Písmák Pravda o Tibetu
Číňan Mao vchází do cely, kde je uvězněn tibeťan Čhing.
Mao: Jak se vede, dědo. Příští týden ti vyprší trest, co.
Čhing: Potřebuju své léky.
Můj první den na vysoké škole
Absolvovav rok vjeslích, tři ve školce, dalších devět na základní škole a šest na čtyřletém gymnáziu rozhodl jsem se pokračovat ve studiu na škole Vysoké ekonomické a to vPraze.
Na základě docela složitých rozřazovacích testů mě přijali na obor Hospodářská politika. Zajásal jsem, neboť mít jednou hospodu, byl vždycky můj velký sen.
Jednou za život
Pohřební síní se nesly tóny Beethovenovy symfonie. Nikdo ani nedutal. Nad rakví zrovna seděl na invalidním vozíku nebožčin manžel – starý dobrák Karel. Sklopená hlava, strhaný výraz ve tváři, klobouk vruce.
Zamilovaní
Stáli zaklesnutí do sebe stranou od ostatních. Zahrnovali se polibky a něžnými slůvky. Bylo jim jedno, co si o nich myslí ostatní lidé na zastávce.
Jen oni dva a nic víc.
Láska v zahradě kvetoucích růží
Petr přidal do kroku. Letmý pohled na hodiny na kostelní věži mu oznámil, že už nemůže přijít včas. Zaklel. Jestli přijde pozdě, bude to ještě horší.
Dejte si pozor na vlky
Utíkal, co mu síly stačily. Dešťové kapky bičovaly jeho vrásčitý obličej. Už byl promoklý na kost.
Prodíral se hustým křovím.
V metru
Seděli vedle sebe vjedoucím metru. Sami vprázdném vagónu. Jen oni dva a hučení zářivek. Jak muž tak žena se snažili nespočinout zrakem na svém protějšku.
Jak se vyhnout dělání snídaně
U Hrubešových panovalo už po řadu let dosti zvláštní pravidlo. Kdo přišel jako poslední domů, musel na druhý den ráno připravit snídani. Touto zásadou se paní domácí Klára, pojistila předtím, aby její muž chodil do hospody. Na Huga to mělo výchovný charakter.
Moje svatba
Když už jsem byl tak starý, že mi samota začínala lézt pomalu na nervy a maminka už se o mě nechtěla dále vmých nedožitých 40 letech starat, rozhodl jsem se, že se ožením. Respektive o tom rozhodla má matka, která vládla naší domácnosti pevnou rukou.
Lamentovala, že už je čas, abych se osamostatnil, že si chce taky užívat. Nedivil jsem se jí, neboť od doby, co nás opustil tatínek, už jaksi nestíhala zároveň chodit do práce, starat se o naše nemalé hospodářství a jako třešničku na dortu ještě navíc o mou nenasytnou maličkost.
Tma tmoucí
Sedím sám ve tmě, pejsánku veď mě životem mým. Krást se prý nemá, mně vzali zrak. mám oči němé už je to tak.
Lék na blbost
Ulice jsou plné cizích lidí,
všichni mají vysoké cíle,
spousta z nich ale špatně vidí,
tak nosí dioptrické brýle.
V kině
Uprostřed prostřední řady
v sálu jen my dva
a film od Kurosawy
který jde mimo nás
Vůbec mě nemilovala
Hledaje něco v prachu půdy
padl mi do oka list Práva
Víc rudého než bílého
a na straně pět byl nekrolog
Definice života
Ležíme vedle sebetěla jak dvě minyna minovém polia chystáme se bouchnouta zrovna jak onyjen ten okamžik žijem
LÁSKA V BOUŘI
LÁSKA VBOUŘI – „Larry a Marion“
PROLOG
Z jabloně stojící na dvorku právě spadl poslední lísteček. Záhy se do ní opřel silný vichr, jenž ji povážlivě naklonil.
Hustá mračna zakabonila celou oblohu. Na zem se snášely první bílé vločky.
Claudiino trápení
Claudiino trápení
Na jednom zkřesel ležel stočený do klubíčka kocour Felix. Jeho rodokmen byl tak dlouhý, že kdyby uměl mluvit, určitě by se se svou majitelkou nebavil.
Claudie ho pohladila po hřbetě. Zavrněl a zaťal drábky do drahé kožešiny.
Chodím rád po Karlově mostě
Chodím rád po Karlově mostě.
Člověk odsud může obdivovat mnoho pražských památek. Všem jim asi dominuje Pražský hrad se Svatovítskou katedrálou a Národní divadlo na druhé straně řeky Vltavy. Ale největší krása se nachází na mostě samotném.
Manželství bez lásky
Manželství bez lásky
Ležel na své straně postele. Jeho žena už dávno odešla. Peřina se válela na zemi.
Laura se vrátila někdy kolem půlnoci.
