Písmák Asi už to nejde
Nejde mi mlčet ani poslouchat
Chtěl bycha nejde říct mám Tě rád
Snažím se vzpomenout svý planý sliby
Jen se nad hladinou mihly ryby
Svědomí
Slunce se vyřádilo na mým stínu
A svědomí naslouchá vínu
Věří že na ovocné bázi
Se charaktery málo kazí
Nestíhám
Nestíhám ráno
Nestíhám večer
Nestíhám vestoje vsedě i vkleče
Čas mezi velkou a malou ručičkou teče
Bezdomova
Jsem doma nikde všude
A beru to, co zbude
Kdo otáčí se zády
Ten svědomí svý zradí
Miluji Tě II.
Miluji Tě II.
Miluji Tě
Ráno, vpoledne i večer
Miluji Tě
Nezodpovězená
Visí tu otazník a misky vah
Na obě už jsem vduchu sáh
A ani jedna nepohla se
Jen jazyky se líbaj – zdá se
KAŽDÝ ROK JE SNÍH O NĚCO HLUBŠÍ
Každý rok je sníh o něco hlubší
Někdo je kladivo a někdo kovadlina
A nikdo nikdy znovu nezačíná
Jdem svojí vyšlapanou stopou
Přijď za mnou
Přijď za mnou
Přijď za mnou, až se setmí
Řekni i to, co se nesmí
Přijď za mnou, až měsíc rozsvítí
Řeka
ŘEKA
Život je jako řeka
Pluješ, ale na břeh nemůžeš
Když chceš jít proti proudu
Osamělá
Osamělá
Obchází tu sama
Kolem rozsvícenejch bloků
Tiše a bez povšimnutí
Zase je tu další - naivní zima
Zase je tu další - naivní zima
Spřicházející zimou
Trošku mi koutky tuhnou
Dech se jen těžko dere ven
Tohle je mé volání
Tohle je mé volání
Tohle je mé zoufalé volání
Chtělo se mi říct ještě nekonečné
Ale není to pravda – vše končí
Jsem pánem
Jsem pánem
Hledím do rozžatého světla
Svit mě oslepuje a hřeje
Ta náhražka světla
Jak dál? Aneb co nám brání v poklidném soužití s odlišnými kulturami
Proč jsou vztahy mezi majoritní společností a menšinami, zejména Rómy tak napjaté a kdo vlastně nese odpovědnost za přetrvávající problémy a bariéry mezi těmito dvěma skupinami. Jistě se nad tímto problémem pozastavujeme velmi často a je opravdu chválihodné, že se nad tímto tématem nezavírají oči jako nad některými jinými, ale domnívám se, že zatím stojíme stále jen kousek za startem. Propast mezi těmito dvěmi odlišnými kulturami a životními styly se tu tvořila minimálně po celou dobu minulého režimu a tak není divu, že bariéra nepadla tak rychle jako železná opona. Lidská srdce, i když to tak někdy nevypadá, nejsou kamenná, jako zdi, a v komunikaci mezi nimi neplatí ani zbíječka, ani nejpřesnější inženýrské výpočty.
Myšsklenky
Myšsklenky
Proč jenom chodí mé myšlenky
Když zrovna sedávám u sklenky.
Proč se tak nit dobře rozvíjí
O hnoji, Santovi atd
Znovu jsem se pokoušel dostat svůj život pod kontrolu. Znovu jsem začínal zase od začátku, ale tíha všeho toho minula mě pořád tlačí. Nemůžu se hnout a nemůžu vytáhnout boty z tý hromady hnoje. Vlastně už to nejsou jen boty,je to celý tělo až ke krku, jen nemám odvahu přiznat si to.
Naposledy
Naposledy
Než vyřkneš ta slova
Než udeříš znova
Než pocity z nitra
O můze a tak
O můze a tak
Už mám psaní někdy dost
Nepíšu pak pro radost
Ani z čisté bolesti
Jednoho rána
Jednoho rána
Jednoho rána
Přilítla vrána
Že prej si půjdem zalítat.
Rozhovor
NOVÝ PROSTOR
Chodíme kolem nich každý den. Míjíme je, nevnímáme je, uhýbáme jim pohledem a raději se díváme do země. Snažíme se nevšímat si jich a vytlačit je z našeho světa. Jsou to však také lidé.
Miluji Tě
Miluji Tě
Přes zamrzlý okno
Se dívám do prázdnýho talíře
Ještě před chvílí
Myšlemka na nejhlubší pocit
Myšlenka na nejhlubší pocit
Častá
Ale stejně vždy skrytá
Stálá
Oknem dovnitř
Oknem dovnitř
V mém srdci je pro každého místa
Jen netuším co mi kdo chystá
Možná Ti otevřu
Zemětřesení
Zemětřesení
Když věci, přestanou plnit svůj smysl
Když zvyk najednou utlačí mysl.
Když jiné cesty už není.
Zmizela jsi
Zmizela jsi
Zmizela jsi
Uprostřed noci
Unášena slunečními paprsky