Písmák neznámý album
stínem tváře být
duhou číst v mracích
být v trávě zamčený sen
hromadí se strach pod maskami těl
na věčnosti
na věčnostislzy panny mariedo misek tepoukřehká dobalidé kráčející se milujídesetihaléřilvem otisknutým na prsoua zázrakse nestane prozatímkdyž sladkou krví prochází časobraz, ve kterém se odrážíšplamenis měsícem obklopeným mrakyten obyčejný obrazkdy podzim roznese listí a můry zpívajíkrouživými pohybykartografie u kašnys krabicí na prstýnkydá se realita změřit. vyčíslit. notovým zápisem a poznámkamimě polepíšna hlasy v baru osamocenépíši ti jak láska voníkoleny kubánských milenekkruh, který vykolejil v protisměrjsi menší rýhou náhodymalinká se rozechvěješchvíle na obzoru bijící do očí.
V nás váhání
vlastní zem mi mízu skrápí mezi soukromí vlasů koleny vodou smívané ze dna dnů měsíce nakažených sluncem v maskách pomatená včela lehkost se kroutí kam mě to snášíš na věži nebem ovonělý strom v tvých očích pramenných nehybný bezchybně duší plesáš mi ústy zneklidněna příval oceán a strunová tuha kapkou moře král opilý skrytá díla těla v setmělých peřinách blesk do sněhu taje znenadání pod krucifixem je bitva odehrána pláčeš jsem z kořene jahodová struha co ze sna se lepí na patro rybám.
mlčící zpívající
mlčící zpívající
to v čem se brouzdámeprodukt nášneurčitost slepeckározježděná delyrická genocidana kolejích na klenbáchneurčitost slepázevrubně tápajícízanechám jen škatulky srdcí na tvých zádechnedechem nedotykemzaspím na podlahách sunutýne negace - bělidlo dobmrak pomalu vstupuje do měvzteklí psi uliceminábřeží kolem lid reklama industriályjsem v tobě nebe celýty ve mnězhypnotizovaná touhase byty mísípyšný cita fyziologická břemenasrší v obdivu potem pachemjen co nehtem na skloa deformace radostizbytečnostizarputilost samozvaná-jednotící instinktsvětlý prostupuji k slunciblažený nebo z činů tvýchskrze nebem v hůryaž za svět tam za svobodoujá on, jen tobě pokorní a vstřícnív pravdě v nekonečnosti.
až po třech tečkách končí věta
neřešené nic
a blázen těžko dýchá
krám na rohu ulice
světel málo pobledlých
refrén po čtyři sta letech
refrén po čtyři sta letech
zlomen v kostech hnáty lepí se mina botyv tom světě zazděncivilizacíje to tak jak říkálabuť kameny přibitána sklo spřádat sítěbásně v kořenech jitrafantazie
Ofélie a močáljedno jsouhlínu v útrobáchtváře zeleň bolavou nesoustínem času kráter od vínabarvou pokořený
má lásko z olovapolibkem tvůj hořký jeda mezi žebry tíhaprchám před tebou i po nífascinován bytíma nálada tak skvělákdyž mně se zdášOféliejsi lebkou v dlani Hamleta.
Až bude zítra
Až bude zítraaž bude zítra zírat z oknasám sebe, sebe sámpoznáš rudou barvua stejně tak žlutoupodepsán na fotografiiv oblasti krkuv oblasti krkua přečteš si tamco ti tak chybělonež ses narodil pod stromemz nemocničních stojánků a hadicjsi sám a přecejedeš ve vlaku s nimido Osvětimido Osvětimi.
Noc a den/poesie
Noc a den/poesiemrazivé ráno ve šlápotáchproužky dýmu vdechujia zase vena zase denPoesieA co. s černým nebem beze hvězdjako zmoklá šeď rohožejako kafe na dně žaludkukrápníky v kolenoulisty břečťanů na střešesmějí se, smějíopozdil se na rohu kliduhádat zda-li jedna jestnebo dvadutý z kapek věncekdyž oči pálí dřímotouv kryptě včerejšího dne pláčípak lidé jako duplicitní faktora bez dominancíloví svou pravdu v potravě.
