Písmák Psychospirituální krize - 4. část - Kotvy
Kotvy
Když se vám zčistajasna vynoří do mysli nevědomé obsahy, máte co dělat, abyste to ustáli. Vír iracionálna roztočí spirálu natolik, že potřebujete něco, čeho byste se chytili. Takzvaně se ukotvit. Kotvy, které mi pomáhaly uchopit neuchopitelné, nebo spíše nepadat do ještě větších hlubin nevědomí, byly především hudba, pohyb, tvůrčí činnost a psaní.
Psychospirituální krize - 5. část - Kriminál nebo azyl
Poprvé vlese
Na svou první vycházku za zdi ústavu jsem šel sRadkem. Coby pacoš sdohledem dvojkou to ani jinak nešlo. Na kuřárně se lidi hodně bavili o tom, že nedaleko léčebny by měla být rozhledna – nedávno otevřená. Daleké výhledy jsem vždycky miloval, takže cíl byl jasný.
Psychospirituální krize - 6. část - Podivná dovolená
Řád na Zámečku
Život na Zámečku se jistě vmnohém podobal životu na jiných odděleních českých psychiatrií. To jsem ale zatím neměl možnost zjistit a mít tak nějaké srovnání. Čím se vyznačoval každodenní život vléčebně hluboko vlesích nad kdysi krajským městem. Byl to především řád, nebo aspoň snaha o něj.
Psychospirituální krize - 3. část - Sám sobě v kleci
předchozí děj
Anděl
Po prvním letmém seznámení sdruhým patrem Zámečku a jeho osazenstvem jsem snapětím vyhlížel svou první vizitu. Čekal jsem na pokoji, když kdosi zaklepal. Očekával jsem leccos, patrně potrhlého doktora či doktorku, ale opak byl pravdou. Zjevil se mi Anděl.
Psychospirituální krize - 2. část - Na hranici
předchozí děj
Na hranici
„Já se modlím – když mi teče do bot,“ tak nějak pronesl památnou větu Zdeněk Svěrák ve filmu Vratné lahve ve chvíli, kdy se sDanielou Kolářovou pohupovali na hladině rybníka vbalonovém koši a hrozilo jim, že utonou. Právě tato věta se mi vybavuje, když si vzpomenu na moment, kdy se nade mnou na přístrojích objevila rovná vodorovná čára. Sleduju ji snad celých pět vteřin, při plném vědomí, než si toho stačí všimnout sestřičky. Ty mě vzápětí během mikrosekund opásají jakýmsi širokým pruhem čehosi, z čehož mi pouští do těla elektrické impulsy a pokouší se mi srdce nahodit znovu kživotu.
Psychospirituální krize - 1. část - Dvířka se otevírají
Já našel klíč od stařičkých vrátek
pokrytých prachem
z pavučin krajek a rzí
ukrytých v křoví
Jak se stát promotérem
Jak se stát promotérem. Máte-li kuráž, tak poměrně snadno. Stačí si najít klub, hospodu nebo plac někde venku, interpreta, zvukaře (někdy ani ten není třeba vpřípadě akustických žánrů) avěřit, že na vaši akci někdo dorazí. Bavíme se, abychom si rozuměli, okoncertech pořádaných takříkajíc čistě amatérsky – na koleně.
"Slast" kuřáka
Blíží se 1. leden 2013, den D, kdy chci skoncovat skouřením. Pro někoho „pouhý“ zlozvyk, pro odborníky i pro mě těžká drogová závislost. Prý silnější než na heroinu, co se žádostivosti týče.
SINGLE
Být single v37 letech nemusí být až tak špatné. Co si uděláte, to máte, co nikoliv, tak to velkoryse přehlédnete. Nikdo za vás ve vaší domácnosti, a zpravidla i jinde, sice nic neudělá, ale nemusíte se zase trápit výčitkami kpartnerovi či nedej bože krodičům, pokud tedy máte to „štěstí“ a stále, i vtomto věku, žijete pohromadě. Můžete nadávat maximálně jen sami sobě.
