jak jsou básníci biti režimem
jsem slavný básníkfanfánmiluju, žeru a chlastám
mé dokonalé básněčetly vždyholky krásné
teď už jenom tak žvatlámnašli mi v rejstříku záznam
holkyco mě dřívečetlyhnedkase mě zcela zřekly
šípková Růženka
potkal jsem dneska Růženuco jsemjidřívchtělzaženuteď užsvé choutky zaženupotkal jsemdneska Růženu.
hledání
básně jsou jako střípky dušekteré chceme opět probudit k životuněkteré nacházíme v oblacíchjiné na samém dně oceánů.
čekání na vlak
přišel můj smutek z lásky velkéa holky se mi jenom smějízůstal jsem zcela opuštěnýv Brněsámsedím na kolejích
námluvy
Jarmilka byvá u Hajnéhozdalipak je to žena jeho. chtěl jsem to zjistit fintou hajnej mě zahnal flintou.
Hedvika
znal jsem jednu Hedvikukterá měla ve zvykuzpívat písně veselé potom randit na seně.
jarní
splétám tu pomlázkuz osmi proutkůproženu Kačenku s ní přes loukuproženujá jik vodičcedo roka bude "maličké".
deník básníka
pátek
ve hvězdách čtu básněo lásce
sobota
ve hvězdáchčteme spolu básněo naší lásce
stopy 10
latentní stopyv citlivých vrstvách dušebáseň zanechá.
divadlo
divadlo dokonalé známje k lítosti, k pláčia k smíchuhle šašek, princezna i král se předvádějí
dříve vždy zcela zaplněný sálje dneska němývysoké vstupnénejvyšší tu chtějítak sledujijak šašek, princezna i králse předvádějía v hledišti jsem, na vše, zcela sám.
fanfán.
stopy 5
studeny vítr a mrázjen slzy v očích nad hrobemsmývají bolest.
jablko
ze stromu poznáníprvní hříchnesu Ti na dlani
na očíchpažíchprsou Tvýchhledám pak pokání
nenacházím však utrpeníbolest či trápenítu není
slyším Tvůj spokojený smíchtak to byl ten náš první "hřích".
diskotéka
proč není život jak diskotékato co již neletí vyhodí sekaždý však takový narodí sejako když odchází z toho světa
potkaj tě v životě různé rolea často nepoznáš která praváproto se taky někdy stáváže stojíš bezradně provinileobčas spíš zřídkavě potkáš štěstía to pak opravdu stojí za toaby vše čisté Ti bylo svatoabys líp vydržel rány pěstí
šípkové na mezi kvetou růževětvičky spletené plné trníčlověk když u studny vědro plní přinese vždy jen to co unést může.
bláhový
dnes poprvé"nerozuměl nikomu a ničemu"a ještě včera by tomu nevěřiljen kousek nadějejen kousek nadějejiž v srdci zbyla poprvéje prý nejkrásnější
ano
dnes poprvéon pochopila porozuměl všemproč musel ochutnat toho hada. a nikdo neřekl ani slůvkoa nikdo nevyslovil ani hláskuon přesto porozuměl všemporozuměl všem
a tak se stalože dnes poprvé"nerozumí nikomu a ničemu"proč poznává to jenproč poznává to jenkdyž rozdal všechnu sílukdyž rozdal všechnu lásku
antijá
jsem tu pántouhu mámovládat, přivlastnitsmát se vám.
jsem tu pántmavý stanvšechno mámvšechno známzabte jeto si dám.
jsem tu pánneváhámjen tak naň tamtu laň.
jsem tu pán.
dar
všechno Ti dávámv této chvilceco Ti dám zítra. když s tváří provinilcebez kytkybez přáníbeze slovbez darůsámpřijdu za tebou
všeho se vzdávámv této chvilcea zůstává mijenom láskabez kytkybez přáníbeze slovbez darůna celý život
všechno dostávám v této chvilceco potřebujina celý život zas je to láska.
dívka
nejkrásnější dívkavšechen klid mi vzalaale nepřiznala jsestli o mnestojí
rozpustilé vlasyobočí i řasyvšemu se jen smálaproč se lásky bojí.
připouštím jen máloaby se mi stalože mám oči zvlhléco ji se mnou pojí.
proč vzpomínám s touhouna tu chvilku pouhoukdy se zdálo možnéže snad bude moji.
