Písmák ÚMRTÍ autora " Bíša"
Se smutkem v srdci Vám oznamujeme, že zemřel autor " BÍŠA" dnes 30. 12. 2012. Termín rozloučení Vám upřesníme včas.
OTÁZKY - VŠECHNY S ODPOVĚDÍ?
Při cestě, v autě na přehradu, čekaje čarování vody
hrůzné,
vychrlil na mě náš malý hošík stakatem otázečky různé:
Kytara má struny. Hlavu mám už v trní.
KOULE - Zahradní trpaslík v puntíkatých trenýrkách
Ve stínu velkých stromů nic neroste.
Ani kytičky
či drny travičky.
Kýčovitě se na tomto místě
MADRIGAL
Co může plachý stařík psát.
Na své velké lásky vzpomínat.
Srdce i duše se mi chvěje
láskou a něhou k milé ženě.
FANTAZIE G - MOLL
Větve stromů se mírumilovně
a něžně pohupují
jako clona před chladným
svitem hvězd a měsíce
Iluze zdánlivé skutečnosti 2.
Je nutné se vysmívat sobě
a ne druhým,
nezapomínejme na "děti"
v nás dospělých.
Iluze zdánlivé skutečnosti
Mnohým jejich zkušenosti
fantazii
žití
neobohatí
Vážně i nevážně
Vyznávám filozofii dobra a empatie.
Kdo nepoznal bolest, neuznává jizvy.
Není vždy čestné, co je zákony dovoleno.
Věřím na náhody, snění a i jako ateista
ŠLAPU SI PO ŠTĚSTÍ
LIDL nikdy nenavštěvuji,
takže do své smrti
nepoznám výjimečné lidi.
FUTURISTICKÁ, AŽ SCI - FI POVÍDKA
U splavu 2007
Splávky nehnutě ční v teplé únorové vodě. Jaro je asi
v polovině, klíšťata v provazcích padají ze stromů,
vzduch se tetelí encefalitidou, lymeskou boreliozou, HIV
JEN TAK SI HRAJI III.
MINERÁLKA
Ať se pije
zdraví upevňuje
ale
JEN TAK SI HRAJI II.
HARPYJE
Z mytologie
se mi zjevuje
jen v děsivých snech
JEN SI TAK HRAJI I.
MANDLE
mi obě
v mém útlém dětství
naživo vytrhli
Už se budu jen usmívat
Na Velikonoční středu
již od mého mládí
přicházeli ke mně
rodinní příslušníci
VŠE JE MOŽNÉ
Předesílám, že nemám rád návody, manuály, zaručené recepty na vše a reklamu.
Je to pro mne odpudivá "literatura".
Ale toto mne přesto zaujalo.
1/ V reklamních novinách nadnárodního obchodního řetězce GLOBUS, v sekci hraček firma Haspro uvádí:
NACHÁZENÍ
Není mi cizí
fantazijní poloha
lyrickopoetická představa
i smíšené pocity
Vnitřní pnutí
Božský
Život můj božský nikdy nebyl
ve snu jsem na Olympu byl
dolů mne skopli
VZPOMÍNKY II.
Ideál je v Tobě samé
Překážky k jeho dosažení
Jsou v Tobě také
Čisté srdce se snadno nepoleká
MALOVÁNÍ
Tak to také neumím
Jen si pro potěchu
čmárám na papír
chybí tomu ladnost
STOPY V SRDCI
Jedna moudrost praví:
Více radosti přinese ti
darů ROZDÁVÁNÍ
než jejich přijímání.
ROMANTIK - Doba Vánoční
VÁNOCE jako ateista berujen jako návrat slunovratuodkaz pohanůa Keltů. Dobré a dávné zvykyposedět s rodinnými příslušníkyuskutečnit setkánís věrnými přáteli. Nemám rád ztřeštěné nákupyobchodníci si ruce mnouuráží to jen letoru moutěším se na Silvestra oslavy. Poseďme častěji se svýmiblízkými a milýmidávejme si drobné dárkya povídejme si.
NAMYŠLENOST
Namyšlenosti se snažím vyhýbatdvě míle před ní rychle utíkatJakmile někoho obejmeuž ji ze sebe nesejmeProto se snažímpsát prostěpokorněhumornělaskavěmírumilovněale i s recesíkterá neděsíProsím, Vy to také tak berteradujte se a nezoufejtena paměti mějtejsme jenLIDÉ.
