Písmák Do památníku
Jaký je život. Krátký a plný chyb.
Je jako ulice, po které musíme jít,
osvětlená lampami zážitků
s výhledem do výkladních skříní dnů
Tarzan a život
"Člověk a život" je jako "tarzan a liána", pokaždé mu dá děsnou dřinu se rozhoupat a chytit se další, aby se dostal zas o kousek dál.
Jsou lidé, kteří ladně kloužou vzduchem ani nevědí jak, protože nazačátku nabrali švih a pokud se nerozmáznou o strom nebo nesrazí s někým jiným, vydrží jim to až do smrti.
Jsou další, kteří musí pracně vylézt, rozhoupat se a i pak se stěží chytí další liány.
A jsou tací, kteří na liány už dávno kašlou.
Příliš mnoho smrti
smrt smrt
smrt smrt smrt smrt smrt
smrt smrt smrt smrt smrt smrt
smrt smrt smrt smrt smrt smrt smrt
Štěstí
"Život není jen sbírkou perel, ale někdy se krásně poskládá i z drobných korálků", zní nadpis. Nejdříve jsem nevěděl, co si mám pod tím představit, ale pak mi došlo, že se stačí jen maličko zamyslet a že to vlastně dávno vím. Tady je cesta, jak jsem si tohle téma vyložil. Člověk se rodí s pláčem a křikem a tyhle dvě věci ho jako nerozluční přátelé provázejí po celý život.
Na rohu ulice
Na rohu ulice tam v té boudě živo je velice koukají po mně. Na temném zápraží dětičky nevinné kdo se tam odváží ten se pomine. S nimi si zatančí a za noc zaplatí. Tak se dny otáčí a jednou nám oplatí.
Vítězství
Nad krajinou krouží hejno vran. Až k obzoru se táhne koberec z mrtvých. Jen několik živých a raněných tvoří vítěznou armádu. Jejich přátelé a životy leží zde na tomto poli.
Aladinova lampa
Ben rozrušeně koukal do písku. Pracoval tady v Egyptě na vykopávkách. Jako hlídač. Vždycky toužil být archeologem, ale nikdy nedokázal dodělat školu.
Zoufalé přání
Když tak sleduji lidi okolo sebe, jsem z nich zklamaný.
Každý den vidím jejich neochotu, lenost, sobeckost a nenávist.
Nemůžu o nich říct, že se chovají jako prasata. (byla by to urážka prasat)
Nemůžu prostě nic a tak si jenpřeju, aby neexistoval žádný bůh.
Mrtvý rytíř
Marek se trhnutím probudil. Tahle noční můra o nemrtvém rytíři ho už pěkně vyčerpávala. Úplně poprvé se mu zdálo o tom, jak ta bestie vznikla a teď jako by sledoval její osudy. Vstal ze slámy, na které ležely.
Poděkování písmákovi
Děkuji Ti velký písmáku za to, že si mě odhlásil a ochránil tak můj profil před vpádem cizinců. Ó děkuji Ti velký písmáku za tuto báječnou vlastnost. Škoda, že jsi přitom smazal dvě hodiny mého snažení a zlikvidoval přelomové dílo mé tvorby o alchymistovi. Moc díky za to, že to můžu dělat úplně od začátku a že to bude nejspíš slabý odvar předchozího.
Po výbuchu
Marek se jen pomalu probíral z hlubokého bezvědomí. Hlava ho bolela jako střep a měl nepříjemný pocit, že se mu ji někdo snaží utrhnout. "Nemel tak sebou nebo ti to nikdy neobvážu," zazněl povědomý hlas. Ve chvíli, kdy si uvědomil komu ten hlas patří, byl rázem vzhůru.
13. máje
Tam v dalekým mořích na severu,kam až se dívat nedovedu, budu pevně stát,jako věž, jako hrad. Tam na severu, kam Tě nedonesu,budu stát, jako věž na útesu.
Třináctý bude máj,co zalije Tě žal. Z oblak temných světlo vzplane,v schody a Ty vstoupíš na ně.
Ohniště
"Proč jsem ho, zatraceně, tahal z toho vězení. " ptal se sám sebe už po několikáté Marek. Vzápětí si vzpomněl na svou přísahu ochraňovat vše živé. Ve chvíli, kdy se starci podařilo roznítit doutnák, si nemohlkolik životů by to mohlo stát a tak toho bláznapustil z vězení.
Nepřímá úměrnost
Je možné, že platí nepřímá úměrnost mezi počtem lidí v davu a jeho inteligencí. Čím více lidí, tím menší davové iq. Dolní hranice je asi někde tam, kde se ocitá stádo ovcí. Hroní hranici určuje nejchytřejší z davu.
Tichý hvozd
Husté provazce deště skrápěly zem a omývaly její rány. Na malém vrcholku stála seřazená ormáda spojenectví lidí a elfů. Těžké kapky si probíjely cestu jehličím a pleskaly na pláty brnění oním nezapomenutelným zvukem. Zmáčené pláště tížily na ramenou.
Kouzelník
Konečně se blížil konec téhle zbytečné války. Pomyslel si velitel páté orčí kupanie. Jeho garda, vrchol a výkvět armády, se právě řadila na pasece. Jejich silné železné zbroje a kůže opatřené proti kouzlům znamenaly průlom ve vedení válečnického umění.
Proroctví
Proroctví
Až zhasnou všechny svíce,až hvězdy nezasvítí více,až láska opustí svět,až nebude cesty zpět. V ten hrozný časvrátíme se zas.
V tu osudovou chvílizhodnotíme svou píli. A v široké pustině,setkání naše zasvitne.
Ve vězení
Rytíř Marek seděl na tvrdé lavici v kobkách pro zajatce. Nijak se mu nezamlouvalo, že naproti v cele sídlil jeho bývalý velitel. Ten jakoby to tušil, promluvil: "Neboj, dostanu nás odsud. " "Jak to chcete provést.
Model číslo 5
Urostlý rytíř v nablyštěné zbroji prohlížel řady nepřátelských vojsk. Už jen z tohoto zběžného pohledu mu bylo až příliš jasné, že nemají šanci přežít. Bylo jich tak dvakrát víc. Je na čase promluvit si s velitelem.