ToTo

Strč prst
mezi ozubená kola
a zastaví se to
Uřízni

Děkuji

Děkuji
Děkuji Bohu
jsem podoben stohům zapáleným
Děkuji Bohu

Morts

jestli mám padnout jak strom
pak jedině přes řeku
vždyť síly mám
ještě dost

Ohřívač mrtvol

Ohřívač mrtvol
Se zubatou
chodím do lesa na procházku.
Dávám jí nažrat dřeva,

Sebezkazka

Sebezkazka
Tvář staré situace
se zaškaredila
a skrz prasklou vrásku na čele

Metadona

Metadona
Jako bych celý život
procházel kolem plotů,
ale do žádné ze zahrad

Janovi od Kříže

Janovi od Kříže
Pročítání
z dlouhé noci
víry.

Moment setrvačnosti

Moment setrvačnosti
Na moment setrvat,
vytrvat,
trvat.

Sčítání klidu

Sčítání klidu
Tak tady
a teď
bych měl začít -

Zatím za tím

Modlím se do šuplíku,
solničky plním pískem.
Boxuju ve váze kolibříků,
a Bůh mě drhne v tříslech.

Z5

Větve byly tak nízko,
až se dotýkaly kořenů.
Kapky deště po nich stékaly
a jako míza se vracely zpět.

Diabolus Ex

Diabolus Ex
To ďábel je stroj;
můj Plán a můj Dluh.
Můj těžký Kybernet Sám jen On.

...

.
Podpatky ťukaly jitrem,
odčítaly noc.
Depeše teček a čárek,

Hg

Hg
Za stůl
jsem sedl
a pil.

Zbývá čekání

Zbývá čekání
V suché trávě
slyšel jsem píseň
o krvi,

Kristovo léto

Kristovo léto.
Kolem cest ostružiní
a v kapse koruna.
Sluneční monstrance,

Pout(k)a

Pout(k)a
Bojím se zubaté samoty,
v níž se my dva
přetahujeme

Ššš...

Ššš.
V uších mi bzučí
letní les,
v němž právě zhasla

Ráno

Ráno
Pro dnešní den
volím červenou košili,
dám si nohy na stůl

Iz Zagreba

Iz Zagreba
Prošla.
Zůstala za ní
stuha parfému,

Iz Zagreba

Iz Zagreba
Prošla.
Zůstala za ní
stuha parfému,

Černá

Černá
Nejčernější z morů
je chvíle,
kdy dítě pochopí

...

.
Dlouhý a drzý pohled
do tváře slepce.
Natáhnu k němu ruce

Mávat vl(a)kům

Mávat vl(a)kům
Je to přirozené,
jako když děti mávají vlaku;
jako když byznysmen v saku

Podzemí

Pod zemí cítím
bledule a sněženky;
labutě natahující krky
za chlebem.

Příběh rozeklaných hor

Příběh rozeklaných hor
Procházím mezi kopci.
Nad hlavou měsíc;
svatozář samoty.

Otcovská

Otcovská
Čekal na zuby moudrosti.
Čekal, až maso od kosti půjde,
aby ho i děti mohly okousat.

Nádech

Nádech
Chlapec s červenou čepicí
v ulicích města.
Do otevřených sklípků

Spojovatelkám

Spojovatelkám
Závidím
milencům v cukrárnách
že spolu jí.

Mužská

Mužská
Křehká
jako vánoční baňka
z osmdesátých let

Není to čistý řez

Není to čistý řez Pochopil jsem něhu, se kterou mi působila bolest. Spojovala mrtvé části mě živými mosty. Cysty se staly chodníky zapadané s něhou.

Čekání

Čekání V adventním kalendáři garážových vrat jsou ukryty vůně benzínu, plísně a jablek. Jsem jako kastelán se svazkem klíčů ke každému dni; otevírám 8. prosince.

VN

VN Když poběžíš hodně rychle, ostatní pohyb se zastaví. Po letech se podíváš dolů na ploché břicho a z křížové cesty zbudou jen sloupy vysokého napětí.

Na sever

Na Sever Šli jsme si naproti každý půl cesty. Spojily se náhody, smršťoval se vesmír. Dva odhodlaní námořníci tvrdohlavě držící směr, při nádechu čerstvý kyslík, jeden na jih - druhý na sever. Na dlani malý prsten uzavíral kruh.

Na jehlách

Na jehlách Voníš mi pervitinem a vždy, když jsem s tebou, cítím se jako na jehlách. Fakír na trnovém loži do něhož se milenky nehrnou.

