Písmák Námořník
Známe se od vidění
registruju tvou přítomnost mimochodem
oficiálně - pracovně - vzdáleně
neměl jsi přijít
Chvilka NEpozornosti
Školení v Jeseníkách
ze země sbírám
rozbitou zrcadlovku
NEBE to ví
Držels mi ruce ve svých dlanícha já se Ti nesmím odevzdatzasáhlo mě toopuštěnou, nehledanou, zlomenouotázku nepřipravenoumůžu jen slzy tiše polykatsnad Ti svou přítomností neubližujuemocionální ždímáníaž slzy vyschnouto si teda nezávidimbránou zodpovědnostibolest drží se citůrodí se ve skrytuláska má mnoho podobPane, prosím proměň jiTy znáš naše srdceať neboří, ale ticho pozvedáať nezoufá, ale léčíněhouvšechno rozzáříLÁSKA JE ODPOVĚĎ . ZRCADLENÍ DUŠÍ.
Biologické HODINY
Včera jsem zas pařila
jak Bridget na návštěvě sdavy
dokonalých manželských párů
sladké řeči hořce útočící na slabiny
Hříšně LETNÍ
Jsem single
nezávisle na své vůli
vdaným holkám
koukám do kočárků
SRDCE mechem porostlé
Jsem majitelkou
ZELENÉHO srdce
není mi zle
jen přírodu miluju
Já Ti toužím tolik dát ...
Já Ti toužím tolik dát
vedle Tebe Tvým vtipům se tiše smát
RADOST Ti dávkovat každý den po lžičkách
usínat vedle TEBE s polibky na víčkách
V ulici kde bydlíš
V ulici kde bydlíš
procházím se
a doufám, že vyjdeš ven.
očima provrtávám panely
Nejen o těhotných rybách a klimatický změně
Na školení sedim
skrze okno hledim
do polí .
na paneláky .
BAREVNÁ duhově slazená
Jsem prý P R Ů H L E D N Á
díváš se skrze mne
tak beru do dlaní
touhu
POPELEČNÍ středa
Only one person.
schody stoupají
beru po dvou
v krku svírá hrdost i obava .
Střípky z ŘÍMA
Sloupy
trosky paláců
odlesk zašlé slávy
smutných antických bohů
Ranní modlitba
Město ještě spí
našlapuji po špičkách - ať rosu neurazím
zvon jasnými údery odděluje noc od rozednění
na protější okenní římsu zabloudilo
Ubrečená
Utápím se v slzách.
polštářnepřítomně plave nad realitou
stesk mi maluje ledabylé oční linky -
- červená ale teď není zrovna "in"
Cesta z města (HLAVNÍHO)
Za oknem mizí
rozkvetlé vlčí máky
v poli za Prahou.
Tři Grácie
První není nejstarší,
málokdo ví o kom sní.
Vrabci na střeše snad tuší,
to co trápí její duši.
Spirála z mlhy
Hledím před sebe -
- monitor poblikává
zdraví mne v prázdnu omšelého rána.
Všichni jsme zamotáni do existenciální šedi
Měsíc v úplňku
Září úplněk
tančím mu bosá v rose
čtyřlístky vadnou.
původní haiku:
ZPOVĚĎ bludičky (zbloudilé ovečky)
Otče,
chtěla bych se vyznat .
. ze skutků nespáchaných
. z polibků nerozdaných
Loučení v TUNELU
Krok co krok
se bok po boku - vzdalujeme.
Ani jeden z nás netouží
říct už Sbohem.
Poblouzněná
Smutno je mi.
Tiše se vkrádá
pod kůži zalézá -
- strach, že už Tě nebudu moci obejmout
Výkřik do tmy
Nechápu Tě proniknout tak do TVÉHO SRDCEjen na chvilinkucítit a rozumět muvědět aspoň na zlomek vteřinyco je uvnitřQuo vadis
Znáš mě víc než dostjsem já Tvůj most přes minulost. proč neuděláš tlustou čáruproč utápíš se dál v tom žalu
ten polibek byl jak výkřikněmý výkřik do tmyzrozen snad v zoufalstvíco znamenal jen Ty sám víš
Proč nenahlédneš do svého srdceproč nezaboříš svůj obličej do sněhuproč nepodíváš se pravdě do tváře
Oznámení
Už jsi dostal svatební oznámení od první lásky.
že né. tak rychle zapomeň na otázky.
To co bylo, je už VČERA,
možná jsem to i tak chtěla.