zpustošení
podrážděné zorničky hledají cestu ke slunci. vypálená stigmatamě nutí usínat pod dveřmimlhový opar mi rty dráždía na ržhavých kamenech mrazí. vpiju se do cigaretového kouřea zamču se ve vatové rouře.
nonsenc touhy
Křepelky ztrácejí peří tam,
kde my se milujeme
Líbáme naše rty tam,
kde si jiní se stínem hrají.
šicí stroj
Šicí stroj
Steh po stehu
Vyťukává ladný takt
Jehla se září
zajatec
Ruce vpoutech prosící
Tesk objatý bouří
Strachem upocen vneznámu
Kde opilí milenci
uslyšíš
Uslyšíš.
Let skřídly propálenými inkoustem
Zpěv zalitý olovem
Nezadržitelný pád
touha
Skleněná růže
Spletená zprachu hvězd
Neviditelný stín
Zpívá kolem květu
divadlo
Stopen vtoku marathonu
Jako doutnající stéblo zavlažené sírou
Neviditelný pro lucerny světa
Zneužit od chapadel noci.
sváteční
Vhlavě mé tančí jmen mnoho
To Tvé však srdce rozechvívá
ANDREA – touha, vášeň, pokušení
ANDREA – smutek, žalost, rozpolcení
když prší
Déšť kolem Tebe melancholicky tančí
Kapky Tě osvěžují a vysušují zároveň
Každá znich má své jméno –
Zmatenost, touha, soucit, bezprostřednost
hvězda
Zářivá hvězdo oslňující vyhaslé nebe
Tvá zář srdcem proniknout umí,
Tvůj svit smysly otupit dokáže…
Radost a smutek nad Tebou plesá
hyeny
Bílé hyeny se zuby z papíru
Trhají údy otráveného těla
Kapky krve smutnohru vybrnkávají
Slyšíš pokoru, sjakou
ač blízko přesto daleko
Ač blízko přesto daleko
Sním o světlu či stínu.
Ač blízko přesto daleko
Spaluje mě chlad
prach
Nitky slov na prach rozervány,dávná moře citů do kapky vysušena. Vyhaslá sopko ztracená v nicotěTvůj neviditelný stín nevnímámRoztříštěné střepy zkouší vytvářetIluzi beze smyslu.
poušť
Do pouště pouštím tok myšlenek.
Putují dunami světla a tmy
bez naděje na vysvobození,
bez víry v porozumění.