Ne tak osvěžující koupel
Tak jsi mě zase vymáchala ve svých slovech, lásko.
Vidíš.
Říkám ti lásko, i když jsi jen můj nejlepší přítel.
Má spřízněná duše
12. 05. 2007
2
5
869
Volné verše
Nula
Začíná to prapodivným vzduchoprázdnem, kdy člověk jen tak sedí a cítí jak se nadechuje a vydechuje, spíš než že by poslouchal toho, s kým sedí. Ten pocit se stává jaksi konstantním. Nejdřív ho ignoruješ a po čase už to nejde a pak mimo svého dechu cítíš taky slzy v očích. Zuby nehty se je snažíš neotevírat, aby slzy nemohly ven.
12. 05. 2007
0
0
907
Povídky
Na válečném hrobě
Křivka čirého zoufalství
k němu rým
z vlastního lidství
do nebes jako dým
24. 04. 2007
0
3
918
Vázané verše