Můj hlučný problém
Když vidím tvůj břich,
jak valí se mi vstříc,
temnotou a nadávkami,
uhýbám, neb bojím se.
Noc
Oslepen světlem kráčím tmou.
když Měsíc září v krvi pannen
a v noci sílí síla tmy
je lákána svým emisarem,
Převozníkova báseň
už se těším, až jednoho dne,
slunce vysvitne naposled.
Tento den
já dám Vám sbohem
Tak jako Troja
Tak jako Troja padám,
tak jako fénix povstávám.
Tak jako Titanic klesám ke dnu.
Proč.
hluk stáří
tik tak tik tak,
to jen hodiny tiše promlouvají, promlouvají o tom, že náš čas vyprchává. Tiše si povídají kdo příjde po nás, neb čas tu zůstane věčně. Pomocník člověka zradil a odmítl pomáhat mu, místo toho nás dělá starými. Nikdo si už dnes neuvědomí, že čas vymysle právě člověk.
SBOHEM!
jen jsem chtěl říct sbohem.
Sbohem Světe. dosavadní můj domove,
odcházím daleko za tvé hranice.
jen jsem chtěl říct sbohem.
Den?
Zahání noc v ústup,
jak armáda skupinu.
Zahání tmu k druhým,
aby byl poté zahnán ve všech frontách.