Odkaz minulosti a Tajemná zrcadla
Kapitola pátá
Čím dál tím víc mi začínala chybět cukrárna U Lva. Nejdříve jenom znostalgie a občas jsem taky dostal chuť na žloutkový věneček, ale hlavně jsme tam chodili rozebírat další plány a to jsme teď už nemohli, jelikož jsme tady zatím žádnou cukrárnu neobjevili. A moc bych se divil, kdybychom nějakou objevili. Včera jsme prošli skoro celou vesnici a další přilehlé vesnice, abychom se mohli nerušeně zabývat dalším postupem proti těm neřádům, ale nenašli jsme nic, co by alespoň vzdáleně připomínalo naši útulnou cukrárnu.
Jak si zvířátka stavěla domeček
Jak si zvířátka stavěla domeček
příspěvek do půlnočních novin, který však nebyl zveřejněn -
satira na přípravu maturitního plesu
Jedné noci ležela krysa ve svém pelíšku a třásla se zimou. Byla to moudrá krysa a tak začala jednat. Zavolala si všechna zvířátka zlesa a dohodla jim, že jim je také zima a že si postaví domeček. Zvířátka byla nadšená, nechtěli si poštvat krysu proti sobě a hned začali shánět stavební materiál.
Aforismus o lásce
Jenom jedna věc je odpornější než básničky o lásce.
Básničky o lásce spravopisnými chybami.
Odkaz minulosti v chodbách základní školy
Kapitola první
„Tak takhle by to nešlo,“ řekla učitelka Ovsová – Nüsselová a podívala se na nás přes své tlusté brýle, které si přisunula ještě blíže ke kořeni nosu. Podívala se na Maxe, který byl zkoušený u tabule zdějin českého národa a očividně neměl tušení, co se po něm chce. Zmateně se rozhlížel po třídě a hledal někoho, kdo by alespoň nepatrně pohyboval rty a pokoušel se zachytit nápovědu. Vruce mačkal kapesník, což svědčilo o tom, že je vkoncích.