Písmák Po dlouhe dobe..
Drive jsem byvala na Pismaku pecena varena. Pak jsem byla dlouho stastna a ted jsem opet nasla cestu zpet do nestesti a ironicky, ci mozna predvidatelne, zpet k staremu dobremu priteli, Pismakovi. Vyryvani smutku mi tu kdysi slo docela dobre, tak uvidime, zda jsem tuhle schopnost jeste neztratila. Zdravim vsechny nove tvare a doufam ze me prijmete mezi sebe ;)
Hodina Smutku
Hodina smutku
Co zbylo v Tvoji tvari
Neni o co stat
Co holka zbylo z Tebe
Tam a zpet
Vyhrat a neuspet
Ochutnat a odletet
Do jine krajiny
Do jineho klina
Starnuti lasky
Kde podela se inspirace.
S bolesti lasky zmizela zahadne
V oblacich cerneho
Koure
Strach ze smrti
Prazdny dech
studeneho tela
nezahreje te vic
Tabulky oken
Stačilo by
Stačilo by
Zvednout sluchátko
Vytočit tvé číslo
a slyšet tvůj hlas
Bez Tebe jen jsem
Spadla jsem do víru
Událostí
Tragických konců
Křižovatek
Stá soukromá
Stokrát na dlažbu
upadla jsem
plná stínů
Na stokrát zlomená jsem
Erotické rozloučení..
Ještě jednou
Schovat tě pod sukní
Přitisknout tvou hlavu
Na ňadra bílá
Alkoholické torzo
Bezesné noci
Utopíš láhví rumu
Smístními povaleči
Co zdraví tě nad ránem
Erotická zima
Stajemným úsměvem
Ledovým pohledem
Okouzlí vaši duši
Princezna co čaruje
Nikdy na to nezapomenu
Odešel jsem. Navždy. Vjednom kufru jsem si odnášel celý svůj dosavadní život.
To ráno jsem vstával svelmi divným pocitem.
Alkoholik
Usínám zas vopojení
Rozkošná slast
Fyzické lásky
Je pro tebe chlast
Zabíjíš... lásko
Lásko
Řekni že to není pravda
Řekni
Že je to další ztvých lží
Souhlasím, Láska je Kurva
Láska je kurva
souhlasím
kurva všech kurev
Kat vbílé kápi
Pořád sama
Kamenem vpoušti -
Jsem každým dnem více
Kapkou vody na slunci
Vsrdci všech kolem
Cesta k ledu
„Cesta kledu“
Za soumraku
Vrudých mračnech
Pletu se ulicemi
Co je láska
Co je láska
Brouci
Černí jako vrány
Lezou po mých rukou
Rozhodl ses utíkat
Zůstala jsem stát
Já to nechtěla
To Ty
Rozhodl ses utíkat…
Kašlu
Kašlu na všechno
Na rádoby přátele
Na nezájem přítele
Na ostré jazyky
Jen smutek
Návratem plytkých keců
Ožilo blbečků pár
Melodie kolotočů
Ozývá se jejich smích
Láska je smutek
Uvadlou květinu
Vrozkvetlých lukách
Vnebeské modři
Srdce mé vmukách
Bolíš
Dusím se vplamenech
Akordech pohřebních
Vzarostlých polích
Černého smutku
Křídla lásky
Počítám týdny, měsíce…
Oči nám jiskří štěstím
Novotou vší vášně.
Hltáme bezmezně
Ztrácím Tě
Se sluncem vzádech
teď cítím jen chlad
Úsměvem či láskou
Nemůžeš mě hřát
Vůně dechu
Chtěla bych mít křídla
Cítit vzduch
Hladit nebe
Chtěla bych být netečná
Sněhově naivní
Co špiní tvoje vlasy
Prostá
Vpolní trávě
Voparu mlhy
Rodinný kříž
Zasraný kříž
už táhnu roky
zasraný kříž
co setřást se nedá
You lost
The birds came close
the sky went down
You were the best
and only mine.
Hra na muže a ženu
Přihoď sem do kruhu
sebe samotného.
Zahraji si o Tebe
o celé Tvé tělo
Víra v nebe
Vtrávě zelené
té nejkrásnější duhy
Vpeřině z červánků
jen čas má své dluhy
CHYBÍŚ MI
Na milióny kapek
na skle smáčených leží.
Chybíš mi
Pár vzpomínek hlavou běží
Přehnaní optimisté - zkáza smutné duše
Neustálý smích
a zpěv
v chvílích úzkostných
radosti řev
Osudy prázdninových lásek
Dvě zrezavělé koleje
mi Tě berou.
Kdo se naposled zasměje.
…
Ach!
