Písmák Pro tebe
Úsměv na tváři všem nám vytváříš,
pohlazení po duši.
Kněčemu se přiznat musím,
té dívce, jež slzy ronila, ta, která se ti líbila,
O lásce
O lásce
Ráno. Vkuchyni voní káva a u stolu sedí mé děti…naše děti. Zkoupelny až sem doléhá šumění vody a hlasité mužské pohvizdování. Nůž se pomalu boří do čerstvého pečiva.
Moře
Moře
Brouzdala jsem se po břehu a odkopávala mušle. Mám, nemám, mám, nemám. Hele, tady je šnečí ulita, viděls ji. Á, už ji spolklo moře.
Miluji tě k zbláznění
Miluji tě kzbláznění
Myslela jsem na něj. Od rána do večera. Kromě toho ještě před spaním. Vnoci se mi o něm zdálo.
Rozcházení
Rozcházení aneb o lásce, která není
Náš syn, má lásko, tiše spí,
což se mu nepodobá,
jak sám víš.
Nespoutané pocity
Nespoutané pocity
Sny a potom osamělost.
Únava a taky nový den.
Odvaha se vytrácí a je tady ráno.
Strach
Strach
Bojím se tmy, samoty a černočerné černoty.
Mám strach
pít více kávy, to kvůli úzkosti,
Zrození
Zrození
Ten výkřik byl tak pronikavý
až se zdálo, že nikdy neskončí.
Štípal do tváří
bez názvu
Vnoci…
…tma toulala se a mé spaní sen přerušil znenadání.
Ve snu múza nade mnou se sklání.
Ráno tápu…byl to sen anebo přání.
Vzpomínka/Petrovi/
Vzpomínka na Ostravu
Tu první noc vOstravě,
vposteli jako na trávě,
obavou strachem nedotčena