Až za hrob
Všichni víme, že smrt je jediná jistota, kterou ve světě plném nejistot každý znás má. Chuďas nebo boháč, krasavec nebo škareda, moudrý nebo hlupák. Nikdo se jí nevyhne a nikdo nezná ten okamžik, kdy si zubatá na něj začne brousit svou nemilosrdnou, avšak pro všechny spravedlivou kosu.
Ať už věříme či nevěříme vposmrtný život či reinkarnaci kdesi a vjakési formě, je naše smrt neoddiskutovatelnou definitivou pozemské pouti našeho života.
Včelí kamikaze
U bráchy na venkově jsme měli už druhé letošní „medobraní“. Když přijde ta pravá chvíle, tak u něj totiž funguji jako hlavní odvíčkovávač a vytáčeč plástů a následně stáčeč medu. Za tuhle terminologii by kdejaký ostřílený včelař asi obracel oči v sloup, ale já tomu tak říkám. Všechno šlo jako po másle, až jsem se divil, že jsem nekoupil žádné žihadlo.
Štěstí v neštěstí
Na maďarské punkery Bankrupt, které si na mini turné po českých klubech pozvala strakonická skupina Zničeho nic, jsem byl poměrně zvědavý. Předcházela jim totiž pověst, že to jsou takřka Ramones zBudapešti. Skutečně se svou melodičností, ostrými kytarami a pódiovou šou blížili této americké punkové ikoně. A publikum strakonického klubu na Křemelce si hned po pár vypalovačkách získali.
RECENZE: Pro Závodní ovce jsou bratři Mašíni hrdinové
Zcela zaplněná kavárna U Vavřiny hostila vpátek 14. ledna domácí skupinu Závodní ovce. Ta patří ktomu nejlepšímu, co písecká hudební scéna může nabídnout. Chytlavé melodie sprvky funky, rapu i blues a vtipnými texty nenechaly bránice návštěvníků vklidu.
Jak jsem potkal anděla
Jsem celý, žiju a můžu se hýbat. Co víc, si můžete přát, když po smyku a piruetě ve vzduchu skončíte ve svém autě na jeho střeše. Nechápu to. Jedu pomalu, šedesát maximálně, poslouchám rádio.
Lenost
Bojíš se práce.
Tak si rychle nastup.
Právě odjíždí rychlík
Příští zastávka
Má láska mi kuje srdce
Má láska mi kuje srdce
někdy lehce, jindy prudce
kuje kuje čím dál víc
nepotřebuje rukavic
Žáci v lennonkách si připomněli úmrtí Johna Lennona
Na pravděpodobně největší fanklub Johna Lennona vPísku se 8. prosince proměnila Základní škola Edvarda Beneše. Na ten den totiž připadalo 30. výročí od tragické smrti Johna Lennona, frontmana legendární skupiny Beatles, a tak učitelku hudební výchovy Lenku Halamovou napadlo uspořádat ktéto události jakýsi happening, který by tuto významnou osobnost populární hudby žákům co nejvíc přiblížil.
Malý písecký Rockefeller
Tu a tam se každému znás stává, že potká někoho, kdo ho něčím zaujme, pobaví, dá šedému dni novou barvu a chuť. Mně se to naposledy stalo, když jsem se vypravil na křest nové knihy Hrad vzpomínek písecké autorky Ilony Ondráčkové, jejíž břitké fejetony dost možná znáte právě z Jihočeských týdeníků. Ačkoliv je Ilona zajímavá a netuctová žena a navíc velmi nadějná autorka, ten o kom chci psát je někdo jiný. Na křest jsme byli smluveni skamarádkou.
