Písmák Busteru Keatonovi
Je únorová
Noc zamlžených oken
Přede mnou auto
S neveselou
Kapesníček
Po pojízdných schodech létá kapesníček,
není na něm skvrna,
není na něm flíček.
Není na něm skvrna,
Veselá básnička o prasátku
Na kopci u řeky
ovčáček pase
pekňoučké, kulaté
a veselé prase.
Mé ženě
Budu tě teď doprovázet
jak rytíř s kopím tupým
Své Rosinantě já budu mrkev házet
ať správnou cestou s tebou jdu
Pápěří
Tažní motýli
Už odletěli na jih
Je bodláčí sen,
Eklektický,
Objednávka deště. Spěchá!
Ojednal bych si déšť.
Stotisíckrát
několik set miliard
středně velkých kapek,
Čínské sušenky
SUŠENKY
Sušenky pro štěstí
křehké jak úlek
rozpadnou vždy se nám
Valášek
Byl teplý červencový den, já pomáhal jednomu příbuznému s opravou chalupy. Sedím s ostatními před domkem, probíhá "vajglpauza". Složení brigádníků je zajímavé: od opilého mistra pokrývače po studenta obchodní akademie.
Ležíme v trávě a z dálky je slyšet cinkot.
Noční sentence
Vůbec se mi nechce spát.
Všechno v bytě už usnulo.
Kočka v spánku honí myš.
V televizi hrajou poker.
Hvězda
Hvězda
Je poletní večer. Nad řekou poletují komáři a vážky, u hospody plane otevřený oheň. Po cestě do vedlejší kuželny přichází zrzavá postarší dáma ve slamáku.
Paní lékárnice, trefně řečená Metrnice.
Knihovna v Alexandrii
Už není šáchor na březích Nilu,
na březích Nilu změnil se svět.
V papyrovém světle ve stavu nevěcí budoucnost není,
jen modrý dým v kouřovém znamení,
Kočka kočkokolotočka
Naše Mína ráda
na kočkotoči se točí,
naše kočka kočkokolotočka
na Mozarta i Bacha
Stromy
Potkal jsem stromy
Dvě jedle a jeden smrk
Ležely na kamionech
a posílaly úlomky větviček
Linka číslo 136
V autobusu číslo 136
Vyšlo několik
Zářivkových sluncí
Pouliční lampy svítí pitomě
Vltava
Se stuhou mokrou kolem pasu
Vltava jiskřivá
S ostrovy zlatých vlasů
Nevěsta s vlnivými boky
NDR aneb S inženýrem Tvrdým až na konec světa
Zemědělské družstvo z obce kde jsem bydlel, pořádalo výměnný tábor pro děti svých členů v NDR u Postupimských jezer.
Nejinak tomu bylo také krátce po revoluci, v roce 1990. Kvasná doba přinesla mnoho nových jevů. Mimo jiné také to, že se o místo vedoucího našeho tábora strhla nevídaná tlačenice.
Rozhodčí
Je to už mnoho let, co jsem debutoval v dresu jednoho maličkého východočeského fotbalového klubu. Bylo mi třináct a zamýšlel jsem stát se fotbalistou. Rád si dávám nereálné cíle. Díky vytáhlé postavě mne ukotvili v bráně.
Psí fejeton
Před lety jsme měli pejska Bena. Šlo o křížence černého hrubosrstého jezevčíka patrně s foxteriérem, a byl to psík z rodu tuláků. Jak to šlo, proskočil plotem, anebo se podhrabal ven. Leckdy stačila vteřina nepozornosti.
Oceán
Zdál se mi sen
Potápěl jsem se mezi rybami
V modrém moři štěstí
Všude byla jen
Bezdomovci
Jedu po tramvají Národní třídě, naproti sedí dva bezdomovci.
Tlustý a malý. Oba špinaví, zarostlí. Tlustý povídá hlubokým, vypitým hlasem:
"Měli jsme tu feudalismus a je pryč.
Dušan
Můj přítel Dušan je člověk s obrovskou touhou po svobodě. Nesnáší útlak jakéhokoliv typu a proto se již v roce 1965 pokusil emigrovat do Ameriky. V ukradené námořnické uniformě se v Gdaňsku vloudil na nákladní loď ale brzy byl dopaden, neboť sedmnáctiletý chlapec s hodností admirála přece jenom budí pozornost.
Dva roky nato usoudil že cesta po souši bude přece jenom snazší.
