobrý kat ten starosti má
Práce je to choulostivá
Mučit, bodat, sekat, píchat
Krve odér přitom dýchat
Šťastné Vánoce (a celý nový rok)
Stromeček na stolku barevně září
Manželka smilencem hlučně se páří
Tohle já trpím vbytě svém vlastním
A to mě činí navýsost šťastným
Temná věž
Hrdina neohrožený a rychlý
Sposláním krutým, tajemným
On pistolníkem smí se zvát
Osamělým a posledním
Srdce v Atlantidě - Ničemní muži ve žlutých pláštích
Přistěhoval se nový soused
A do života chlapce vpad
Co jen se svojí matkou bydlí
A neví, zda má ji vůbec rád
Rozloučení
Ne, již nevydržím muka světa
Již nejsem mlád a plný sil
Vše uprchlo jak pouhá věta
Kterou jsem kdysi vyslovil
Řbitov zvířátek
Ztrouchnivělé a křivé kříže
Dětským písmem jsou zdobeny
Pro mnohé jejich malé zvíře
Byl jediný přítel na zemi
Povzdechnutí
Všude něco nového
Však já
jsem stále stejný
A navíc
Lisey a její příběh
Žil jednou jeden spisovatel
Co zemřel jak musí každý znás
Tím však své ženě milované
Přichystal život na provaz
Problém II
Byl jsem takhle jednou vbáru
Vidím dámu, co má páru,
Kterou upustit chce zřejmě
Říkám: „Krasavice, dej mně. “
Problém
Byl jsem sjednou dámou vlese
Říkám: „Slečno, nebojte se,
i kdybyste něco chtěla
impotentní já jsem zcela“
Démon
Dáš si svoji první sklenku
Pravda se jinak jeví hned
Pak druhou, třetí za chvilenku
Hrdlo tě pálí, je to jed
Potřeby
Přichází noc
Cos ve mně procitá
Neznámá moc
Znovu mě uvítá
Básničky
Moderní dnešní poezie
Ta nemá pro mě žádné kouzlo
Vždyť smysl slov zde zcela skryt je
Není co pod kůži by vklouzlo
Hřbitov II
Místo tiché, klidné, vážné
Kde mlčenlivé se tyčí stromy
Zde zemřely všechny vášně
Hluboko skryty vhliněné rovy
Hudba srdce
Jako slunce pro nás září
Blaho vyvolá i vtvářích
Které jinak zapšklé jsou
Vzbudí duši nevinnou
Stvořitelovo dilema
Jsem tvůrce či ničitel.
Ty hromady lidských těl
Co lemují má rozhodnutí
Kzamyšlení mě vždy nutí
Přání
Přijde den kdy moje touha
Vzepne se až k nebesům
Potom celou minulost svou
Na kopytech roznesu
Manželce
MANŽELCE
Chtěl bych Ti říct můj miláčku
Že nejhezčí jsi mezi všemi
Když napečeš mi koláčků
Močál
Měsíc po své dráze stoupá
Vsvětle bledém zemi koupá
Plazí se zde pruhy mlhy
Obkružují nízké břehy
Zločin a trest
Zohavenou mrtvolu pojídají krysy
Žádná nemá potuchy kým že byla kdysi
Jen na žrádlo myslí jejich malé mozky
Jediné je zajímá, zdali je ho dosti
Království příjde
Vytrvejme všichni věrně
Nosme ve svém srdci čest
Čistou duši, mysl mějme
Prohlédněme každou lest
Bezvýchodná situace
Trudná mysl
Vpodvědomí
Myšlenky se rojí
Rány duše
Slib
Podej mi ručku Tvoji něžnou
Já ochráním Tě na věky
A nebo aspoň pokusím se
Ať jinak dojdu prokletí
Lásce
Vchladné temnotě vlastní samoty
Uslyšel jsem andělské zvonky
Vyvolané hlasem
Zjevem
Óda na ženy
Mladé i starší, štíhlé, silné
Každá má něco do sebe
I pouhé pohledy jich vilné
By zavedly tě do nebe
Překvapení
Když příjdu vtato lesní místa
Vždy na tebe si vzpomenu
Tys byla moje láska první
A vinula ses kramenu
Pozvedni hlas
Zda líbí se ti stav té země
Jež otcem matkou má nám být
Snad bouří vtobě krev jak ve mně
Když mizí její blahobyt
V restauraci
Tlustý, lysý, opilý
Nedá pokoj na chvíli
Oblažuje zvučným hlasem
Napájí se silným kvasem
Zaprodanec
Já jednoho dne rozhodl se
Nevím co přimělo mě ktomu
Že tělo mé tu bolest snese
A tetovaný přijdu domů
Já povstanu
Těšte se a třeste
Až příjdu opět kvám
Do myslí i srdcí
Já budu znovu zván
Konfrontace
Staré Město pražské se líně rozvaluje
Paprsky slunce lechtají kočičí hlavy
Ozvěny minulosti se vznášejí ulicemi
Historie vykukuje zpoza rohů
Temný věk
TEMNÝ VĚK
Když zčerstvých hrobů červi lezou
A ve stínech se pohybují stíny
Když rytíři si hlavu vezou
Srub a vrah
Cákance krve na stěnách
Pokrýval zpola starý prach
Na zemi kosti vybělené
Vrstvami času ohlazené
Archeolog
Byl to hrad starý, rozlehlý
Poznamenaný zubem času
Já prozkoumával podzemí
Kde kdysi páni během kvasu
Obyčejný svět
My všichni tady žijem
Vpříliš obyčejném světě
Jenom samé všední věci
A vůbec žádné vzrušení
Oslava bolesti
OSLAVA BOLESTI
Co byl by člověk bez bolesti
Co byl by bez té staré dámy
Co kmozkům sobě cestu klestí
Realita...?
Není Ďábel, není Bůh, jsme tady jen sami
Osamělí, ztracení, ve tmě pod hvězdami
Žádné další světy, posmrtné či jiné,
Nečekají na to spočinout nám v klíně