Písmák Láska
Láska je pocit maximalniho štěstí, maximalní radosti a maximalní bolesti
Nejhorší na tom je že jakmile láska pomine, vypaří se štěstí, radost a zůstane jenom bolest
Mám chuť se s ní rvát až do krve, mám chuť ji udusit, rozsekat a zakopat hluboko pod zem
Ale pak co.
Let
Jednou mě někdo poprosil ať ho naučím lítat. A proč taky ne, vždyť lítat není těžké. Jdu po schodech, pořád výš a výš, až na střechu tohoto velkého mrakodrapu. Ano řek sem jí to, řek sem že to není těžké.
Slza
I slunce někdy pálí.
A touha po bolesti je větší než slunce.
Po dni přijde noc a po slunci měsíc, který chladí.
Co je lepší .
Žít
Kráčím pevně a odhodlaně, tak jako voják do poslední bitvy a stejně s velkým nadšením jak člověk co utíká před vlastním životem. Každým krokem umírám a každým krokem začínám o něco více žít. Strácím bolest a přitom mě vše bolí ještě více. Co strácím touhle cestou.
Ty
Venku začíná svítat a přes zatáhlé žaluzie sem pronikají první paprsky jarního slunce. Otáčím hlavu a kontroluji, jestli ještě spíš. Máš zavřené oči a jsi nádherná, jako vždy. Koukám na tebe a nedokážu odtrhnout zrak.
Bolest
Život je plný bolesti , vlastně život je jen samá bolest.
Život je přece krásný a nádherný.
Život je jen utrpení a nekonečná muka, teda konečná, skončí to smrtí, možná taky ne třeba to smrtí jen začíná.
Život je krásný pro toho, kdo se kbolesti otočí zády a ignoruje ji.
Stojím
Stojím, nebo ne vlastně sedím a kde.
Kde to vlastně jsem .
Jsem doma, venku na louce, na horách nebo kde to vlastně jsem .
Ne, přece jen jsem doma.
Ulice
Pomalu jdu ulicí, která snad nikde nekončí. Po stranách jí lemují rodinné domky a všechny jsou stejné. Jeden jak druhý, je to tak uboze monotónní, až je mi z toho špatně. Jen v dáli se na jednom z nich něco leskne, přidávám do kroku a moje zvědavost je stále větší a větší.
Kdo jsi?
Kdo jsi .
Kdo jsi, žes skřížila můj život
Můj dosud poklidný život a udělala z něj nekonečné moře trápení a smutku
Říkám smutku, ale myslím radost
Rakev
Rakev
Pomalu přistupuji k rakvi
jsi krásná, krásná jako vždy
tvé dlouhé blond vlasy ozařují celou tuhle pochmurnou místnost
Za všechno může Barbora
Za všechno může teplá Barbora.
„Jé, ahoj Barčo, tak co podniknem dneska, zašel bych do kina. Co ty na to. “
„No čauki snad od tebe první dostanu pusu ne.
Proč?
Pamatujete na den kdy jste se narodili .
Jestli ano tak raději rychle zapomeňte
Měli bychom děkovat a být vděčni
Ale za co .