Útok na naše peněženky
Předvánoční šílenství vypuklo naplno, obchodníci a všudypřítomná reklama už nejen že vystrkují růžky, ale masírují nás kamkoliv se vrtneme. Zboží se zlevňuje v nejrůznějších akcích, výlohy se předhánějí vtom, aby se staly nejpřitažlivější ve městě. Jestli na to nebo ono máme je vcelku jedno. Lákavé půjčky nám mohou toto dilema vyřešit.
Na jedné lodi s loutkáři a muzikanty
MIROTICE – Ostrov u Dolejšího mlýna zasypaný sněhem vsobotu 27. listopadu příliš nepřipomínal idylickou atmosféru letního festivalu Mirotické setkání loutek a hudby, které se tam letos konalo už posedmé. Když jste ale vešli do přilehlé, teprve vlétě otevřené, Kavárenské hospůdky pojaté vnámořnickém duchu, dýchlo na vás u hořícího krbu domácí teplo a útulno. Vjedné chvíli jste byli na palubě rybářské bárky, při druhém pohledu uvnitřkajuty a okénky zpodpalubí pozorovali piráta nebo mořského vlka vobjetí mořských panen.
IVAN KLÍMA: Jak přežít blahobyt
STRAKONICE - Spisovatel Ivan Klíma byl 10. listopadu dalším hostem cyklu Zelené večery. Ty připravuje Ivana Jónová zInformačního centra neziskových organizací a Evropské unie při Šmidingerově knihovně ve spolupráci sčajovnou Inspirace, kde se samotné besedy odehrávají. Název pořadu „Jak přežít blahobyt“ byl vypůjčený zKlímovy stejnojmenné studie, vníž se zabývá globálními problémy dnešní civilizace, jejich možnými důsledky i návrhy řešení.
Podzimní úklid
Podzimní úklid
Téměř víkend co víkend jezdíme srodinou kbráchovi na venkov. Je tam stále co dělat, hlavně na zahradě. Ten poslední se nesl ve znamení sbírání jablek a hrabání spadaného listí. Jakýsi podzimní úklid.
Dobrá nebo špatná zkušenost?
Dobrá nebo špatná zkušenost.
Všude, kam se podíváme, slyšíme od našich přátel a známých nebo provařených celebrit či politiků vTV, okřídlenou větu: „Byla to pro mě dobrá zkušenost. “ Nebo: „Udělal jsem cennou zkušenost. “ Tohle slovní spojení prosáklo do naší komunikace jako ropná skvrna do Mexického zálivu.
Snídám s toustovačem (na seznamce)
Když si člověk čte vinzerci, tak většinou něco shání. Nový byt, chatu, auto anebo partnera. Inzeráty v takzvané seznamce, kde se shání ti naposled jmenovaní, bývají často ty nejpikantnější. Než se člověk ale ktěm nejpovedenějším, které ho zaujmou a leccos o jejich pisateli řeknou, dostane, musí se mnohdy prohrabat záplavou obligátních frází, které jsou psány jako přes kopírák.
Cyklovýlet po dálnici
Vpátek večer si tak brouzdám po facebooku, když narazím na zajímavou akci. Známá písecká postava Martin Brož, u mnohých známý jen pod přezdívkou Cryo, tam vyvěsil pozvánku na cyklovýlet vpravdě netuctový, spanilou jízdu po nově dostavěném úseku rychlostní komunikace R4. To by nemuselo být vůbec špatné. Svou účast ale naplno nepotvrdím, kliknu na „možná“.
Houby s octem
Houbaření mám rád. A to, i když se někdy chodí lesem křížem krážem a mnoho hub se nenajde. Ke sbírání všech možných plodů lesa, včetně hub, mě vedli rodiče odmalička, hlavně táta. Ten mě brzy naučil rozeznávat všechny jedlé i nejedlé plodnice, které vlesích vokolí Nezamyslic, kde bydlela babička, rostly.
