Písmák Otázka
Unavená hlava uspává Mozarta;
za tichého šepotu jehle na desce.
Již jen tma, koncert ticha
a němé výkřiky nitra
Tichý hlas
Ve vůni jární trávy,
dechu starých lavic,
stínu chrámu,
záři nebe,
Listopadová
Tiché vzdechypotemnělé moře prázdnotyjemně padající mlhazářící světla lamp. Procházka tichemcesty životůlehkost bytíživota ve svobodě. Podzimní ráno,zavřené oči bláznatouhy a přáníposledního chodce. Již málo je čajea chybí nám veršezvolání revoltyi rovná záda.
17. listopad
Ohne záda každý vůl,každý kdo se bojí,kdo páteř nemáa bojí se ran. Tichem běžíme,za svobodu se rveme,se zlosyny se paktujema na hrdiny hrajem. Kde jsi naše svobodo. Kde hymno na náměstí.
Futuristova modlitba
Bože sílu radost život věčnost anděl 100% bílo láska víra beznaděj krása vůně kadidlo chléb dne dej odpusť odpouštíme neuveď 0% zla amen. Ticho ticho ticho odpovědi stěny dým vzhůru končím tiše odpověď nerozlepená obálka zapomenutý vzkaz mailbox. Jo a dík.
5 minut v kostele
Vchod, světlo, černá dlažba, těžké dveře, buch, voda, sůl, vůně, dým, mlha, oblak, kadidlo, svítání, pohledy. Socha, zlato, dřevo, obličej, prosba, pohled, oči, zlomený prst. Kříž, ticho, smrt, opuštění, samota, beznaděj, dřevo, krev, bolest, bič. 100% úsměv, hra, anděl, kulaté tváře, jemné rty, velké oči, špek, radost, víra, oddanost.
Žalm 154
Veleb Izraeli Hospodina,jásej a raduj se Sionská dcero,neboť se Bůh rozpomenul na svůj lid,dal zapomenout na bolest a hoře.
Pán dal zvítězit nad nepřáteli svému národu,mocně zasáhl svou pravicí,pobil desetitíse,svůj lid oděl do šarlatu.
Ať poznají všechny národy,ať to vidí celá země,že Hospodin podpírá spravedlivého,moudrého vodí po svých stezkách.
Bezbožníka však zdrtí,zláme kosti bezbožníkům,pomateného ponechá bloudit,toho, kdo po něm nepátrá, nezná.
Radosti učitele náboženství
Další hodina a opět ty stejné tváře, opět moji milovaní. Znovu jim chci předat něco z tajemství, tajemství lásky Boha k člověku. Otvírám bajky od Špidlíka, čteme o drakovi v nitru. Víme že se dotýkáme nehmotného, krásného a hlubokého.
Otázky učitele náboženství
Další hodina a další přemítání,co jim mám říci, má smysl vůbec něco říci. K čemu to vlastně je. K čemu jsou jim znalosti písma a liturgie. K čemu znalosti starých modliteb a doteky umění.
(Pseudo) Žalmy v moderní literatuře
Hned na úvod je potřeba sdělit co slovo žalm vlastně znamená. Do češtiny se dostalo s řeckého ψαλμός Psalmos, tedy zpěv. Žalmy jsou tedy zpívanými modlitbami. Jejich geneze je velice dlouhá, důvody i motivy jejich napsání různorodé.
Žalm 153
Mé oči hledí k horám,odkud mi přijde pomoc,Hospodinovo jméno je svaté,velký je svými činy. Raduj se a plesej,zajásej Jeruzaléme,neboť spása se přiblížila,Bůh navštívil svůj dům. Mezi svým lidem si zbudoval příbytek,přebývá uprostřed Jakuba. Sestoupil z výsosti,blízký je svému lidu.
Žalm 152
Hospodine slyš můj hlas,volám k Tobě můj Bože,svévolníci mne obkličují,srocují se proti mne mí přátelé. Hospodine, ty jediný si Bůh,ostatní bohové jsou jen bůžky,z dřeva a kamene tesané,jak dlouho chceš ještě čekat. U tebe je slitování,hojné je u tebe milosrdenství,moudrost přebývá v tvém domě. Pane vyslyš hlas svého služebníka.
Žalm 151
Z hlubin volám k tobě Hospodine,slyš hlas svého služebníka,ať je tvůj sluch nakloněnk mé snažné prosbě. Vždyť u tebe je slitování,ty jsi první i poslední,z tvé lásky jest každý živ. Má duše bude zpívato Tvých velkých činech,jsi mocný slovy i činem,neboť kdo před tebou obstojí. Co je v očích světa marnost,to u tebe bohatýrský čin,ty vidíš do hlubin duše,zkoumáš každé srdce.
Nevím.
Moudrost jest cesta životem,posláním lásky jest si ji zamilovat,najít ji, to poklad vslastnit, hledání ji, naplňuje blažeností,touha po ni jest silnější než dech. Neboť jest tichá, pokojná,vede ke klidu a rodosti,poznání i naději, lásce i kráse. Mluvit s ní jeset ponoření do tajemtví, kteréžto nikdy nekončí, nedá se proniknout, které žít činí smysl dnů. Příliš pozdě jsem si Tě zamiloval, má lásko bez tvaru i tváře.
Tma
tma je podstata tajemstvíbez něhož by nebyl smyslneboť bytí spočívá v hledánípřemáhání a překonávánítmy - tajemství hmotyhmoty, která nás obklopujehmoty, která nás tvoříhmoty, která je beze smysluSvětlo musí prorážet tmu,člověk vnořujíc se do tajemstvísám sebe.