Když nemohu v noci spát
Stojím u jediného oknahledím i do svého nitra,které němě křičí v tichostitak překonávám kruté bolesti.
I v mé empatiisvědomí mne tíží,že někomu ublížíspánek je v apatii.
usínám v hodině ranníspánek je velice vágníje to často jenom fádnípřicházejí sny bizarní.
BLOUZNĚNÍ 2.
Stále vidím Tvé něžné pomněnkové očimá hlava šedivá se mi už blahem točíuzřel jsem v nich světlo, které léčíi rytíř starý by chtěl být v Tvé péčiTvé výrazné a úžasné granátové oděníevokuje v mužích krásu těla a chvěnízástavu srdce i silné milostné laděnísnové pravděpodobně nesplněné touženíJsi žena světa znalávzdělaná ale skromnák empatii předurčenaNechť Tvé tělo stále tančítango ohnivé co máš v srdcia salsu s přáteli v Tvé duši.
BLOUZNĚNÍ
Vracel jsem se neustáledo mýchoblíbenýchtajných místkde šerosvitnení mlhouale očímvnímavýmlaskavou milenkouTo je má snováfantazie doménaŽENA se třpytemlásky ve svýchněžných očíchmihotavěprobleskovalavnímavědo mé dušea širého srdce.
NÁŠ SVĚT
Životy mnohých lidímne nutík představivostii k přemýšlenínad jejich osudyV napjatosti prožívajíduševníi fyzickykruté chvěnído umdleníKaleidoskop utrpenítrýzně osobníse snáze eliminujílaskavostía empatiíPřekonat obtížebolesti srdceto pěstovat chceZahrady lidské dušea její peripetieJiskru doutnajícítouhy a něhyrozdmýchat v plamenineutuchajícívášně a lásky.
MLUVME SPOLU
A nenaslouchátlukotu srdcečlověka sobě miléhoje ponořen do ega svéhoNeslyšíme zoufalé SOSvyslané dříve včera i dneszastyděl by se i prašivý pesProbuďme se z letargieposlouchejme jak srdce bijea jen tak si povídejme.
SPOR
Jedna volá zlostněNestuduješHloupnešKnihy čekajíA ta druhá liběCo děláš nyníTaké ti k dobru jeCity obohacujeTu miluji potajíNemluvě o mozečku.
Hold básníkovi
Básníkům prokletými těm skromnýmnedoceněnýmpřehlíženým
Klasikůmi těmco píšímoderní poezii
Sám potvořímve svém stáříretardované rýmya říkánky
Tak proto píši hold básníkovi.
NEZNÁM SE...
Vše ponechávám náhoděa přesto žiji ve shoděv bezstarostné pohoděi relativní svoboděPoznávám nepoznanéobzory nedozírnéjevy a objevy nevídanéale nevyznám se sám v sobě.
DOZNÍVÁNÍ LÉTA
Toto létomái zvláštníatributy
Ale takéje indiánskése svýminevinnýmiláskami
Jsou i svatbymezi srdcis poezií spřízněnými
Je rozmarnétak jak lidé
LOUDÍM....
LoudímTvá pohlazenía o políbeníTvou láskui něhu. Chci laskatTvé ladnékřivkya oblinytěla Venušina. Připadám sijako rada Dinděrave filmu"Hostinec U kamenného stolu"podle románuKarla Poláčka. Při jeho louděnío voňavé kousíčkydrůbeží pečínkyAch jomám já to soužení.
Místo kam se rád vracíš
Snad každý takové místo mámožná je jich vícmají pro nějjeho beznadějkouzloGENIUS LOCIpovzbuzeníEmpatická emocetam na Tebedýcháta místaTě nabíjípozitivníenergiíOdhodíš starostimnohý se vrátído mladostidob radostía nevinné láskySrdce se silně zachvíváa duše si v melosu zpíváAť je to městořekavíska maláhorapřátel skupinarodinaTam se rád vracíš.
VZPOMÍNKY
Jsi andílek, co z nebe mu spad. Jsi kvítek, co nechce, aby zvad. Jsi vše, co chce jen mít. Jsi ta, s kterou chce žít.
