Modrovous
Dneska mě v mojí jeskyňce
navštívil Modrovous,
ten požírač mladých panen.
Ach jak jej miluji.
Svádění v horách
Tiše, ach tiše,
botičky.
Jste moc hlasité,
jako krůčky té,
Malý Fénix
Srdíčko tak vroucí,
vždyť bylo tolikrát zlomeno.
a oči září plny světla,
vždyť tolikrát plakaly.
Vlčice
Úplněk, vytí a skučení, škrábání a hrabání v temných koutech, válení se. Kousání, mlaskání a lízání, výskok a útěk, větření a frkání, sledování a stopování trpělivé čekání.
Ale
Dnes je mi smutno, krásně, bolavě smutno. otevřu se ti někdy. Hraju si ve svém lesíku pod korunami borovic, přicházíš po vyšlapané stezce z údolí, ale otevřu se ti někdy. Můj rybníček je zakalený, kořeny starých stromů, bahno a rákosí, paprsky skrze hladinu, jsem okouzlená tím nazelenalým úsvitem, objímám celý vesmír, ale otevřu se ti někdy.
basnické miniaturky
Je mi smutno,
To tichý ponoření přitom
nezávisí na ničem venkovním.
Když nehoním lišku po lese,