Probuď mě ze sna
Probuď mě ze sna,
z tripu bez drog,
do běžného dne
Třidéreality,
Na náhody nevěřím
Na náhody nevěřím
vše, co se nám stává
nás vždyv něčem prověří
jen hlupák pak nadává
(Ne) báseň o životním filmovém pásu a ujíždějících vlacích
Není to podivná zábava
brodit se vlastníma sračkama
motat se v kruhu
jak myš na rotopedu
GLOSA: Agresor na Výstavišti
Koncert Visacího zámku vpíseckém letním kině starším zabrnkal na struny nostalgie, mladší potěšil a asi všem rozhýbal jejich bránice. Na zcela jiné struny, po produkci punkových „veteránů“, však zahrál jakýsi mladík. Sedím na Výstavišti se zpěvákem jisté rockové kapely a debatíme, hlavní budovu Policie ČR na dohled, a rozebíráme výkon punkových inženýrů ze „Zámků“, když vtom knám přichází skupinka mladých mužů. Včele vytáhlý klučina snakrátko ostříhanými blond vlasy – typ diskoskinheada, na nevinném obličeji výraz bijce.
Grull
Grulla spolkl Grull,je ho jenom půlDruhý Grull je sytnemá však co pít
Nejsi osel, milý Grulle. vydávat se sám na pole,kde nic není, jen ten Grullno a vidíš je tě půl. .
Rozhovor se Zdeňkem Svěrákem: Cimrman je lidem sympatický, protože to je smolař
Cimrman je lidem sympatický, protože to je smolař
Hru České nebe mohli v uplynulém týdnu vidět na jihu Čech také diváci ve Volyni, Vodňanech, Soběslavi a Písku. A právě před představením v píseckém kulturním domě, které se konalo ve čtvrtek 25. června jsme několik otázek položili Zdeňkovi Svěrákovi, spoluzakladateli DJC, pro které píše hry společně s Ladislavem Smoljakem. Oba dva v nové hře alternují postavu učitele národů – Jana Ámose Komenského.
GLOSA: Malý velký národ bojovníků
Ačkoliv fotbaldelší dobu moc nesleduji, i když sám ani nevím proč, a orientuji se spíš na věci točící se kolem různých forem kulturního dění, taksobotní zápas naší fotbalovéreprezentace se Švýcarybyl výjimkou. Celý zápas jsem neviděl, ale i to málo stálo za to.
Zvlášť náš jediný, ale vítězný gól nováčka Václava Svěrkoše, který byl povolán na trávník dokonce jako náhradník za Jana Kollera. V obýváku u našich se ozval hurónský výkřik bráchy, synovce a táty, který měnenechal chladným, a tak jsem seběželpodívat.
RECENZE: Venkovský učitel – nový film Bohdana Slámy
Předpremiéra filmu za účasti jeho tvůrců: 12. 3. 2008 Písek – kino Portyč
O novém filmu režiséra a scénáristy Bohdana Slámy můžeme hovořit jako o psychologickém dramatu či nevšedním milostném trojúhelníku. Ale také o cestě za hledáním lásky, přátelství, smíření a odpuštění.
Proč končím s dýmajícím cumlem ...
Proč končím sdýmajícím cumlem …
Petr Nechvátal
(abstinující kuřák)
Kouřil jsem 8 let. Poslední roky to dotáhl na dvacku cigárek denně. Téměř tři roky abstinoval. Před necelým půlrokem se znovu rozhulil.
Cohiba - recenze CD
Cohiba pokřtí Pod čarou své první CD
Písecká skupina Cohiba, jejíž vznik se datuje rokem 2004, natočila po třech letech existence své první album se stejnojmenným názvem Cohiba. To se před nedávnem narodilo v malém vydavatelství Mad dog records.
První, co na CD zaujme, je precizně zhotovený booklet. Všudypřítomný je motiv balónu od pohledu z koše do nitra kupole balónu, přes zážeh až po záběry krajiny z ptačí perspektivy, to vše jakoby na starých zažloutlých snímcích, z nichž dýchá nostalgie.