BALADA STARÉHO RYTÍŘE
Už nechceš slyšet víc, má Paník poučení a rozjímání. Dvorního šaška bych dělal Tipřehlušíc páterovo zaříkávání. Budu tedy museti jítikdyž nemáme si co díti. Budu se zase toulati po krajiněsrdce zbědované, o duši nemluvěneútěšně raněn na svém tělejedovatými zuby toho nepřítelebažícímu po křížepřísežné pomstěusurpovanou jeho touhou po léně.
KRASOHLED
Krasohled
toť pohled
na lepý žen slet
Jelikož na pravé oko
O LÁSCE
Stále jsem sáma čekámna ženu miloupravdomluvnou. Naslouchat budu jípo celé dnyi vášnivé noci. Věřím klasikůmměli pravdu. A o sobě ani nešpitnu.
ŽIVOT
K životu mi stačí chlebu skývaano tak to někdy býváa k tomu špetka solinechť i rozum má svou rolizapiji to vodou čistoutak výživu mám jistouJeště chybí duševní potravanejsem prvok nebo ponravaMoje knihy. nosím kabát starýnekupuji novodobou veteš konzumnía tak se cítím mladýI uprostřed nejmodernější elekronikyse zbytky svého zdravímnožin lékůmyslím na rodinupřátelestrastiplný světnový kaktus již vyráží květve mně se všechno točícítím pohledy imaginárních milenekMé knihy na mě civíačasto mlčí.
PRŠÍ...
Šerosvit mých očízří průzračné kapkykteré dopadajína skla okennía parapetyDlaně méhladí jemnétělo TvéLásky symfoniesmyslů polyfonieDuhy se již nedočkámea tak nečekáme.
ČASTO SNÍM....
Upadl jsem do podivného splínu,to je ale den. V závoji cigaretového dýmu,vzpomínka na noční sen. Co se mi to jenom zdálo,že za splín a myšlenky stálo. Co mi to bohové spánku Hypnós, Morfeus a Somnus,tropili.
Hranice sil
Velmi ubývá sil mýchk radosti a libosti mnohýchnejmenovaných. Dvakrát u mne bylo z mrtvýchvstánípotřetí se to jistě již nepodaří. Náhle příjde nesmiřitelná paní s kosouaby mne skopla kostnatou nohou bosou. Spadnudolůdo infernapatřím jednoznačně do pekla.
PROSBA...
Napsal jsem mu na CHat úpěnlivou prosbu:Klid je příjemný chlapík, ale nuda je jeho sestra. Voltaire. K tomu, abyste žili svobodně a se štěstím, musíteobětovat nudu. Není to však snadné.
BLÁHOVÉ NADĚJE
Někdo netrpělivě čeká na stmíváníuž na slunci má nezvladatelné zíváníjeho tělo zachvívá už lásky touženíale to by muselo býti slunce zatměníto si musí počkat přes jedno století.
S každým rozbřeskem teď jeho kročejemíří "pokorně" k hledání nové naděječeká proto od své lásky líbeznostneodežene však od sebe sobeckostněkdy je to ale jen z nouze cnost.
Nebo nechce aby mu bylo vidět do falešných očí.
NÁVRAT DO DĚTSTVÍ
Čím více u mne
stáří nastupuje
tím mnohem více
mysl mou prostupuje
Jaro raší a haraší
Jaro intenzivně všuderaší
všem živočichům z toho haraší
Včely - jak medvědi -zaspaly
k opylování se nedostaly
SMYSLY BYTÍ
Neměl jsem pro to pochopeníužíval všechno plnými douškysex alkohol a CIGARETYkteré mně nejvíce zabíjely. Dvakrát jsem hleděl do tváře smrtinyní pud sebezáchovy mne nutízanechal jsem kouřenía jiné zlozvyky. Už se uzdravujichodím na procházkyducha i tělo posilujiztratil bych přátele aliterární stránky.
Měla to býti balada...
Už jen někdy se vydávám na procházkynašimi městy vesnicemi a osadamiale málokdy k putování na strmé vrškynestačím s dechem a nohy mi nesloužíač setkání s moudrými lidmi to zaslouží. V plenéru obdivuji spanilé lesy a potůčků zurčeníúžasné přírody znění a její zakomponované laděníjak nicotný je rozměr lidský a jeho chabé sdílenípři objevování a poznávání pravdy a falše vnímánívše kolem mne ušlechtilé linie nepotřebují krášlení. Unešen fantaskností a rozmanitostí okolní krásymarnivostí a groteskností naši naděje i spásyplánovité pustošení a znečišťování rodné planetyučme se od nesčetných fauny i flóry společenstvíjak bláhové a směšné je i mé hvězd přepočítávání.