Česká obchodní inspekce
Někdy si mě v restauracích pletou s ČOI, ani nevím proč /možná jsem někomu podobný/. Dnes jsem potřeboval poslat balík a jelikož mi vadí slimáčí rychlost Čelákovické pošty, jedu do Lázní Toušeň. Před poštou jsem zaregistroval vařící hospodu tak si říkám "Prima, sfouknu i oběd. "
Už můj dotaz kde že má restaurace vchod nabudil venku pokuřujícího kuchaře k bleskovému uhasení nedokouřené cigarety a vyhnání tří psů z kuchyně.
Cesta na Mars
Kolega mi vyprávěl příběh který se stal když před lety coby saniťák sloužil u Záchranné služby.
Bydlel v Libeři a měl svolení parkovat "svůj" vůz doma, na oplátku musel vyrazit, když se v okolí něco semlelo.
V Kunraticích žila matka se synkem kterého si "na revers" vyzvedla z Bohnické léčebny. Syn utekl z bytu, běhal po zahradách, otevíral králíkárny, kurníky a pustošil zahrádky.
Jak jsme jeli na lyžařský závod
Tento příběh se stal již před drahnými lety kdy nebyly rozšířeny mobilní telefony, internet ani další vyspělé technologie. Píše se první polovina 90. let a já studuji na obchodní akademii v jednom středně velkém východočeském městě. Na internátu o nás, jedenáct kluků, svědomitě pečuje na 300 děvčat.
Pocta Vodě
Zdál se mi sen Potápěl jsem se mezi rybami
V Modrém moři štěstí
Všude byla jen
Tichá a spravedlivá divočina
Všednodenní Praha
Černý šerif
Hlídá před květinářstvím
Rudé růže
Baloňák
Smutný dům
Bourací práce
Teprve začínají
Romský dělník
Volá na druhého
Smrtihlav
Sedla mi
můra na zápěstí
Představila se
jak káže mrav
Keplerovy zákony
Každý máme svou
Obydlenou planetu
Ruce naše jsou
Mezihvězdné stroje
Síci
Zelené louky plné dlouhé trávy
Vzduch prchavý tetelí se v nich
Ostřice řeže síce v bílých kamaších
A kosy "Psách. " odkrajují z práce.
Bufé Valdice
V bufé nádražce ve Valdicích
O hajzlech nikdy neslyšeli
Jen tři amnestanti
S měděnou trubkou
Srovnejte křídla
Rozepněte poklopce
a srovnejte křídla
roztáhněte závěsy
a jděte spát;
Z
Zachytia lidské štěstí. Půjdu se podívat abych ho neminul .
Polívka
Abych se doma nepotkal
rozsypeme si klípky
Abych se doma nepotkal
roztříštíme si střep
Bída, Neštěstí, Strach
BÍDA
Nesu Vám, maminko
z nesmírné dálky
svatební koláčky
Že prý nejsem překrásný pán
Že prý nejsem, že prý nejsem
překrásný pán.
Jak nádherný
záchranný kruh
Karavana náhod
Je řada let
cos´po poušti
s Karavanou náhod
přišla
CIDLINA II
Chtěl bych ti zpívat,
princezno hezká,
vroubená javory
jak milenci z listí
Zmar
Potkal jsem Zmar
Měl kyselou příchuť
starého másla
a podivnej pel
Ať krev má zemi nezasviní
Skrývaj´ se ve mně
draví ptáci
rozervat hruď
a vzhůru ke hvězdám
Testament
Maso mé ať roznesou poštolky do všech koutů mé duše, kosti ať kutálí vánek kam až jsem nedošel. Ať rozhostí se vůně lipovou alejí až naposledy vydechne mé Naštěstí. .
Poezie pro každého? Aneb Quo vadis, česká poezie?
Já osobně na čtenáře myslím v maximální stručnosti a uchopitelnosti textu .
Ozbrojený mir
Protáhněme konstanty do trýznivého nekonečna . a provázej nás ozbrojený mír .
Já jen ještě žiju
Dnes jsem se pohádal se svým tchánem.
Mluví úplně jinak než já.
Prostěještě neumím cizí řeči.
Prostě je jeho planeta moc daleko.
Měkké
Vzduch je nasycený vodou
a měkké ťápoty
jdou do neznáma
Déšť zvolna rozpíjí barvy
Sentence života
Po krátkém intermezzu
nastal chaos v černobílém vysílání z celého světa.
Jen sanita zpívá překrásnou píseň
a lékařčin plášť voní levandulí .
Vzpomínka na Clauda Moneta
Ano. Claude Monet je malířem mého srdce. Nad fotografiemí jeho nádherných obrazů bych proseděl hodiny.
Zachytil v nich prchavé okamžiky života.
Od muže ženám
Normálně píši jen poezii a medailony. Normálně jsem jen obyčejný muž. Často měním na svém počítačipozadí plochy. Ne, nejsou to nahotinky, nebojte se.