Pověsti jsou příběhy hrané v kulisách krajin - rozhovor s O. Fibichem
Ondřej Fibich je antikvář, ale i básník a spisovatel orientující se především na tradice, duši lidí a krajiny Prácheňského kraje. Nedávno vydal již druhý díl pověstí z cyklu Prácheňský poklad.
Proč sbíráte právě pověsti.
Rozhodl jsem se sbírat pověsti z celého Prácheňského kraje, protože ho vnímám jako historicky legitimní území, které tady trvalo několik set let a určitým způsobem stále ovlivňuje vztahy mezi lidmi, mezi městy a do velké míry i v krajině, která plynule přechází z jednoho místa do druhého a nejsou tam žádné viditelné hranice.
POGO - echo punkového dětství
Vzpomínám si, jak jsme ve čtrnácti, v roce 1989,začali chodit na strakonický Telex. Už tehdy punkovou ikonu, na jejich koncertech bývali k vidění docela divocí týpci, kteří rozhodně nepreferovali pogo - "kop jsem tě kanadou - pardon, bratře, vícekrát se to nestane". To ani náhodou. A starší bratr našeho splužáka z osmičky Lopi s takovou bandičkou táhl.
RW cafe bude v kulturním menu města Písku chybět
V sobotu 3. listopadu ukončila činnost literární kavárna RW cafe koncertem vynikajícího píseckého hudebníka Romana Dragouna. Nechci na tomto místě rozebírat důvody, proč se tomu tak stalo. Rád bych se jen ohlédl za kulturním prostorem s nezaměnitelným geniem loci, který svými aktivitami daleko přesáhl hranice města a kraje, a stal se uznávaným a respektovaným klubem po celé republice.
Záviš zbavuje posluchače předsudků (recenze koncertu)
Písničkář Záviš ze Znojma je nepřehlédnutelnou postavou hudební scény. A to nejen téměř dvoumetrovou postavou s vizáží poustevníka, ale především svou tvorbou. Kritiky přezdívaný „kníže pornofolku“ si ve svých textech skutečně nebere žádné servítky.
Zásadním tématem jeho písniček jsou vztahy s hlavním důrazem na sex.
Ražická rocková noc (Hudba Praha, Znouzectnost, Visací zámek, Funusband)
Deštivé a chladné počasí zpočátku minulého týdne dělalo vrásky pořadatelům Ražické rockové noci – minifestivalu, který chce navázat na Tálínskou rockovou noc. Počasí se ale naštěstí umoudřilo a krásné babí léto v kombinaci se zavedenými rockovými legendami přilákalo v sobotu do přírodního amfiteátru několik stovek návštěvníků.
Už při prvním pohledu na věkové složení rockerů bylo zjevné, že se koncert bude nést tak trochu v duchu nostalgie a bude patřit hlavně pamětníkům. Náctileté a dvacátníky aby pohledal, za to třicátníků a čtyřicátníků se sešla drtivá většina.
Dáme dvóju aneb Jak se Pepa Němeček stal přes noc literárním hrdinou
Před pár dny se mi v Country clubu ve Vráži dostala do ruky útlá, ale na první dojem milá knížka „Dáme dvóju“ od Jiřího Brandejse. Prolistoval jsem ji, začetl se. A byl u vytržení. A když jsem se dozvěděl, že hlavní hrdina povídek, u nichž se člověk nedokáže nesmát, je štamgast zmiňované hospody – hajný Pepa Němeček (s nímž jsem se bohužel doposud míjel), tak jsem čimelického pábitele zatoužil poznat osobně.
Moudrý blázen Josef Švejk a ti druzí
Říká se, že český národ nemá hrdinů. A když už nějaké má, tak nejsou z tohoto světa. Zrodili se z imaginace jejich tvůrců. Není náhodou, že při volbě o „Největší Čecha“ všechny „národní ikony“ Masaryka, Čapka či Karla IV.
