Písmák těžce se šeptalo
vlaštovkoprorostlá napětímchoulila ses chlademdo chopinových trilekposkládaná z životůtenčích než papírvonělas větrem po mandlíchv přehybech přelámanározbila ses o pobřeží pískových palácůa s nánosem mušlípotopena v bludišti hříchůvzdechlas
nalezená
někde uvnitř jsem tě po kouskách poztrácela uzlovals mi myšlenky a teď vykřikuješ ze tmy každé z mých cest bořím polopravdy a hledám v troskách po hřebenu tvých stop klopýtám jako kdyby se ten co v noci plakával ještě probouzel hrůzou a křičel kdepak je můj Langdon. já vím že řasy po pláči bolívlny pohltily cos nechal na břehu zapomnění zmítám se s pěnou kolem úst kopyta zatracení mě převezou skrz tu jantarovou oponu a ukrytí bludištěm poskládám ti vlasy pod hlavu měkce jako když padá tma.
jen pár dní
Den po dni mi probíhášpo dvou piju víno a sedím v okněa když mi odbiješ další smutečnímrtvolným tlakemrozprasknu skleničkuPonechals pár témat bolestiproklínám tě čtyřjazyčně a nijak to nepomáhájeden se zarýval, jednou,stopy zůstalya tak počítám polámaná žebraa pár hrotů Uběhlo mi dalších několik zastřenýchrozlila jsem se po podlaze .
nahořklá (zabolí)
Ještě včera se chtělo říkattřešňová obloho (, když)vonělo po listí a úsměvechale moje malinová vytáhla trnya zaryla se hloub . Rozdrásala nové bolestia plna odhodláníprorostla pár sklopených očíDnes se prosíty. nahořklážij mnou mandlovým úsměvempodzimem se snadnekončíStačí se nadechnouta koukat po směru.
poloprázdná
Je tu zase jedna taková poloprázdná Kdy se loupe pozlátko padají na hlavu kamínky a usíná se pozdě Pražský světla se mi zase jednou křižovaly Zapomněla sklopit oči a teď jí padají řasy po stříškách kde si chtěla zase jednou zatančit a spadnout Praha neuhasla Ty ses otočil.