Písmák KAPITULACE HLASU
Budu si tě číst v ozvěnách,
hlásku po hlásce,
dech po dechu,
až do poslední tečky.
,,,v podvečer aprílový
Hudba je mou peřinou
a planety jsou jako korále.
Nosím si Mléčnou dráhu
kolem krku.
jak jsem jela šalinó na koncerto grosso
Kostely vzaly nohy na ramena
prý už je bolí
celá století
a že musí na pedikúru.
"Brzy", "Předtím" a "Potom"
Nesudťe ptáky,
že létají lehce,
nesudťe slepce,
že maj´ místo očí
Pod dojmem
Kladivo rozbilo den na tisíce zřítelnic
dupot kobylích kopyt ohraničil jeho jho
Kdo sypal sůl do vlhké nálady medu.
Kdo krájel kousky nebe na splašené nic.
Vždycky tam jsi aneb...a za stromem stín...
Otevřu -li kterýkoli šuplík,
vždycky tam jsi.
I když tě omylem přendám do jiného
Chytnu - li konec provazu,
Nač
Nač bránit řece hrází
téci za moře m
nač nechat slzy slzí
téci za hoře m
Mému manželovi
Nikdy jsi mne před lidmi nevedl za ruku.
A stejně Tě miluju.
Málokdy jsi mne hladil.
A stejně Tě miluju.
Tobě
Spíš mi do vlasů,
sníšdo rukou,
stříkáš do očí,
lžeš mi do očí.
Těší mě
Včera jsem se těšila,
na dnešek.
Dnes se těším,
že mohu napsat další báseň
Rozcupuju
Rozcupuju
realitu na kousíčky.
Vymetu
režnym koštětem minulost
poprve - dušičková
Upekla jsem bábovku-.
Poprve v životě -
a povedla se.
Zítra se o ni
Co všechno mám
Mám:
bílé stromy ( na zahradě)
živé děti - někdy v řadě,
manželíčka s pinďouříčkem,
někdy - devadesát devět
Někdy jsou obrazy
podrazy.
Někdy Tě zamrazí
z potupných frází -
PRO neroušek
ne - je vahou souměrnou
metafyzika či vina .
En -
Koho zajímá,
meditace
Paprsky jasu a světla se snášejínad moji hlavu, v plejáděnádherných barev se celá koupu. Obličej omytý v křišťálové řece,tolik zázraků v jediný den, připadámsi, že sním, ale je to opravdu skutečnost. Chvíli jsem na zemi, ale paks anděly letím ke Slunci. chvilku tam a pak zas tady.
čas básní
Viděla jsem
za rozbřesku
modro moří
skákat přes švihadlo.
hloupá holka
Vyčesala si vlasy
jehly obula si
a lidé řekli:
ta se ale nosí.
..až se Ti zachce
Chtěla bych si tě
schovat do dlaně
jen na chvíli
coby kamenem -
blbůstka
Místo slov si posílali fazole
měli si toho
hodně co říci
Byla z toho
Kdo,Co?
Tančíme mezi plechovkami
a tváříme se,
že sami
Hledáme pro sebe míru
NEDOROZUMĚNÍ ?
"Ano. ", zeptal se on.
"Ne", usmála se ona.
A šli se milovat.
ODPUŠTĚNÍ
Nač bránit řece hrází
técti za moře -
nač držet proudy slzí
protéct za hoře -
hádanka
Jablko noci
rozkutálelo se po podlaze.
Kdo ho tak očernil.
A kdo ho okousal .
jednou
to jednou poránu
houpala jsm se v síti
nad notovou osnovou -
(no neřikali, že napsáno je v koránu. )
Odpovíš?
Tvé kroky na stříbrném podnose
vyrývají podpatky do mého srdce
Kdo uvěřil psům štěkání.
Kdo zubům nerozžvýkal srdce.
a
a probudily se proudy
. a ze všech významů ticha
prorazily ten nejvyšší.
...a přece
Můj záhone
můj líci -
snad jsem tě málo zalévala
snad jsi mne mnoho zaléval