Písmák zde v teple z komína smích skomírá..
v tvém krátkozrakém stínu
opírám se o dlažbu
posadíš se do vyhřátého křesla
natřásáš se
v leže se mi nesní snáze..
. z rohu do rohu
dávám si nohu přes nohu.
po stěně šoupu se cestou klikatou
na zádech běl
ty..ty-ty-ty
vyslovuješ úprk (ze) světa
s výrazem, udávajícím vývoj
uteč .
cák. a mokro v botě
divadlo ó
zatáhnu za špagátek
a pomalu se zdvihneš, notu po notě
slyšíš. nasaješ vzduch mámivý. trhlině vhrudi. se Mamil nediví.
(krok)
Člověka trpícího radostí
nenašel jsem v době planoucí
osobu hodnou cenností
uzavřu malbou v rámy
simfonie rozhovoru
promlouváš a střídáš barvy čistoty,
jsi směrník temné prostoty.
k čemu básník v době ubohosti,
čekám gesto v egyptské strnulosti.
slova přeci nelepí!
v prázdnotě, rouhám slovy k nebesům,
plují si za sluncem.
sázím sémě černé révy,
stéká po větru.
myšlenky rosy
prokřehlá dlaň tisknoucí se k šerem splavenému sklu
papírového vlaku
v prázdnotě padají krůpěje rosy tančíc jeho myšlenky
neví, žes den, co ničí
píseň zlosti z kosti
Ze samé zlosti ztuhla v tobě krev.
nepohybuješ se ani vzhůru ani dolů.
pohupuješ sejen tak na hladině svého moře.
taháš za sebou cáry rozškubaných vlasů a rdousíš tvorečky zčeřelým jílem
Kříž
rozpřáhni ramena do čtyř stran a přesáhni hranice kruhů.
on, ze směru kamenitého
klesla k
ze
i. a zahleděla se lidem na paty, popraskané žárem
chodidla,
poděl se o radost..aneb podělej se
radostné zpěvy. črtá si je. posvých očích
duté rány jejich radosti zarazily hrot v ty oči