Mirotické setkání loutek a hudby má smysl a hloubku
Díky příznivci loutkového divadla a kvalitní hudby Ladislavu Loisovi Tomešovi má město festival, na který může být právem hrdé a mít ho v prestižním zásobníku lákadel pro cestovní ruch.
Pohár přetékajících emocíKaždý, kdo se o tomto víkendu vypravil na 4. ročník Mirotického setkání loutek a hudby, nelitoval. Úsměv na tváři a zážitky z představení, které lze bez zaváhání řadit do „první ligy“ našeho kulturního bohatství, prozrazovaly, že se pořadatelé trefili do černého a lidé měli, co dělat, aby vydatné porce emocí tryskajících z účinkujících vstřebali.
Most do dětských duší
Most do dětských duší
Na nový „fantasy“ film Most do země Terabithia jsem šel svelkým očekáváním. Avizovaný podíl spolutvůrců úspěšných Letopisů Narnie sliboval lákavou podívanou i dobrý příběh. Leč ti, co šli na fantasy museli být trochu zklamáni, příliš trikových prvků ve filmu kvidění není. Ovšem ti, co chtěli prožít silný příběh si jistě přišli na své.
Máš dost střeliva?
Máš dost střeliva .
Doba, kdy zářící oči všech hleděly vstříc světlým zítřkům a kdy všechny třídy „beztřídní“ společnosti chodily do prvomájového průvodu s budovatelským nadšením, vyšuměla. Do průvodu, mávajícího davu, který provolával slávu Sovětskému svazu a KSČ, se zanedlouho chodilo už jen z povinnosti.
My, co jsme byli v tenisovém oddíle, a nemuseli, okrojováni šátky na modrých košilkách, doprovázet soudružku učitelku, jsme měli kliku.
Já nejsem řidič!
Já nejsem řidič.
Po dalším lehkém zrcadelním debaklu návštěvním, koncertu Totálních nasazenců a Laiků, jsme s Vencou "21" dorazili do Písku. Jelikož jsem do Bernartic jel Vencovo károu, tak jsem "Jednadvacítku" od jeho garáže vezl domů už pěkně upraveného, jak je jeho dobrým zvykem. A tu před námi hlídka polyšmenů.
Démophobia - Mlýnek (recenze CD a křtu desky)
Démophobia: Mlýnek (Sisyfos records, 2007)
Recenze CD a křtu desky (Malý sál Měšťanské besedy vPlzni, 8. 3. 2007, hosté - Deratizéři )
Dlouhých osm let museli příznivci dua Démophobia čekat na oficiální vydání třetího alba originálních folkařů, kterým vžilách koluje rocková krev. Původně sólový projekt kytaristy a zpěváka plzeňské Znouzectnosti Démy, který vroce 1995 nahrál spřáteli první album „Démophobia aneb Plzeňské pověsti, písně a jiné plísně jak je vyvedl Déma von Nouze za pomoci svých kumpánů“, se rozšířil na duo.
Medovník
Medovník
Víme, že naši rodinu nejlépe uctíme buchtou. Brácha i rodiče sladké všeho druhu prostě milují. A tak vočekávání nedělní návštěvy, jsme se tentokrát rozhodli upéct něco „extra“. Žádný obyčejný štrůdl nebo perník.
Plivance na severní pól
Plivance na severní pól
„Četl jsi to . “, vyhrkne na mě brácha do telefonu.
„A co jako. “, ptám se nechápavě.
Časovaná bomba za barákem
Časovaná bomba za barákem
Válčí se vIráku. Jsem jako většina zvás docela vklidu. Akutní nebezpečí příliš nehrozí. Mluví se o radarech NATO na našem území.