přání
jsi jako skála s hlavou v oblacích. však pevně zakotvený. tvé zlaté rucepohladit Svět chtějípo spáncích
ten Svět Ti vracíco vzal v počátcíchjsa nevědomýmáš jej teď plně na své straněv řadách svých
já za Tebou dnesv stopách zřetelnýchpřicházím k posílenía moje duše vděčnáděkuje Ti tiše spíše v náznacích.
poušť
líbám Tvou lícproč pláčeš že jsemnetuším
vždyť jako blázenzbabělevšechno opouštím
trpíš tu se mnoucítíš snad bázeňnelituj - nemusíš
byl to jen sena jeho báseň sami na poušti.
sníh
nestojím o soucitkdyž každé ráno vstávám v bolestechmůžeš mne pohladitpřesto však vězímv čtyřech zdech
noc stojí v povzdálíblíží se svítáníjá stále nespímměsíc se kutálíhvězdy již nevidímsnad proto teskním
a nový, čistý sníhvšechno ukrývámůj ztracených smíchněkde pod nímsám, smutný, pláče.
zrcadlo lásky
potom unavenakdyž rozdala všechnostojí před zrcadlema cítí štěstí
hebké ruce i tvářejiž pokryly vráskyale tiše plačící očijsou plny měsíčního jasu
jde po své cestěví, že je ta pravávybrala si ji rádajiž před léty
slzy a krůpěje rosyhořce i sladce, stejným dílemněžně probouzejíjejí sílu
skřivánek
zazpíval pod mezíona se otevřela
když vítr utichá krása je probuzena
peříčka dorostla k neznámým břehům míří
na smutné hostiněpoznává co tak tíží
neznámá
radost se stěstím se pojípřichází dnes chvíle má. krásná dívka, neznámá u dveří tu v slunci stojí.
ty oči se na mě smějív tvářích vidím uzarděníta ústa jsou k zulíbánía ňadra se něžně chvějí
její vlasy barva zlatájejí šíje flétna vábnájejí paže pouta vnadná celá připadá mi svatá.
tak tu stojím v okouzlenímoje srdce marně pátráu Té, která je mi svatámohu doufat v zalíbení.
váhání
něžná a milá, kouzelná vílamne zastavila v zběsilém letua já pak s láskou děkoval světua byla ve mně veliká síla
přesto jsem nedal, tomuto květutu lásku o níž v samotě snilata hodna, spanilá víla, váhavě mě pak opustilaa z velké touhy, zoufalství je tu
proč neuměl jsem splnit ta přáníkterá by pro mne byla spíš darem. a bloudím zase, stín hnaný zmaremžíznivě v pouštích vzpomínám na ni.
okamžik pouhý někdy je věkemčasto se stává, že za to stojípro ty, co váhají, činu se bojínabídku něžnou přijímat s vděkem.
vina
zdali z dálimůžeš mi nalítvína. ne to není moje vinaže ses mi vzdálila s jiným se mazlilamilá
polárka
oblaka plakala se mnouna melodii stejnoujen s jiným odleskem
za nimi vozy se hnalyplakali všichni známíblesk svítil za bleskem
a jednu hvězdu jasnoutušil jsem tenkrát hasnoutna voze nebeském
labutě poslal jsem za níať ochrání mou panív boji tom nehezkém
vstávej
dešťové kapkybubnují znuděně od nepaměti. já na Tvé okno zavřenéklepu též vytrvalespíš. unavena. vstávej spěchej raduj se.
osmý březen
rozpačitě s kytičkoukráčím za svou Haničkoupřed barákem zástup pánůkaždý má sto tulipánůalespoň tu nejsem sámzdraví Fanfán - tulipán.
rozvod
"všichni přece umíme dělit dvěma"
ale co s dětmi .
/jakýkoliv počet dětí - není totiž dělitelný dvěma/ .
žárlivost
déšť klepe na oknoneotvírámbojím se o tvou průsvitnou halenkuchci Tě jen pro sebemožnáže bych Tě mohl půjčit na chvilkuměsíčnímu svitui tomu však závidímpršídéšť k Tobě nemůže.
úspěšná rekvalifikace
jsem převozník Fanfántancuju teď kankánJeník koupil sobě veslomoje mužství rázem kleslo
mám teď suknikřivé nožkyzbývá jenomkoupit vložky
Michaela
potkal jsem anděla podle jménahned večer přiznal seže je žena.