Konečně se závory na chvíli zvedly...
V jedné odlehlé oblasti
naší krasné vlasti
stále dole leží šraňky
řidiči troubí
NEFRIT
Do Číny pojeduzaložím tam akciovkuna těžbu jadeitunajmu levnou pracovní síluurčitě se prokopuk tvrdému polodrahokamuvzácnému nefritu. V křemičitanechanfibolechtěchto minerálechse s lidmi dokopuod slunce východuaž do soumrakuk zdárnému výsledku. Nejlepšími umělcinechám zhotovitišperky a ozdobyi vysoké vázyv barevné škáleod šedédo zelené. A těmito artefaktyozdobímTvé obydlía žitínefritem mečem vykládanýmčest orientální princeznyubráním.
"ČÍNSKÉ BLUES"
Majitel, rozmilý číňánek, se usmíval od ucha k uchua klaněl se třikrát až k zemi. Doktor, po zhlédnutí menu měl chuť na zapékané nudles kuřecím masem za 66. - kč. Majiteli řekl: "Dal bych si toto meny.
ORCHIDEJE
Pro radost Tvoua i pokoru moumám chuť dát vyrýtnejvzácnější orchidejeglyptikou do gemy kameje. V oválném drahokamuve světě nevídanémubude Tvé tělo ladnékrásné líce oduševnělékteré zcela zastíníty vzácné květiny. Ta krůpějv oku mémje slza štěstía blaženosti.
KOUZLO
V této nocizdálo se miže se do novéhostříbřitě natřenéhoparapetuv 11. podlažínašeho věžákuzapíchl kousektakový drobekblýskavéhometeorituProšlo tobez povšimnutíbdících klepena jejich štábutedy fámuo tom nerozšíříZ malého odštěpkuzatoulaného boliduladně vystoupilahvězdná ženaTu zavoněla vanilkavyhrnula se košilkaa já pil pramen láskyaž do doby ranníkvůli utajenídále už je cenzuraPo mém probuzeníkráska už tu neníje tu nové povlečenína něm se třpytía jasně záříslunce měsíc hvězdičkyVím pro čteníje to k uzíváníale proč brátistaříkům jejich sny.
GEOMETRIE
Znějí ve mněmelancholickézvukypřírodyjejígeometrickétvarya zákonyKříšťállesnístudánkyv magiiplanetyVENUŠEZraňující kušepohodověodvrátíštítymé blaženostiKol šíje šálpořádám báls lesnímivílamikteré tančív jahodovékvadratuře.
HVĚZDY NA NEBI
I měsíc a planetymi nakukujípřes žaluziedo pokojeJsou jak korálkyz vesmírné pohádkykouzelně rozhozenéa tak tajůplnéOkno pootevřenésrdce dojmutémysl jen vnímázákony VšehomíraTo mne uklidníbolesti utlumízas mohu spáta snít.
Psychické rozpoložení
Inverzeteplotní rozhranívítrco má síluorkánusníh na horáchhouby v lesíchpřemnoženíplevelných karasův rybnícíchAle už dosti popisůMelancholickysyrováatmosférase přetavujedo tónůmelosua jásavého koloruVe větruv korunáchstaletých stromůrezonujehistoriePadající listíje předzvěstíbudoucíhopříslibunávratuslunovratuznovuzrozenípřírodyObdivujipleskáníkřídel párů labutívěrně se hledajícína sebe volajícíStále se mi chce spát.
BERUŠKA
V teplýchslunečních dnechčasto postávámu svéhojediného oknaA někdy mi přistanena ruceberuškaSlunéčko sedmitečnéJe milé a užitečnébroučciz čeledi slunéčkovitíťapká mi po rucešimravěpo chvíli vzlétneKam. Většina lidí praví,že do nebeI dětská říkánkato povídáSám uvažuji,že jen ke slunci letí.
ILUZE
Jak Bludný Holanďansi stále připadámsem i tam pobíhámsnad to rozdýchám. Často zdá se mio skonu v náručimilované ženy. Za zářný vzorje mi senátorze Zvonokos. Při mém pechuu posledního vzdechutam budu mít blechu,nebo babu Čubíkovouvěhlasnou starou pannu.