Ďábel klidu a zvíře
Ďábel klidu a zvířeČerná kočka na balkoně- ďábel klidu a zvířepolední vítr polární zářeo asfalt slunce se opíráa křik drzých dětízahrady noční školkystřechy domů, panelůz pozdní doby Režimuplynových masek časnedýchaného smoguza jitřních polohna postelideštný prach, deštný prachpísečné bouře myšlenkoua otázkou napětí budoucí chvíles rampouchy na palcích u nohousvět zrcadel zdobených.
Vize
Vizeovládán rouchem tajemnýmvěčně budu snítdnem i nocí spánkem spanilýmtakto se boří sníha hlína vnáší se mi všude kolhlučným městům dávám sbohemjako lidem plynoucímsám jen s žížalami zpívat budu pakten tichý chorál nebytíaž půda lebku i kosti mévyvrhne na povrchpopelem, válkou zbité Zemijen částí buduničím vícez čeho pokud život povstanestrachy ze smrtíprotkány jsou veršekrví a mízou polityjakož i stvořenímnebo ani pes neštěkne a kostí nevyhrabenýbrž vše končí a se propadátak jako my už taky ne.
Ve snu
Ve snučinnost větru se mi zdáv oblačné noci jarního klasudo snu promlouvá královna Semiramisa obrazy mytických bohůzmítán prorockou vizív děsivém, zádumčivém skřípěnínad mou láskou Země-Hrobkyz rašelinišť a pastvinjsem náhle satyrou v jedinečnostiskokem zpět umrlčí zaspod vidlemi gladiátorůtančí krásně, má drahásnad umělá dvojakostpřibývá lvů bělostných tesákůa krky, krky zbroceny krvíza zpěvu cikád vonící létoživotů, těch životů zbývá jen několikdo písně písní vnáší suffáry a arhúlyjihovýchodní vítr, jihovýchodní lékpalcem arény zamáčknutý hmyzpod praporci císařůmě neutichá bolest z tabákových stěnv neobydleném bytěbytě jednadvacátého století, vzezřením praktickémaž naposled spočinu,plíce osvobodí dech,snad tělo duši lítostivouprojdu bránou Ištařinoua Sapfó, políbím Dům Múzto bude podzima Venuše ve svém vrcholu.
Na motiv II.
Na motiv II. už to začíná, už to začínátrubte na poplachyv stinném lesku vějířeobtloustlé otoky se matičce Zemi vyrazilyAle copak. To jsme my lidé. Pojď nám v ústrety.
Tvář Blues
Tvář Bluesvší silou soustředěnostina platební svíce v plotu myšlenekCo je svět. Co je člověk. Co je vesmír. v nekonečnu prostorového papíruzmítání bluesovou trilogiíjakéhosi básníka, básníka a filosofatěch mravouk a naučeníNač slova lháti.
Okamžik podob
Okamžik podob„někdo nám úmyslně začal bourat bránu spravedlnostinade vše spjatou s církví a státemklejíce plijem´na sedmiramenný svícen“to je jiná báseňbylo dopoledne, nebo jitřní klid. zapomněl jsemA na co. z hlubin rtů vykřikuji veršea za dveřmi náhlý prachKomu jsem to slíbil. kráčím v nové době po cestěpo stezce s jehličím,která už končíCo jsem zaslech´ za oknem.
Download! Delete!
Download. Delete. už ji nebaví sedětkdyž rozžal se mi dechco by papír s písní rozpitousosák se zdá matněkřížem na klávesáchpíše, píše, tak rádajsem vůči Slunci vzhůru nohamaa byl jsem světlem pro můrysmrti nohy, smrti ruce ve hlaváchstařík s křížem na hřbetěuž se to sčításmrtihlav na zádechnašel jsem tě láskojedním stiskem bohadownload láska. delete.
Pocit druhý
Pocit druhý
jako samota kvete znám hvězdami psát
tichá ledová tříšť za mříží krásy
ano, ne příští hudebnost jara
Doslov ...
Doslov .
katakomby hrůzy a nad námi sen jako věčnost pipeta
rozdrásaným smíchem jsem stínem jsem slunce
zavři víko pachů a do vrásek mi zpívej tím splínem ustlaným z kapky rosy v očích
Doznívání
Doznívání
jsi hroznem opuštěná zakrývám tě krajinou blanka, jejíž píst na křídlech listopadu váží
když přečteš můj stín odnáší víru ve stožárech voda s ocelí modře v kameni cit probudí
monology, nekonečné monology vést s koňmi na východu nebo tahem síť popraská co půda dává petrolej
Obr
Obr škrábe na sklo na náměstí nebelesku k čemu se to modlíš vrať mi můj nůž z obrazu Doriána mě jen déšť se smočí s jizvou na pupku a v purpurovém obzoru krajina zelená hladím slizký balvan mám tě rád,vzdáš se mi.
