Písmák Konečná
Típnu ji prstem.
Zas o plamínek blíže
je popelavý dar
a v okrouhlosti tíže
12. 02. 2007
1
2
1094
Smíšené verše
Hora
Hora.
Němá, výhružně se tyčící masa hmoty.
Rozpůlený obzor modře sténá, oblaka si o ni rozčesávají vlasy a drásají tváře.
Hluboce rozkročená mohyla paměti, sevřená sama sebou jako loď katedrály opěrnými sloupy.
12. 02. 2007
1
1
960
Povídky