ŠTĚSTÍ
Je nádherně na tomto světě a když si uvědomím, že sedím doma, tady konec světa, venku přejde pes, dvě kočky, tak jenom čumím. Petr s Evou jeli na 5 dní na Šumavu, brali si sebou kola, aby více uviděli. Eva vymýšlela, kde všude bude chodit baštit a Petr zuřil a říkal, já ji tak protáhnu, že večer padne a nebude mít myšlenku na jídlo, chce stále hubnout, tak jí to usnadním. Už mě volal, jedou na Boubín, ať si užívají, já měla taky hrozně ráda cestování.
VZTAHY
Je to vždycky tak. Nebývá to i naopak. Kde je vina. Jen se ptámodpověď hledáma už ji mám.
FILCKY
Přešly na mě filckyjen jsem jej vytáhl z klíckypomnožily se veliceod mladičké učnicemódní kadeřnice. Člověk by snesl snad i katauž Babička pravila:Když svrbíje to horšínež když se sbírá pata. Rozkrok s ohanbím je rozškrábán do krvenesnesitelné svědění a lechtáníže já si něco začal a to bylo poprvé. Potom již bylo hejještě že byl petrolej.
Prokletý pseudopoeta
V mládí jsem milostných básní napsal tisíce,dnes ve svém věku bych trapně si připadal velice,jak starý Goethe nahazoval sonetů udicea trávil život i nevinnou duši mladičké Ulrice. Má neznámá z edenu, z rajského ostrova - nirvány,věřím, že mé básnické blouznění je už za námi. Řekni, že mé rýmování Ti trapné je,já dám všem plytkým básním adié. Dnes je již jiný, divný svět,málokomu něco říká krásný květ.
MRÁZ V SOBĚ
Potácím semezi rozumemcitema chtíčemHledaje pro sebe klíčodemknout vnitřní mřížNamlouvati si imaginární hrázkterou evokuje niterní krutý mrázNechápu dnešní světchřadne mnou pěstovaný květzatemňuje můj pohledna svůj odporný vzhledudálostí virtuální sledhrozí mi do propasti slet.
Mé jizvy
Psát tak, jako když prach usedá,žít tak, aby má pravda nebyla jediná. Jizvy, které člověk máschovávat nemájen se z nich poučovatne je zakrývatdruhým ukazovattím je varovat. Věřita nezoufat.
Sám sobě směji se...
Jsem rozumu i srdce solitér.
Na nejspodnějším patřeserveru amatér.
Nestěžuji si, jsem tomu rád.
Komentáře k srdci si budu brát.
Věnováno...
Tvévlasylíceočimě vzrušímiluji Tvé tělo i dušiNa Tvé dva prsní hrotyv hymně lásky hledám notyHladím rád Tvé útlé bokyo kterých pěji něžné slokyLaskám Tvůj vlahý klínpoté se do něho ponořímČarokrásné a slastné lůnoje mnou vždy naplněno.
Ve stínu řas...
Chtěl bych alespoň na chvíli
spočinout ve stínu Tvých řas
třinácté komnaty neodemykat
dotknout se jen lásky
NIC MI NECHYBÍ
Co potřebujik bytí a přežití. Jedno oknov 11. podlažíz kterého vidímdo světa děnílidské hemženípachtění bližníchza štěstímMěl jsem oken víczchudl jsem tím.
NE.
ANTIPOEZIE
Potkala mě zase velká láskado smetí letí smuteční páskaze srdce mi zmizela hluboká vráskaVážení, to je ta největší kráskastejně jste jen nevěřící cháska. Ó, ách, volám patetickyotvírám zlaté klíckys ptákyOhnivákyke kýči mám klíčky. Toto je opravdu nevídané klišébroukám si spokojeně, pokorně a tiše. A to vím jistojistědržím se toho jako klíštěžebych seumístil na předním místě.
TROPY
Na jedno oko vidím trochu a na druhé vůbec ne,přes opar šťastných slz - je tropické odpoledne,retardovaný pohled upřený do vlastní negace,pokouším se neuměle o poetické kreace. Můj čas na světě se už asi chýlí,tak chci psáti rýmy ještě chvíli,ale bojím se krásných lží. I ty, co máš v očích mlhu vlčí,měníš podoby a mimikry,nedonutíš, ať u mnohých múzy mlčí. Kdy básník ožívá.