Hoře
Rozpadl jsem se na čtyři půlky
a tisíc dalších
naskákalo do moře
Ach bože můj co je to za hoře
Potrat
Pokoj je šedomodrý
s nádechem čehosi posvátného
Pod oknem dokořán postýlka kolébka stůl
Pod oknem zhasnula maminka
Hořká čokoláda
Život je hořká čokoláda. 70% tvoří kakao a zbytek nestojí za nic.
Hodinky
Po nekonečněm tápání rozešly se mi hodinky. Bohužel s ciferníkem.
Milostná
Jedla jsi pomeranče
a já ti dal hlavu do klína.
Šťáva kápla do úst
a bylo mi moc krásně.
Tobě
Upeklas mi desítky
meruňkových srdíček
co ti bydlí ve tvářích
když začla ses smát
Čas
Ten čas byl dlouhý
jak mávnutí
motýlích křídel
Ten čas se táhl
Prolétnutí
Rozhodl jsem se
že se prolétnu.
Podívám se vlevo vpravo.
Půl metru nade mnou byl strop .
Motýli monarchové
Z výšek tiše
Vzlétají se
Vykotlaná přátelství
Toulavé stromy
KARA-BOGAZ-GOL
Včera šel jsem se svým psem
jako každý večer na dvůr.
Zavrčel, vycenil žluté zuby svoje,
zrak jeho spočinul
Jičínská písnička
Je horké letní odpoledne. Ponocného Mařenka sedí na dojačce na otevřeném dvoře a loupe brambory. Pot jí teče po tvářích, chce si jej setřít. Kapička utíká od vlasů zpod šátku a užuž to vypadá, že bude setřena hřbetem dívčiny ruky.
Příhody kocourka Fridolína SUPERSTAR
Zpočátku směl spát pouze v ošatce v koupelně. Potom dobrá, směl na chodbu, ale jen odpoledne, kdy pán nebyl doma.
Posléze směl na chodbu kdykoli, ale nemohl do obýváku.
Dobrá, usnesli se naši známí, pustíme ho do obýváku, ale jen vždy na několik minut.
Setkání
Jen letmo
potkaly se tváře
rty hladícími
víčka bez mžiku
Slova, slova, slova
Jako když hnije plot
stárneme,
rozsycháme,
pneme se,
Cidlina
Tváře šlehané,
vodou tepané,
břehy ustrnou
stužkou stříbrnou,
Avion
Kdyby maminky
Mohly jít bojovat
Za svoje syny
Odehrály by se
Písek
Vprostřed letu
padali mrtvi shora
- tak - ptáci tažní.
Ryby říční
Pomerančové květy
uprostřed aleje pomerančových květů
v tajemném dávnověku
potkal jsem po cestě milá má Tebe
držíc se za ruce
Andělíček
Dneska zase,
přiznávám se,
polykal jsem andělíčky.
Smí se, má se .
Stéblo trávy ostřice
Vermeerova dívka
Perly máš v očích,
princezno staletá,
sedl ti do nich Měsíční prach.
Až mistr Vermeer své tahy dosplétá,
Claude Monet
Claude Monet mi namaloval srdce
Claude Monet drobnými tahy na mé srdce sáh´
Claude Monet mi namaloval světlo
Claude Monet mistr de la impresse
Odlétá ...
Rozevřel jsem dlaně
A uslyšel
Šepot jejích křídel.
Noc
Stará paní Noc okna pozvolna zavírá za účasti bludiček - Země a širokého okolí. Za přivřeným sklem Svět se rozvolňuje, zhasíná, rány co vypálilo světlo teď tak nebolí. Ať rozeklané Slunce hvězd nám zase zasvítí, ať bohové k nám nejsou zlí, ať ruka Tvá mou před odletem do Vesmíru pevnopevně zachytí.
Voní mi prsty
Voní mi prsty
Smůlou z borovice,
Voní mi prsty
Fjordem Tvého těla,
Podzimní Posledníček
Na mezi u cestyrozkvetl nám Posledníček. Stará teta Mlhaještě se chvílina návštěvěpozdrží. Kohout užtak časněna hambálkáchneschází. Tma rozvírá kleštěOjídá den - teplo obojí .
Rozletěl jsem se .....................
Rozletěl jsem se
na tisíce střípků
Do celého světa
jak moje /s/vědomí
KOLIBŘÍK
Kolibřík vzlétl
nad Ararat.
Možná, že zmrzne,
možná, že latté,
SATYR
Nad mělkým hrobem
Starý Satyr stojí
Plno je pláče
Co z hrudě