Pro mou milovanou
Jak přesvědčit tě mám o své lásce,když můj plitký verš ti nestačí. Odpověď vidím v mlžné dálce,avšak přál bych si vidět jinačí. Neříkejte mi, že mé šance už padly,že dávno promrhal jsem poslední možnost,jestli totiž mé naděje vážně zvadly,kdo políbí mě, kdo vrátí mi mužnost. Ano, už je tomu vskutku tak,bez tebe nejsem celý muž,bez tebe jsem zas malý žák,co musí začít zvovu a nechce se mu už.
Hra na babu
Muž vešel do koupelny. Pustil oba kohoutky naplno. Voda smyla rychle krev zjeho rukou. Opláchl si i obličej.
Život je krásný
Život je krásnýZavdat si zlatem s bílou pěnou,v hospůdce tlít až do svítání,zírat na žensky s hubou otevřenou -život je krásný, pomalý umírání. Probrat se zlámán v příkopu,hlava se točí, nemá stání,plahočím se k mámě, k domovu -život je krásný, pomalý umírání. A večer zas ve své lože zasedám,my savci máme instink sání,před milou vínu přednost dám -život je krásný pomalý umírání.
Smrdutý mrak
Smrdutý mrak
Takové větrné počasí, kterého se dočkali obyvatelé kraje Lidumilu roku Příchodu Velkého Lepa, nikdo nepamatoval.
Ani nejstarší člověk ve vesnici, ale u něj to bylo zapříčiněno spíše senilitou. Byl to jeden zprvních devadesáti sedmi Osadníků, kteří Lidumil osídlili vroce Prvního očekávání příchodu Velkého Lepa.
Dlužno vysvětlit, kdože to onen Velkým Lep je.
O Tomášovi, který nechal uletět holubici, kvůli vrabčákovi na střeše
Tomáš nepatřil nikdy mezi romantiky. Bral život takový, jaký je a nesnažil se ho nikterak změnit. Ke štěstí mu stačilo málo. Pivo v jeho oblíbené hospůdce, parta kamarádů okolo stolu a jeho holka na klíně.
Láska na poslední chvíli
Václav Roman
1. Toho dne slunce pražilo jako divé. Výheň skončila, až když začalo zapadat za vrcholky hor. Konečně bylo příjemně.
Blbec
Byla jsi hezkáa já tě miloval. Teď se mi stejská,šlas o dům dál.
Vzal si tě kamarád,znal jsem ho řadu let,i jeho jsem měl rád - pak mě však podvedl.
Nechci vás znát.
Profesor
Profesor
Do třídy přišel ihned jak zazvonilo. Všichni studenti se jako jeden muž postavili. Profesor se rozhlédl po místnosti, aby zjistil, kdo chybí. Na znamení, aby se posadili, mávnul rukou.
Promiň
Promiň
Václav Roman
Někdy člověk něco tak strašně chce, že mu ani nepřijde na mysl to, že by se mu to nemohlo splnit. Patřím k realistům a jediné v co věřím je pravá láska. Možná právě proto jsem tu svoji ještě nepotkal. Nepotkal, ale já ji nehledám, nýbrž čekám, až se přede mou zjeví jako anděl z čistého nebe.
Rozhovor Ad Absurdum
"Děláš si srandu, že jo. "
"S takovými věcmi se nežertuje. "
"Dobře. Co chceš dělat.
Odejdi!
Odejdi,
neb já nejsem ten, koho chceš.
Obejmi
toho koho miluješ, s ním pak hřeš.
Balada
Pustíš televizi
a tam politika
svět je v krizi
ti někdo řiká
Depresivní balada a lá život
Kdysi byl taky mlád,
dělal vše rád.
Miloval, pídil se, pracoval,
nad vínem s přáteli se smál.
Láska po dlouhé zimě
Bylo po dlouhé zimě, časně z jara,
pěnkava na větvičce s pupeny chřadla.
Zapěla píseň, by jaro přivítala,
přes že venku mráz, ba i sníh ještě pad.
Sonet 3
Nenechávej mě příliš dlouho čekat, neb již brzo pozdě na vše bude, vedle svého mé jméno si dosaď, světem se nám mnohem líp půjde. Nevšední vílo mých všedních dní, šeptej mi v ucho laskavá slova, já ti budu milencem, co nezradí, denodenně budem prožívat lásku znova. Pojďme spolu běhat v rozkvetlá luka, objímat se a líbat na rty dlouze, poslouchat, kolikrát nám kukačku kuká podléhat slastné nekončící touze. Má vílo, učarovalas mi hlavu; po tobě mé srdce je plné hladu.
Doktor Bert Gaben
Doktor Bert Gaben
Václav Roman
Máte taky někdy ten pocit, že jste nuly. Že i když vám v životě vše hladce vychází, tak přesto vám něco základního uniká. Já ne.
Míval jsem ho, to nepopírám, ale teď, jako když utne, se cítím naprosto vyrovnaný.
Hra o dědicví aneb Tohle jste dělat neměli!
Václav Roman
Hra o dědictví aneb Tohle jste dělat neměli.
--------------------------------------------------------
Phillip Valmont (Phil)