LABYRINT
Jsem u konce s dechemsnad už i chudý duchemklopýtám těžkým vzduchemto nenapravím jedním vzdechemNepěji zde lacrimosoani tremolotaké ne iratojen unisimosottochtěl bych aereoUž zanechám kvílicího partujsem anorektik i bulimik artuspoléhám tu na přátelskou partu.
Všechny nejsou povrchní...
Po těžké nemoci jsem se přestěhoval z 3+1 ( kdo by touklízel ) do vedlejšího věžáku do 1+kk. V původním domě jsem viděl vyrůstat malé děti od capartůdo krásného mládí. Hovoříval jsem s nimi o všem možném, dělali jsme žerty. Dnes, když mě potkají, z daleka mi volají v ústrety napozdrav a chtějí se zastavit na kus řeči a plácají, žejsem je vychovával.
"Cikánská sukénka"
V malém roztroušeném seskupení hrubě tesanýchsrubů osady ROUGE, v blízkosti mělkých břehu mohutnéřeky MISSISSIPPI, plném francouzského vojska králeLudvíka XIV, pionýrských osadníků - kolonistů, traperů,dobrodruhů a podvodníků, žil v první polovině 18. stoletíjiž nějaký čas muž mladšího vzhledu se začínající pleškou uprostřed temene hlavy. Zásadně odmítal nasadit si kožešinovou čapku ( kterétaké prodával ). I v třeskutých mrazech, jenž na nížinných
pláních trvaly po mnoho měsíců v roce.
KONEC SNĚNÍ
Sedě na zaoblenémprastarém říčním kamenina břehu mé milované řekynesu tíhu osudu na rameniprokletou už na všechny věkyVítr mi vlasy čechrásen na víčka usedátu se mi náhle zdáo mém trpkém života běhuže na protějším břehuna mne štěstí čekáAle jak se překonádravé řeky tok a proudnikde není most i brodSním že mě víly přenášejípřeněžní andílci ovívajíProberu se překulenýa do vody namočenýRaději nesníts přáteli pobýtpivo víno popít.
Probuzení...
Ve sněníse mi stále jevízahrada blaženostikruh poznánístrom štěstíObraz orosenývzpomínkamivilnými touhami
klíč stojív durovém tónovém stupniv toporném vnímání
Štěstím se chvěji
nastává probouzení
Jsem jak dítě
Jak dítě jsemskoro ve všemv pitímilováníi v rýmováníJen bych už ale nikdynechtěl znovu nosit plínky.
ČAS
Věnovat čas svým milýma nemrhat jíms těmico nás nemají rádi. Mnozí si dosti nerozumějív jiných hodinách se milujíduše i srdce mnohdy potřebujísvůj čas na uvolnění. To jediné, co opravdu mámeje pouze současná chvíle. Nenechat se ukolébat štěstíma současnou láskoujejichž velikost se měníohlížet se za lepšímpak plakat nad ztrátoučas tě nezabijekdyž hýčkáš si je.
Lásko má IV.
Miluji Tě, lásko má,
jsi jediná, milá má,
s čím srovnávat ústa Tvá.
Mám stále jen Tebe.
Co jsem?
Co jsemMikroskopická částečka této planety. Mám pochybnostiNepocházím-li odněkud z UniverzaOdkud mě vyhodili navěky.
4 / 2007.
Lásko má III.
Po všech možných živlech přírodníchposílám Ti Lásko výzvu přání něžnýchnaše milování neskutečnézdá se býti nekonečnéNaději svírám pevně ve své pěstiať mě v životě ještě potká štěstíkdyž bude po nadějitak dokonám s ní.
9 / 2007.
Lásko má II.
O mém věku neúprosně mluví rodný listavšak mladým srdcem jsem si zcela jistLásko má, nevím, zda to vůbec budeš čístv životě mám pro cit svůj již málo místJsem vždy sám rytíř v polisrdce mi z toho trpce bolírány si prosypávám sžíravou solíale i tak má úzkost nepovolíNerozumím poeziito se ani neslušímně stačí ji vnímat dušíA znát ženymnozí se o to snaží po tisíciletístačí jen pochopení a pohlazení.
8 / 2007.
Lásko má I.
