Písmák Horká vana, slzami ochlazená...
Horká vana, teď slzami ochlazená.
stará bolest, je znovu nalezena.
Strach, který vraždil mě smích pouze vzbuzuje,
kdo ví kam tělo mé, s duší teď odpluje.
Noc
Na křídlech snů dnes chci nechat se unésti
Odnikud nikam či od štěstí kneštěstí.
Cokoli přijímám dnes – ctnosti i neřesti….
Milost
Myslíš, že prosit mám. Začnu hned - nemám strach.
I když mi písek vmých srdečních hodinách
Lásku mou odsypal skoro již do zrnka
Otočíš nanovo. Zamžouráš do slunka.
Je ve víně pravda?
Oči již nevidí, co vidět by chtěly. Kéž na Tvou tvář jen by zapomnět směly. Boj svádím nadále se srdcem svým,ze všech svých bolestí nestvořím rým.
Ve víně zkouším teď topit svůj žal,bolest však zůstává, plamen jí plál.
Zhřešila jsem ?
Když milovat je hřích,pak zhřešila jsem v plném rozsahuKdyž na srdci máš sníh,bojovat dál už ztrácím odvahu
Pravdou dnes šetří se. začínám chápat již -pravda tě pokouše. ke lži se přitulíš.
Chceš vlastně se mnou být.
Počkám...
Bojím se. Bojím se podívat zase ti do očí. vždyť když to udělám, svět se mi zatočí. Podívám-li se znova, nebudu se chtít dívat nikdy jinam.
Touha
Topit se uvnitř, nečekat pomoci
Omdlívat láskou, bez vážné nemoci
Uhasit žár planoucí do noci
Hasnoucí záři bouřlivých emocí
Zázrak
Zemřít a ve stejné chvíli se narodit
Amorův šíp za letu přelomit
Zastavit vlak jedoucí do nikam
Rozběhnout se za tím, před čím teď utíkám