Písmák mrtvola má ještě nervy?2
Ta rakev je otevřená,nesnesu koukání na smrt,na mrtvolu v životě jsem mrtvýho člověka neviděla,nechci se koukat na svou mrtvou babičku. Musela jsem ale strachy civět,na rakev ale mrtvá babí měla nohy pokrčené,které jí přesahovaly z rakve ven,jako by se rozvalovala na gauči. Začaly hrát,něco jako má panenko byla to taková veselá rychlá dechovka a všichni brečely,protože má matka je už taky mrtvá a všem nám jí alespon připomínala ted už mrtvá babička,která měla ztuhlé a ostré rysy,skoro přísné s nápadně vysokým nosem,prostě jako máma,jenomže co se stalo mi vyrazilo dech,mrtvola se v rytmu muziky začala cukat hýbat nohami a ruce za hlavu,jako by jí nějaký duch dal ruce za hlavu,byla jsem uplně vyděšená a kostelem byl slyšet výkřik. já jsem začala utíkat a ječet,ale ségra mě chytila a říkala,to je v pohodě mrtvola má někdy ještě zbylé nervy,tak sebou cukla,stůj a uklidni se,jenomže já tam nechtěla stát.
mrtvola má ještě nervy?
Je krásný horký letní den a já šlapu svou černou sandálou na krásně zelenou trávu se žlutou pampeliškou,opodál stojí muj přítel Lukáš,který kouří cigaretu s mýmy sestrami Gabrielou a Romanou. Bratr Kuba vedle mě popíjí limonádu,někdo na mě volá co si o kapesníku. Všichni jsme lehce nervozní,nikdo se nesměje kolem nás je spousty květin nejhezčí jsou ty býlé,velké jako lekníny. Voní to tu létem všude a mě palí slunce do černého tryčka s kapucí jako přes lupu ani se nepotím,teta má černej svetřík přes blůzu s velikánským výstřihem s dvouma knoflíkama a přítelkyně bratra Milana černé silonky.