Povzdechneš si mezi rty
proč právě musíš to být Ty
zase Ty, co jsi zoufalý
životem zklamaný
Muži algebraicky
Kdo rozluští ty jejich tajné kódy. Čínštinu biflovat je někdy snazší. Kolikrát jsme se – my ženy – snažily porozumět jejich činům, které neměly za účel nám ublížit, takže za co se to vlastně zlobíme. Párkrát se postavíme na zadní, pak dostaneme pusinu, pár letmých dotyků a za chvíli už nevíme, že se kdy něco stalo.
"Bohatý pane pomozte prosím"
Na ulicích tolik aut
míhá se kolem nich –
dětí bezbranných,
chudých a bez lásky.
Zvěčněný rozchod
Pod tóny naší melodie,
srdce sevřené začíná bít.
Když úzkost stéká proudem slz,
nemám touhu už dál žít.
Vše s Tebou a pro Tebe
Pokaždé když otáčíš se ke mně zády
svírá se mi srdce úzkostí
když nehýčkáš mě v objetí
mám hned milióny starostí
Máj lásky čas
Pesimistická část:
Když takhle jdu po ulici , s mým klukem po sobě štěkáme , proti nám jde mladý pár a taky po sobě křičí. - v den,
kdy se všichni líbají pod rozkvetlými stromy, přijde mi to dost nanicovatý na to jak to oslavoval Mácha
a spousta dalších. Každý druhý trpí nějakou alergií /včetně mě/ a na cestě „kolisti“ zacpávají provoz. Nevidím na tom nic tak skvělého, lidi mají náchylnost zamilovávat se a tím víc se zraňovat a synonymem pro lásky čas se spíš stává: „Černý čas“
Oči racků
Tmavé oči
hluboký pohled
nekonečná vášeň v nich…
Mít je, není žádný hřích
Odplata
Nad poznatky tohoto světa
vznášíme se kosmickou rychlostí.
Nelze brát si právo veta
jsme závislí na milosti.
Bohužel ne!
Ty – dokážeš všechny vždycky zbavit starostí
každého umíš odvést od jeho bolestí
ale smutné na Tobě nejvíc je
že na druhý den vysadíš na stejné koleje
Holčička
Plyšovýho medvěda objímáš
nevinnost andělskýho obličeje
oči spokojeně zavíráš
maminčina láska srdce Ti zahřeje
Ty jen Ty
Prudký zážeh světla do očí mi bije
Ve mně stále láska k Tobě žije
A probuzení nezdá se být lehčí než včera
Kdy záleželo na tom, co jsem chtěla
Lost soul
I write you letter
it wasn’t fun
I didn’t know what’s better
whether stay or run
Nezvaná
Bloumám a bloumám ulicemi
stále bez cíle a stále sama
každý den stejný, beze změny
snaha stát se ze slečny – dáma
Něco se dá zapomenout, ale ne odpustit
Mám chuť křičet
mám touhu řvát
slzy uzamčené vespod víček
nemají sílu dál se rvát
Skoro svatební....
Budu s Tebou
Pořád. navždy spolu
Vždy s Tebou
Na cestě nahoru či dolů
Křídla padajícího anděla
Jako uhel měl by být čert
který by trestal moje hříchy
Letos však krutější přišel žert
bez důvodu jak potrhat se smíchy
schéma mužského mozku versus realita
Na stěně mi visí už nějakou dobu vytisknutý obrázek schématu mužského mozku. Každý den ho míjím a dosud jsem se nad tím vždy jen pousmála. Říkám si : „To si zase holky potřebovali udělat z mužských srandu, a docela se jim to povedlo, ale. “
No a takový podobný komentář si přemítají lidi, co již můj pokoj také navštívili a ocenili tak vtipálka, který to vymyslel.
Zima v nás
Vzpomínky přiváté větrem
Mezi spadaným listím hlas patřící Tobě
Jména stále opakující se šeptem
Kdysi tak blízké byly sobě
Nesmělá
Na ulici zas vidím Tě stát
Pohledem sjíždíš mě od hlavy až k patě
Možná, máš touhu něco mi pošeptat
Přes nekalé úmysly, tvářím se svatě
Pán s velkým Pé
Co jen mohlo se stát
Že už by mě neměl rád
Třeba chce mě nechat se bát
Zkouší se mnou si jen hrát
Kdo by to do něj řek
Úsměv na rtech mě omýval
jak vešel jsi do dveří
pak zahloubaně ses na mě podíval
jestli prý nevynecháme večeři
Válka
Rozmary děcek řvoucích ulicí
kyblíček na písku opuštěně leží
kymácející se duše jak stromy ve vánici
úsměv pro svět tu najdete ztěží
Bez boje
Snažíš se zapomenout, snažíš se utéci
odcházíš od vzpomínek, stydíš se vysvléci
hladíš se po vlasech - umýváš ruce
cítíš se špinavá, zlámané srdce
Inspirace ve vlaku
Z okna vlaku prohlížím si oblohu
tvarovanou do různých forem
odtrhnout oči od červánků nemohu
lhostejní jsou mi lidé kolem
Poprvé
Pojď půjdeme spolu k nám
pojď už dobře Tě přece znám
neboj i já se trochu ostýchám
tep se mi zrychluje, nervózně polykám.