Lásko máněžnámilá májsi se mnouve mněustavičněneustáleLaskám korpus ŽenyrozechvělýroztouženýHladím Ti poraněnou duširozdrásanou cizí sobeckou kušíJsem rytíř Tvůj potulnýmá blahosklonnálíbeznásrdce mého paní.
6 / 2007.
SRDCE
Podle kardiologů je to jen sval pouhý,zraněno, mnohdy určuje jak bude život dlouhý. Stále se musím znovu naléhavě ptát,proč pro jedinou lásku kdekdo chce život dát. Dvě srdce se spolu věrně spojí,jiná proti sobě stále zbrojí,ta věrná nic nerozpojí,druhá svou lásku neustojí. U jiných se láska mnohdymění v nenávist,u osamělýcha nesmělých někdy iv závist.
DIALOG
B:Jsi nevinná jak lavinaco do zimních horských roklí padána nebi hvězdyrozžíná i zhasínáJsi víla. hvězdička. princeznaz mezidobíz prostoru mezi Světy. Snad.
PÍŠI...
Na TVOU krásnou duši
Ti píšiněžné sloky láskykteré Ti sluší.
Z brněnského Zamilovaného hájku
Schován do hájku
já nepochopím haiku
jak stromy seschlé
-------------------------
Štěstí
Nechte mě snít,vím, že není to pravda,ale nerušte mne,ponechte mě mým snům. Já bloud seděl tak často sám a lkal a lál,meditoval a nezměrným smutkem v srdci i hněvem plál. Už málokdy sedávám osamocen,jsa zdráv na duchu, nezarmoucen. Můj andílek se vrátil,myslel jsem, že navždy se ztratil.
MÉ KRÉDO
Rozdávat veselost
radost
laskavost
to je má radost
Podivný sen
Vše hodnotné z klasické hudby, co doma mám,
zabalím s radostí a potichu do zmole dám,
bude mi na to stačit sto a jedna taška
a byt si zaplním duety Evy a Vaška.
Ranní procházka
Na radu mnohých přátel
Vyšel jsem do přírody - ven
bych prozářil smutný den
zahnal opakující se chmurný sen
Knihy
V dobré knize listuji
jsem v extázi
tak jako mnozí
když samolibě
NÁLADY
Kaskády pocitů.
Eskapády nápadů.
Nic nechápu.
Záblesky světla
ÚSVIT
Lidé stále hledají
cestu
ke světlu
jen někdy nacházejí
SMUTEK
Povím Vám svůj velmi přesmutný příběh,
který navždy poznamenal můj života běh.
Vzala si mě nejkrásnější žena z města,
ohavu a blba na pohled, úplně z jiného těsta.
"SONET"
Nejsem ani malíř, abych naši lásku namaloval,
ani sochař, bych Tvé božskékřivky ladné,
jak houslař své violy a housle vytvaroval,
napsat pro Tebe sonet, není pro mne snadné.
LÁSKA III.
Jen slov pár
srdcí žár
pohledy do očí
a nebo mlčení
LÁSKA IV.
Muži bývají často zamilováni
pouze do milování.
Ženy skoro vždy do toho
komu toto nutné "zlo"
LÁSKA
Je nebo není
jen jedno srdce
to sotva změní
Naznačí to srdcí chvění
Andílek všude a navždy
Láska může být něco klidnějšího a hlubšího, než závratnéa chvilkové vzplanutí a štěstí. AŤ zní dunivé údery Tvého srdce, střeštěné Ti však nesmízůstat, jen stav andělské oduševnělosti. Jsi andílek v tichém dechu růží, v ospalém vzduchu,i v oparu stoupajícího za úsvitu. AŤ se u Tebe projevuje dále smysl pro zodpovědnost,přirozený půvab, klidné sebeovládání, kterými se zanepříznivých okolností často vyznačuješ.
ŽENY DNEŠKA
Ženy jsou asiskutečně ty silnější.
Biologicky, maji určité "výhody" a nevýhody.
Jsou nositelkami života a umí žít s bolestmi
a často jsou nuceny být ty Silnější.
Variace na čtyři roční období...
JARO. Zima ještě si chvílemi zdřímne, ale často se země zabělí sněhem, či jíním. Moudří havrani v ebenovém slavnostním hávu se kol 7. března pravidelně chystají opustit náš klimat.