šípkový princ
chci Ti jen říctjsem šípkový princtančí tu v sálerůžičky plané zdobí je na rtech kapičkykrve. .
ivča
moje milá Ivanejlíp ze všech líbák tomu má plus velikývaří dobrý knedlíky.
sexuální harašení
představa věže a oblohyjak se milujímne provází celým životemje to základní instinktstromy jsou krásnéhorské štíty velkolepéale i mnohem menší objektypokud se dobře postavípůsobí člověku radosta někdy i vrcholnou slast.
nicollette
obdivuji Nikoluchci ji pozvat na colupotom můžem sousedoviválet kytky v záhonu
první rande
pozval jsem na rande Halinutu co má ráda zmrzlinu"já se snad štěstím pominu"přivedla celou rodinu.
poslední
na pohřbu setkáme se spolujá mrtev a Ty v očích žalzůstanu sám. nenajdu cestu domůposlední list. dnes vítr smutný svál
cena zlata
do ledu bušíčerné nicobličej v sobě zahleděnzlacené ostří jizví lícna rubu smíchco osiřel.
pavla
NovákováPavlana srdce mi sáhlakdyž jsem jí to vrátiljejí kluk mě zmlátil.
hon za
odvážně jdu do světajsem to ale popletamísto holek v seníkumám teď buchty v pytlíku.
jednička
Ty jsi holkajedničkavysvlíknu Tě ze tričkapak si dámetrošku vínanebude to moje vinakdyž pak půjdem k oltářia prstýnky zazáří.
novoroční
již zítra shodím pokoruvylezu zdolanahorua políbím Tě životena ústa.
slanina
miloval jsem Aninuměla dobrou slaninudělala mi každý večerz té slaniny hostinu
včera takhle po půlnociněkdy to tak na ni skočípřivedla si přítelea hned - hup do postele
teď jestli chci hostinumusím sbalit Martinu.
lásek seznam
udělám si svých lásek seznampak seznámže je vlastně neznámvětšinou
rozvinou se jak kvítek z jararozvinou se jak růže z ránaa potombrzy zahynou
nemysli siže vášeň neznámmé srdce často letí k hvězdáms květinou
ten všakkdo stále jenom hledáčasto se při tom z prachu zvedás modřinou.
zeď
veselost stísněna spíjen ve snu laškuji s ní
za ní jdu v podvečer venjiž vidím vlásky jak len
vždy zdá se nejkrásnějšína ústa líbat mne smí
jak jen se mohlo jí státže ve dne nedá to znát
dopis
posílám Ti dopisna jednu stránkuje o tom jak Tě mám ráda přibaluji kouzelnou slánkuto protože naznačímsnadže jsi mi nad zlato
nevím jak mohlo se státže tenkrát na pouti u stánkůláska co kvetla přestala zrátcítím se jako ve spánkuproč ten stín na srdce pad.
posílám o mládí pohádkuco zná ji celičký světčet jsem ji zpředu i pozpátkuna Tobě řada je teď.
rozhovor s PC
mazati medem kolem úst"dovoleno"
nedržet skoro žádný půst"odpuštěno"
plivati slizký hadí jed"nacvičeno"
dva kroky zpátky, jeden vpřed"posvěceno"
bláznivá
bláznivá Jarmilakámoše zradila má za to domek.
dával jí květinyasi se zlobily zůstal mu stonek.
brácha dřel dvacet letspravil snad celý světtvářil se čile.
žena mu zjančilahašiše sbalila má jiné cíle.
těžký úkol
přišel jsem ze školydali mi úkoly ještě navíc.
za dveřmi pokoječerta se neboje seděl zajíc.
nyní jsem posmutnělpřetěžký úkol znělje to panic.
dneska již vím víceže je to "králice" rým je na nic.
song blonďaté agentky
posílámšifrupro Tebejsemtajný agentSTBnasazenna tvou osobujá pudutřebado hrobujenom abych bylu Tebejáslavný agentSTBcítím se jako/James Bond/i když jsemv mládíbýval blond teď vážně. miluju tvůj fond.
heslo zní"sejdeme se na Bahamách".
vizitka
jsem Fanfán nacházím údolí pomněnek a růží
jsem Fanfán nohy dokrve hlava v oblacích
létám.
smíšené pocity
zelená krajinačerveně zbarvená zapadá slunce.
má milá rozmiládopis mi posílá že už mě nechce.
sedím tu na louceklimbám si lehounce slunce již vstává.
opět jsem nahořeholku znám v táboře je to ta pravá.