Krocení malé ženy

Krocení malé ženy Tak jako kočku chtěl bych si osvojit maličkou ženu v maličkém pokoji. Na klíně bude mi příst ukolébavku kočičí, příběhy nechám plynout, jen myšky odmyslím.

Zapomenuto

ZapomenutoPročekal jsem láskua teď ostřím špendlíků propichujibarevné motýlya rovnám jedo prosklených krabic. Krása,která nic netvoří;jiskra,která oheň nevykřeše. ---Zbylo mi křesadloa vůle po plameni;po opětovaném pohledu. Oči neodvracím,dlaní neuhýbám.

Utopija

Utopija
Máš horečku.
Dnes nemůžeš ven,
lidé by to na tobě poznali.

Pasáčkům

Pasáčkům Složité vyměnil jsem za jednodušší. Ženu za ženy. Popel z vatry za ohníček ze suché trávy. Jakou bramboru dnes ochutnám .

Carbon stability

Carbon stability Můj tanec jí měl přivést k medu. „Jsi nemocný . “ Včely umí počítat do čtyř a tak říkám: za prvé: „Nejsem žádný Fred Astér. “ „Tak to teda nejsi, ale slušelo ti to.

Beztíže

Beztíže
Nemám otce.
ani syna.
Jsem uprostřed běhu;

Suť

Mezi tím,větve vinic obtěžkaly hrozny,ráno tají krystalky leduna zcvrklých bobulích. chtěl jsem sklidit dříve. Toužil jsem neopustitvíru, že čím méněvína bude,tím lepší bude chuť. to já jsem vinař, a Bůh jen suť.

Tam kde končí sen

Dnes vyčistím zem,roztrhnu sítě na ptáky,aby i ty oblakymohly tam, kam chtějí. Tam kde končí zem,tam kde končí se,tam kde žádná z cestnemůže jít. Snažím se vyslovit,že člověk tráva je,že zbývá naděje,dokud srdce bije. V té zemi děštivé,v té zemi, po níž jdem,v té zemi skončíme,každý sám.

Voda

VodaAž rozběhne se vlnapo hladině,až na konci cestys jinou splyne,najdu svůj kámen;tvář vodě vtisknutou.

Byte ?

Byte .
Tiše,
ať neprobudím stroje.
Tiše vté nepřesnosti.

Stehy

postamble();
StehyAž budou chtít moje boty,půjdu bos. Až ohlodajímaso,nabídnu kost. -V lidské blízkosti,kosti o kosti,moucha na niti oběšená. Žárovka jen na dvou drátech,rány sšité stehem na steh,zánět plic.

Kruhy

postamble();
Kruhy
Vždy je naděje
zlámat hrot

Bezvětří

postamble();
Bezvětří
Zvedám plachty co mám,
nemohu více.

Vzdálenost osmá

postamble();
23. 8. 2004 – Škoda a. s.

Vzdálenost sedmá

postamble();
21. 8. 2004 – TPCA, Kolín
Mí japonští spolupracovníci, obzvláště pak smíšek Heideki Shibata, mají jednu podivuhodnou vlastnost. Snaží-li se vyslovit nějaké české slůvko, a vy jím vůbec nerozumíte, pak ho opakují tak dlouho, dokud neporozumíte.

Vzdálenost šestá

15. 8. 2004 – stavba TPCA, Kolín
„ÁTéiXó, specialistó“, vyhrkl na mě zaměstnanec Toyoty, chytl mě pod rameno a táhl kamsi po kovových schodech nahoru. „Problemó, litl vatr…no vatr“ zběsile mával rukama a vykřikoval u systém tanku.

Vzdálenost pátá

14. 8. 2004 – Penzion U kata, kutná hora
Vpatnácti letech jsem měl svoje první pivo. Vsedmnácti mi začalo chutnat.

Vzdálenost čtvrtá

13. 8. 2004 – Penzion U kata, kutná hora
Prostor se mi zmenšil na práci, dvě piva a spánek. Ktomuto pestrému výčtu můžu snad už jen připojit deset minut, pro napsání tohoto deníku.

Vzdálenost třetí

postamble();
12. 8. 2004 – Penzion u kata, Kutná Hora
Dnes jsem se vydal spolu snocí směrem ke svaté Barboře. Došel jsem až kmostu přes říčku, kde tma stála vedle tajemných dveří vpodloubí ještě tajemnějšího domu.

Ustrnul

Ustrnul
Schovej se
závějí
za vějíř

Vzdálenost druhá

10. 8. 2004 – Stavba TPCA, Kolín
Více než dvanáct hodin denně trávím vkontejneru o rozměrech 5x2 metry. Tento prostor sdílím společně sosmi dalšími zaměstnanci.

