Tenkrát v bytě... možná
Vilém s Jarmilousi nemohou stěžovat. Majíkrásné manželství, právě se totiž vrátili z líbánek, světje jejich a všechno se zdá tak růžové jako hypotetický slon, který se dává dětem, aby neplakaly. Dva týdny od svatby oba opálení mladí lidévrací ke dveřím svého bytu 3-2+6-7+1, což už je pěkné číslo, a těší se na chvíle odpočinku z cesty, kdy ze sebe smyjí nechutný a smradlavý pot. Jejich oči září jako Nagasaki s Hirošimou a klíč vplouvá do zámku.
Podkrbní návštěva
Nevím, kdy se tam vzal, ale najednou tam byl. Vyskočil na můj noční stolek, tvrdil, že je trpaslík a nutně potřebuje moji pomoc. Třikrát jsem se štípnul, jestli náhodou nespím, ale přestože jsem pokaždé ucítil palčivou bolest, při pohledu na trpaslíka jsem začal o svých nervových zakončeních pochybovat. Byl celý vmodrém, jenom botky měl rudé jako pionýrský šátek.