Soutěže dívčí krásy
Soutěže dívčí krásy
Česká MISS zná své vítězky. Rozpačitý galavečer sneméně rozpačitým moderátorem Michalem Novotným představil dívky ze všech koutů republiky, které zatoužily po korunce královny krásy a pokusily se stát celebritou. Copak o to, dívčí přání se vdobě preferující mládí, krásu a výkon nad zralostí a zkušenostmi stává jednoznačnou výzvou. A která zdívek někdy nesnila o tom stát se modelkou.
Sylvie Krobová recenze na koncert
Sylvie Krobová rozsvítila RW
Není mnoho umělců, kteří dokáží své diváky přikovat kžidlím a navodit atmosféru naprosté soustředěnosti a hrobového ticha spříjemnými mrazivými pocity, které se dostavují vždy, když se člověk setká svýjimečným uměleckým zážitkem a přitom mu vhlavě rezonuje: „Tak to je přesně ono. “ Sylvie Krobová to umí mírou vrchovatou. O tom se mohli přesvědčit posluchači jejího recitálu vpátek 16. února na koncertu vpíseckém RW café.
V kruhu
Před světem vypadat
prahnout po uznání
před sebou upadat
nečinit pokání
V čelistech zoufalství
V čelistech zoufalství
a v cele času
počítám vteřiny
co dají mi spásu
Streeti, kde jste ?!
Streeti, kde jste .
Čas sdětmi, které hlídáme, chceme využívat, co nejlépe. Usadit je před bednu a pustit dévédéčko by bylo sice bezpracné a pohodlnější, ale my raději volíme interaktivnější aktivity, u kterých něco prožijí, poznají a něco si odnesou. Vedle procházek do lesa, krmení a pozorování zvěře, hrajeme deskové hry anebo jdeme alespoň na dětské hřiště, kde se holky protáhnou, vyzkouší různé atrakce a potkají se sdalšími dětmi.
ABC - 50 let časopisu
ABC – 50 let časopisu
Úplně náhodou jsem se od svého kamaráda dozvěděl, že se vneděli 21. 2. 2007 koná setkání „jedniček“. „Jak jedniček“.
Eragon - recenze na film
Eragon
Na film Eragon jsem šel se smíšenými pocity. Na jednu stranu jsem byl po přečtení knihynatěšený a zvědavý, jak se Hollywoodu podařilo ztvárnit předlohu mladého Paoliniho, na druhou stranu mě halily obavy, jestli to nebude úplný propadák, jaktakřka unisono "varovaly" kritiky snad všech plátků, kde se recenze na fim objevily. Musím s potěšením konstatovat, že Eragon propadák není. Ovšem záleží na tom, co od filmu očekáváte.
Cesty
Odletíš si na koberci
vrátíš se na tygroletci
spatříš-li tam vlkovčela
budeš míti to, cos chtěla
Toulám se tvou krajinou
toulám se tvou krajinou
hledám hlubinu bezednou
hledám, co zbylo uvniřnás
co nespálil holomráz
Obludná
Obludná
"Hej, ty. no na tebe volám. Co je za tím lesem. "
"Tam.
Hukot systémů
Hukot systémů
Teprve, když člověk vhospodě zůstane sám a navíc má to štěstí či smůlu, že je zcela střízlivý, uvědomí si, že ji vnímá docela jinak. Klid jeho teritoria kolem malého stolku zmizí vokamžiku. A najednou ho začnou atakovat hlukové stěny Hukotu jiných stolů, kde vládne čilá debata. Vy ovšem opodál nemáte nejmenší páru o čem.
Krajské město Prácheňska
Krajské město Prácheňska
Jedno pivo, ktomu káva. Zvedám se od baru a vcházím do nočního města. Plný naděje vosvěžení dnešního večera. Zastavení u kamenného mostu, pamětníka dějin, jehož oblouky se symbolicky klenou nad temnou hladinou, mi evokuje jiný čas, jinou realitu.