Písmák McCarthyovský limerick
Blecha tuhle povídá mouše,
že ji něco moc svědí a kouše.
Tak moucha jí řekla,
aby se nelekla,
Kapitalistický limerick
Zeptal se: "A je to bezpečný. “
Smála se. Pohled byl srdečný.
"Zaplatíš-li rundu,
odkážu ti kundu,
Konečná verze
Přestože Německo Kanadská koprodukce, je tento snímek ve srovnání se současnou světovou tvorbou svěžím větrem do zatuchlých a smradlavých uliček blýskavého a opojného velkoměsta triků a celovesmírných spiknutí. Ani nahý německý zadek tam nikde neuvidíte. Final Cut(neboli česky Konečná verze, případně Poslední střih) je příjemným, spíše komorněji pojatějším snímkem z naší nepříliš vzdálené budoucnosti. Neoslňuje oko divákovo zbytečnými a přeplácanými triky, ani hereckými "esy" oplývajícími spíše krásounežli talentem, ale spíše příběhem o lidech, zajímavou zápletkou, gradovaným napětíma inteligentní pointou.
Misery nezemře
Jméno Stephen King nemusím představovat ani těm nejzarytějším odmítačům kvalitní hororové literatury, jelikož je jedním z nejzfilmovávanějších autorů naší doby. Sice s různými výsledky, ale i tak se zatím nikdo nemůže pochlubit tolika knihami a povídkami převedenými na plátno(možná jedině Shakespeare). Od Carrie, přes Osvícení, Sleepwalkers, To, Hřbitov domácích zvířátek, Žhářka, Zóna smrti,Dům v Růžích, Vykoupení z věznice Shawshank, Časožrouti, Zelená míle,Tajemné okno. Není téměř možné vyjmenovat všechna jeho díla, napsal okolo čtyřiceti románů a bezpočet povídek a mnoho z nich bylo natočeno a sám je buď režíroval, nebo jako Hitchcock vystoupil v nějaké epizodní roličce.
451 stupňů Fahrenheita
451 stupňů Fahrenheita, neboli teplota, při níž hoří papír. A knihy jsou z papíru. A kolem knih se všechno točí.
Film je na motivy stejnojmenného románuRaye Bradburyho.
Sexmise
Polské scifi komedie(a nejen Polské, stačízabrousit třeba k nám) komunistických let mají oproti dnešním SF filmům ze zámoří(konkrétněji USA) tu úžasnou výhodu, že nestaví veškerý svůj potenciál na megalomanských rozpočtech, pseudo směšných hláškách, na které divák zapomene již po pěti minutách, líbivých a prvoplánově obsazených hercích s hezkým zadkem, přehršli blýskavých triků a blyštivých efektů a na akčním tempu, které roznese jakýkoliv pokus o solidní příběh na kopytech Ďábla pokušitele.
Režisér Juliusz Machulski, kterého někteří přirovnávajík našemu Oldřichu Lipskému(a pravda je, že je mezi nimi několik podobností), se nechal unést fantazií a svým skvělým okem tvůrce a natočil film hodný toho slova. Satirickou a utopickou verzi tehdejšího komunistického bloku, umně skrytou za společenství žen řídící se heslem: Kdo není s námi, je proti nám. Když nepřispíváš společnému rozkvětu, tak pryč s tebou.
Omen? Amen
Přestože je Richard Donner Američan, natočil svůj první velkofilm pod Britskou taktovkou. A je to na tom hodně znát, protože již žádný další z jeho filmů neměl takovou atmosféru temna, strachu a nebezpečí, jako tento(posuďte sami:Smrtonosná past1-4, Jestřábí žena, Maverick, Spiknutí, Nájemní vrazi). Svůj lví podíl na tom má i úžasná hudba Jerry Goldsmithe, za kterou byl po právu odměněn Oscarem a samozřejmě výtečný výkon Gregory Pecka, který i v tak "podřadném" žánru, jakým je horor, dělá svému jménu více než čest.
Satanismus a návrat Antikrista na Zemi, to je oč tu běží.
První a jedinej člověk
Psychiatr seděl naproti mně. Sledoval, jak si okusuju nehty. Občas vzal poloprázdnou sklenici, která ležela na stole aupil. Jeho bledě modré oči mě pozorovaly bez mžiknutí.
Kontrola
Blondýna si mě přitáhla chmatavým pohybem. Vyvlíkl jsem se jí, ale skočila zase.
"Klídek, děvče. " říkám.
Třináct do tuctu
V žaludku mi kručelo hlady, ráno jsem dostal pár kousků kuřecího masa, bez chleba a ovesné kaše. V žaludku mi kručelo hlady, ale já neměl pomyšlení na hlad. Dnes mě čeká velký boj. Zase.