pluhová
. naprikrývkuhádžem drobné mince - keď zrazu ticho vykríkne myšlienkou na návrat premieňam tvoju husiu kožu na partitúruzajtrajškov otváraš ma dokorán, na mojom dne hľadáš zvyšky prechádzkových básní postrácaných z riadkov tvojich zošitov - ako majster Pavol, do tmy režem, do krvi zaťatý v stromoch čo ešte len vyrastú mesiac ako pes leží pri mne na zemi občas vydá nespokojný zvuk - na vzdialenosť stola, v jeho horúčave, vrieme za závesom dní.
Akvárium
. vo vypustenom bazéneplávajú vypľuté slová aj staré kúskytvojho nového psa- v pomlkách hodínnadobúda samota prvý razčosi ako zmyselležím v postelimám chuť utekať a chýba mi tvoj jazykostrakizovaný politickou blbosťoupre budúcich sedem dníostávam sebe cudzí .
synonymá
dážď na uliciachv líniách dobyštrngajú nezmyslyo dvere rozumu
volímenevolímepodávame sikoho čoa preto chodímhrdo zhrbená
orchester pozná naspamäťharmónie refrénu
vieš že sa mikaždú noc snívaako nie somnajviac cítimna polcestemedzi orlicoua dunajomcintorínske pravdy
stromy
stromy sťatépod obraz božía črevá zauzlenév kŕčoch, po úzkostičo ak som pre tebajediná a mŕtva- zamrzol úsmev,shuffle a repeat,repeat,večnosť je parabolasonáta od beethovena,citová drámaláska je kurva- na chvoste leta
2/2
. / 11:47 - prolog /když se poslední tunel rozpliznul do kolejí, ten spokojený dětina, stvořitel jízdního (i všeho ostatního) řádu,dal obřadně pokyn a slunce si za táhlého, chrapotavéhoprozpěvování muezzina příjezdů a odjezdůstouplo na špičky aby přehlédlo hlavy davu
jaký nezvyk,dívat se takhle zblízka do slunce.
/ polopodotek /z nějakého podivného důvodu nebylo dosud přebíhání životních křižovatek na červenou zařazeno meziadrenalinové sporty - vážně by mě zajímalo, kolik přebíhačů si ještě bude muset nabít hubu, než se jim dostane alespoň tohohle minimálního uznání
/ dunajíčku, dunaji /tak dál. pod mostem doprava a pořád rovně podél poledního žárudole pod nábřežím je jiný svět, svět co už našelrecept na plynutíto tady nahoře ještě trochu zadrháváme při hledání obrysů samozřejmosti v úsměvech zábradlíjistý pokrok se ovšem upřít nedá.
1/2
nad mestom mŕtvi rusi,po špičkách
plížim sa popri vlaku, tritri bodky odmäku
(žiadne ovocie v sadoch,samé áno
druhýkrát -hriešne my)
janek (8:39 PM)
fakticky:takýpocit že namiesto hlavymám dieruvyvŕtanú stovkami prázdnych hodín. zabíjajú ma retrospektívycítenia pre trojsmennú prevádzkučo je paradox,pamäť mám neobvykle zlú. poskytuje istú výhoduako vieš, na víkendy ani sviatky neverímnenachádzam čas, kedy ja som jakedy nie som.
in statu quo
. predikce:korporátně strojené úsměvy- po slunci putujícím ode dveří k oknu zůstanejenom neviditelná stopa žhavá na dotek. nocturno:- bubliny hodin- vlastní dech v ledničce- nohy v teple- hlavy na špalku /obě. /.
vzduchoprázdno
/ráno/
v dychu tlačiarenských strojov píšem ti, omámená ako sa lámem po polnoci ako ťa zlomím na dva kusy
tí ľudia, tie dvojnohé veci naokolo a večný hluk a úzkosť pred klamstvami
sa ťa nevzdám
požární poplach
. /kavárna/
venku se nebe krčí do rozpačité šedineví co bude a nechce s barvou venuvnitř: v zajetí plyše naslouchám tiše dopolednímu cyklu pro abonenty- zvonkohra pro dezertní lžičky a roztřesené ruce. víš, důsledky jsou mi jasné zmatek mám jen v našich příčinách. věděl van Gogh proč si uřízl ucho.
poslední štace
. /cesta/
pořád dál, kamsi na severovýchod - strachem páchnoucí dobytčata v odkrytých vozech- už ani ne den či nocjen útrpné trvání pod nebem telegrafních drátů. .
soukromá Canossa co nevstoupí do historie pokání i porážka v jediném aktu
/kantýnská/
dialog II.
můj pohled předběhl tvůj hlas
- to ja som ti napísala báseň
abychom později, téže noci zbyli sami dva
iba my dvaja iba my - na zemi .
satori
vídal jsem svého pomateného otce pěsti ošetřovatelů dopadaly na rozškrabanou vyholenou lebku - ten starý blázen se smál jako moře jednou se tázavě podíval vzhůru trochu roztržitě smrknul do rukávu vyběhl točité schody - po větru skočil a už nikdy nedopadl na zem (šílený)
na konci ulice
horím pre:
- vyvrátené pravdyso svedomím ako pivo
- dlažbu stokrát prejdenú
- roztrhaný rukopis + genitálie na ústupe pred slovom