Vzdálenost první

9. 8. 2004– Penzion U kata, Kutná hora
Kutná hora je krásné město, zvláště pro člověka vyrůstajícího v Ostravě. Veliké kočky, černější než kutnohorské noci, leží líně za okny a vše je tiché.

Rozhraní

postamble();
postamble();
postamble();

Písmák ? Děkuji !

postamble();
Vživotě každého člověka jsou okamžiky, kdy se zastrouhaná tužka, položená na stůl, pomalu vydá kjeho okraji, přes který neodvratně přepadne. Člověk se sehne, zastrouhá tužku a natočenou o devadesát stupňů ji položí zpět na pracovní desku. Jakmile zní spustí oči, tužka se vydá na svou cestu.
Jsou vživotě člověka lidé, kteří se snaží jeho tužku zadržet.

Rumba

Rumba
Hejno motýlů
odpočívá před létem
na makovém poli.

Tanin

Tanin
Jazykem
drhnu patrem domů
od červeného

Větrník

Větrník
Je lehké jít
a hledat směr
alejí bílých třešní

Jidáš

Jidáš
Krásný je pohled do polí
jak do rajských zahrad
Však nač ti

01001Neologicky11011

01001Neologicky11011
10110010100110010101
0100Zkus jít01001001
1100jak stroj0100111

Fifejdy

Fifejdy
Pane chválím tě
za prosté dny
kdy blíže

Oheň

Oheň
Vítr rozfoukal
plamínek vlasů
- Zrzka .

Jabloň

Jabloň
Vezmu rýč
vyryji mladou jabloň
a zasadím ji

Z cesty své den

Z cesty své den
Zdála se mi vůně
tvého klína
smíchaná strochou parfému

Ne beze slov

Ne beze slovSkleněná řeka mnou protékáúzkými korytytepnami člověkapo městechpo domechhledám těkoloběhnádech aponořitslyším těpod ledemtichounce hovořitmodrýma očimachladivý kovbezeslovbezeslovbezeslov

Ikebana NON-STOP

Ikebana NON-STOPDošla vodave vázedrátky od hlavodvážemklesnemmezi lístky

Světlonoš

Světlonoš
Žhavý uhlík ve tmu
elegantně vetknul
- mezi vlákny noci stál -

Žízeň

Žízeň
Putuji pouští
teď bylo by zrádné
vodu pít

Stavitel

Stavitel
Znovu jsem vystavěl chrámtisíckrát rozbořenýtisíckrát přestavěnývždy podle toho samého plánujen s jinými chybami.

Lístek

Lístek
Za krk mi spadl
lístek na zimu
volňásek

Spokojení

Spokojení
Dva dílky vjedné skládačce
Ty jsi hříva pruhované zebry
já pět stébel pod kopyty

Poezie - slepá ulička ?

Drazí přátele,
Lidé přestávají číst poezii. Snad je to příznak doby, která se na jedinci podepisuje inflací ducha, či jen náhodná odchylka vkulturních zvyklostech národa. Sám nevím. Důvody však vtéto stati hledat nehodlám.

Pruhovaně

Pruhovaně
Jsem kalamář
ty atrament
já na prach

Svět lomu

Svět lomu
Za zenitem
světlo
co se nedá zachytit

/\/\/\/\/\/\/\/\/\<

Co je to .
sssemnou ssse to sssyčí krásssně
lesssním lissstím šussstím
sssedmikrásssné ssskládám básssně

Májové akáty

Májové akáty
Zasyčela žárovka
- teď oči neví kam
neviditelný drát

Ostrá jak tráva

Ostrá jak tráva
Za Sýkorovým mostem
šedý potkan
prošel

Nedočkavá

Nedočkavá
Země svlékla šaty
svatební
a voní sladce

Prohřešky redakce

Vážení čtenáři,
někteří zvás by písmáka nejradši viděli jako prestižní internetový literární server. Nechápu proč. Na internetu je řada jiných projektů. Za všechny jmenujme alespoň projekt POEZIE.

Heleně

Heleně
Kdyby žena
chtěla muže
vykostit

Jaro :o)

Jaro
Na střechách se něco hnulo
ššššššššššššš a pád
Zespod to ťukalo

Setrvačnost

Setrvačnost
Pod svetr malý
promazaný setrvačník
skryl

Bravurně Intelektuální Xantypa ;o)

Mám pohár
po okraj
Tokajským
a vím dobře

ulita

Sen

Sen
sen
a vítr točí
sen

Funda

Pivní plíšky
zařezané vdůlcích nosí
na chodník se dívá z výšky
zramenou dva stromy

Na mě spící