Zpátky do pohádky
Mezi podzimními stromy
kde jen vítr šumí
postaveny jsou z listí domy
a hlasy ticho tlumí
do Pismaka
napsala jsem par svych kousku
co uz dlouho jsem si stradala v sesite
ctete si myslenky z meho mozku
co vidim je snad az moc slozite
Prijdu zas
. nadeje at da mi klid
zpusob jak nechat me byt
moct bez vycitek odejit
nemuset mu ublizit
Vsechno jinak
Vsechno pro jednu pitomou chybu,
vsechno jsi zhatil,
daval jsi mi tolik slibu
a najednou jsi je ztratil.
Nekdy peklo ,nekdy raj
Kolem tela plameny
slehaji do prazdnoty
blondatych vlasu prameny
osvetluji cary cistoty
Pujdem
Az poznam Te jako poznam sebe
az neztratime se spolu v zadne dobe
budes me milovat aspon tak jako ja Tebe
pak pujdem . Ty ve me a ja v Tobe.
Duverivost
. splyva, ale pomyji
srdce jeji je ukonceno ted tady
a zitra zas tam,
jednou boli, jindy posili
Kopie dopisu
Otvirala jsem si schranku
cekala jsem neco od Tebe
potistenou prazskou znamku
co dovede me do nebe
Oko za oko
Tvrdil jsi jak ona tak ja
tezko pry se situace ovlada
kdyz je prilezitost
podlehas.
Ze sedmi sedm
Do pisku napisu Ti, co bych vsechno chtela,
na kameni bude Tvoje iniciala
budu si predstavovat nase tela,
ktera tak vasnive se milovala.
Schovavana
Kazdy den jsi jiny
zbavujes se viny
koukas na me pres stiny
ach jak sladky
Dobrou noc
Preji Ti dobrou noc
zkousim to v duchu
rikam to spatne
pismena ve vzduchu
Samota
Dnesek zda se nekonecnym
hodina je jako den,
vsechno co kdy vychazelo,
dneska slehlo popelem.
Povinna lekce
Casto premyslim o nas dvou,
vsechny veci byly tak krasne jine,
asi bylo to lekci povinnou,
ze par lidi chybu nepromine.
Uz v teto chvili
Posloucham notu za notou,
vis asi, so mi ted tady hraje,
je to pisen. nase,
pri niz mi srdce taje.
Takovy je..
Par lasek do zivota
par skladeb, co chybi jim nota
a par pohledu, co chladi.
Nekolik noci probdenych
Splyvani
Moje ruce, co dotykaji se Tveho tela,
moje vlasy, co simraji Te na brise,
je to vsechno, co jsem kdy vubec chtela,
jsou to slova, vyjadrena zcela potise.
Moje srdce
Moje srdce
Tak malicke a prece tolik rozhoduje,
tak zranitelne a prece lasku podporuje,
tak zklamane a prece duveruje,
Omyl
Znas me a ja znam Tebe.
vim, kdo jsi a kdo jsi byl.
Vic vazim si Tebe nez sebe,
pad zda se by nas nerozdelil.
Plac
Znam slzy a znam nekonecny plac.
Je to krik do tmy, v dusi povstani.
Uz ani sam v sobe se nevyznas
uleva od zklamani
Odmilovani
Malovala jsem
jak mohlo by to s nami byt
nepocitala jsem s tim
ze nemusis to chtit
Skromna prani..
Chtela bych citit Tvuj dech, Tvou vuni,
znat Tve ja.
to je tak silna touha, jez me ovlada
touha. poznat pohled do oci Tvych,
vecna touha
Molovou stupnici budu zpivat sopranem,
budu se naha hodiny souzit,
budu se milovat az slunce vyjde nad ranem
a nikdy po Tobe neprestanu touzit.
Dobry duvod
laska je nase spasa
laska je nas nejjemnejsi cit
a kdyby to mel byt jediny duvod.
stoji pro ni zit
Daleko od vseho
Rozlehle strane
jdem po nich nazi
jsme tu jako naveky
nezname stari
Promin mi...
Promin mi
Kazde me slovo, ktere jsem spatne vyslovila
kazde Tve slovo, jez jsem zpochybnila
kazdou mou lez, ktera Ti ublizila
Motylek
jsem motylek, co pristrihli mu kridla, ktera tak touzila poznat stastny svet,
jenze ted nemuze, nemuze odletet.
Chtel poznat, jak chutna pohlazeni jinych dlani, nevedel, nevedel, jak ho to zrani.
Motylek ted uz vi, ze nekdy to za to nestoji.