Písmák Moment lásky
Večer byl a já věděla že se to stane. Věděla jsem, že udělám to co nesmím. A tak jsem to chtěla udělat. Udělala a od té doby myslím stále na tebe.
Do půlnoci
Do půlnoci zbýval jen moment,když jsi mě poprvé a naposled políbil. Ve mě zanechal jsi však stopu velikou, ale ted zase otáčíš se pro jinou. A já ted stále myslím na tebe,a ty píšeš smsku na dobrou noc jiné.
Tohle není vyznání,jen přiznání.
Hvězdy
Hvězdy, které jsi mi ukazoval,když jsem spolu leželi v trávě. Ten jediný večer, který jsme byli spolu. Ten jediný večer, který si věnoval jenom mě. Proč to byl jenom jeden večer.
Myslím..
Myslím na tebe každý večer a každé ráno.
Vždy když jsi poblíž tak sbírám tvoje pohledy a ukládám si je v srdci,Přitom tě nemiluju a šíleně žárlím. Proč to nechápu. Proč nevím co chci.
Vzpomínám..
Přála bych si vrátit čas, jen o pár týdnů zpět. Vzpomínám na tu noc - na tvé rty, které mne líbali, na tvé ruce, které mne objímali. Vzpomínám na tebe, a ty si mě už skoro ani nevšimneš.
Vysvětlení
Verše, které jsem sem dnes přidala,jsou o stejném člověku a já se cítím vinna. Vinna kvůli tobě, a ty mi řekneš abych na tebe nebrala ohledy. jenže ono to nejde, protože tě mám ráda. Vždyť já ani newím jestli to všechno je pravda.
Bílý Labrador
© SunLucy
Šla cestou na úskalí. se srdcem, které ji tak bolí. Šla s ránou otevřenou,a věděla, že dveře otevřené nezůstanou. Šlaměkkým mechem.
Ztracená láska
Srdce měla prázdné. Celé od slz mokré. Měla srdce rozervané. Smutkem potřísněné.
Miluji Tě!
Sedí na lavičce u rybníka a mžourá do jarního sluníčka. Čeká. Ví, že přijde. Chodí tudy každý den.
Černý kocour
Jde tmavou ulicí úplně sama. Nikde nikdo. Je pozdě v noci, ale ona stále jde dál. nahlas se směje a vykřikuje do ticha.
Jedno jediné slovo
Dešťové kapky bubnovali do okna, když seděla nad dopisem. Dopisem určeným pro něj. Dopisem s omluvou. Nevěděla co má psát.
Čas
Jak rychle uběhl ten čas. Kdy u mě si byl zas. Náš čas na lásku,proměnil se jen v další procházku. Copak nevidíš, že chci tě čím dál víc.
Vločky
Vločka z nebe padáčistě bílá, jako peřina. Peřina ve, které si spal,než si mi poslední pusu dal. Já v ní teď sedím sama,u tebe s myšlenkama. Čekám až se mi vrátíš,co když se mi v tom světě ztratíš.
Rána osudu
Leží na mokré podlaze. Sanží se pravidelně dýchat. Nedaří se jí to. Má strach.
Mami, mám tě ráda
Je krásné slunečné ráno. Holčička stále spí. Probudí jí teprve sluneční paprsky,které ji zašimrají na tváři. Holčička otevře oči a usměje se.
Ztracená
Prochází temnou ulicí. Neví kam jde. Potkává známé lidi - nikdo ji však nepozdraví. Jde dál.
Sladký Valentýn
Stojím u dveří už víc jak přes hodinu a klepu se zimou. Nepřichází. Říkal ,že tu na něj mám počkat, že brzy přijde. Proč mi to dělá.