Sedmého neděle
Sedmého neděle skloníš se hlavami nad mou svící pak naoko náhle vyrůstáš šťastná a sebeskvoucí zacláním tu. nebo jsem zmaten. cesta je motýl a život vláček lidí, který pořád v něco věřej a spěchaj zacláním tu. nebo jsem lapen.
Mlčení
Mlčení
mlčení v tvých útrobách
jako krev vzkypí rudou
mlčení v tvých ústech
Smrt tančí s draky
Smrt tančí s draky
dusot koní
ležím v trávě
práh byl nepřekonatelnou překážkou
Učitel hudby
Učitel hudby
pohaněný smutkem
do kosmu spadávám
a hvězd jak much
Jsi tu?
Jsi tu. jsi tváří napůla mezi hvězdysem se vklínilchlad z křikuza sklempříběh na sklonku světadechem tvým rtůmzapovězenýmbezedné tlamky v náznacícha jmen a gest a ani v peřináchskrytýnajdu tě snad. v rybě kapkoujsi bylav zrnku rukoujsem tě hledaljemnou tmu obeploutsvou vášeňve sklínce změkloubyla jsi rybouteď tváří jsi půl.
Má duše
Má duše
Tady mě to napadlo,
snažím se mu pomoci,
pak zase stloukám kříž
Spát v rozevřených knihách
Spát vrozevřených knihách
Že co budu vnímáním.
skříňovitými vzdechy
kubismus na slamníku
Pátého ledna
Pátého ledna
Nepřijde, zas
tak rád se schovám do kouta
a zavolám ti
Vnořená
Vnořená
jsem prázdný barvami
– hnědou modře do stínů
klepu tě do kamene
Pro sebe...
Pro sebe. kudrnatý krvácení báseň rozlitá na stole kde jsem se to. pocit nástěnné se smyčky pnou a jó, kdyby takhle kdysi bylo. nezapomeň na bělost.
Pocite ...
Pocite . Pod tmavým nebemtvé paže zamotanédo ledumetronomodbíjí pády hvězda propast ve měsrdce - zrcadlov hliněném rámurozum - kaluž a kruhyudeřil záblesk stromuv nekončící smilstva větchci se tě . za mřížemi válkys touhou podbřišku . dotknout pocite.
J.Z.
J. Z. :
A klaním se ti
Tak, jako když házím pánu bohu do oken
barevné kuličky zpapíru
bez názvu
jsi ideální ženou mých snů,
tak pojď blíž
a nasedni na vlak,
kde vlci vyjí a polykají
Kříž
Kříž
Naslouchá tónům rozbité kytary
Šílí strachem
Chce se tě chytit
Kdy to skončí ...
KDY TO SKONČÍ .
Má vrásčitou tvář
Vní odevzdanost
Lhostejnost
Dav
Dav
Vmísil jsem se do davu
Do davu nadávek
Do davu lásky tomu druhému
do nekonečna nedokončena
do nekonečna nedokončena
den soumraku, sny
za bolest se vznést
za mírem se políbíme
Jako ...
Jako …
Jako růže spadlá do vína
Jako černý květ vblátě
Jako růže zlomená vpůli
Jsem na tom stejně
Jsem na tom stejně
jak básník vbahně
a zapomnění.
Jsem na tom stejně
Mezi řádky
Mezi řádky
Když sova vcestě stojí ti
sdvojitým stínem,
chvíli hlavou sem, chvíli tam
Příběh
Byl prvý, co vyprávěl příběhy kolemjdoucím.
Byl druhý, co chtěl zbaštit svět.
Ten třetí to viděl a napsal o tom báseň:
ANDĚLI.
V poledne
V poledne
Stojí na náměstíčku
a prohrabává si kapsy
Na tom místě se sloupem
Bowling bar
Bowling bar
( na rozhraní dásně
je skála bolesti …)
třeskuté víno
Pocit první...
Pocit první…
natočil jsem se trochu složitě
do zameškaných vášní větru
mlčeti - měď