Písmák černý led
první-posledníuž nechci znátprvní byla tmaa světlo poslednípálilo do očíjak sníh do bosých nohoukdyž jsem se brouzdala včerejší nocíplné myšleneksmutek nepřekřičímani pomocí nejsilnějšíhopálí tam kde nic nemůžepak slzy zhořknou tvářdo prapodivné grimasymého nejslabšího jáa opilá do zmatení smyslůtěch dveří zpola dokořánpůjdu projít včerejší noc znovus myšlenkami na tebeprotožeprvní-posledníuž nechci znát
doteky vzpomínek na čas
blízko, blizoučko,že nadosah je příliš dalekotak přesně tamvpletu své vzpomínkyna jedinečná slovakterá nám budou patřitnavždyblízko, ještě blíž,jsem já sama sobětak přesně tamschovám si pod zámekobrázky tebeztratím jenom jedenposledníblízkoaž na dotekje přesně to, co ztrácímco schováváš mi pod zavřené očia moje necháváštrpce dokořán
druhá je zpět
neúplné prostory pro jejich prázdnosevřené pod krkem vánoční mašlístáje bez koní o samosoběbytína cestě zasněžené až po nepřístupnoproud modré zpoza oken až do očís drobnou infuzí stříbřitého větrunejkrásnější dobré ráno po noci na věkyryzost dotáhlá až po nedotknutelnoone will survive, a něco klame
hnáni nocí (GT2003)
poslední vteřiny odkapávajív prapodivné hře na čest& rozumnávrat ztracené dcerydo nezáviděného rájehnáni sněhovou vánicído domovů pro jedinou nocjak smečka hyen táhnoucí krajinouvypískají hvězdy do jejich výšinse svítáním se odplíží do bezpečízapomnění stínůklubíčka neštěstí s krvavými ránamibojů sami proti soběnelitovaní&nelítostnílovci soumraku a dálektak neklidní tak dychtivípronásledovatelé se žhavýma očimastopující své vlastní krokysměřující své vlastní krokyv počáteční pěšinu všech hříchůa z ráje nevede cesta ven
vánoční
mrazivý dech stíhá stínylov na zelenou se sluncemco šlápota to krusta ledupět kroků než tu nebudem'celodenní světlostín a barvy ztlumené do neurčita(znáš to žluté světlo před bouřkou,kdy je vše jak zpomalené do neživa. )voskoví lidé jsou na cestě "právě tam"a plno, strašně plnonejvíc tam, kde nikdo nechce nikoholidé na lovu lov na liditisíce sluncí za výlohami, drápy šelmybojovat rovná se vzdát sea oběti pro dobro věci se nepočítaj'víc než spojenectví ohně a leduroztrhaní voskoví lidé jsou na cestě "právě zpět"mrazivý dech sbírá stínysrdcí zadupaných do ulicco šlápota to krusta leduněčeho přebývá a někde není nic
do tance!
kolébala se s hudbou na jedné lodinejčastěji s neživým klaunem &rozesmátým pierotemvysmátí až k zadusání všehokolvěkpod tekuté písky realityzítřkem rýsuje na předloktítance ohnivější tangaza každé tlesknutí jeden výstřelza nejtěžší figuru na dnoa na pokraji nikdy nenabytých silti dá skvostný dárekzabalený do lidský kůžebez hlesu &bez pocitů"protože. "
battito
roztřesený zrcadlení obrazů tvý tvářemi vracíš nazpátek - po setinách pocity proběhly elektřinou na spáncích změřeného tepu srdceza zrcadlem jen odlesk stříbřitýho stínupojď ho se mnou najít, holka (koťátko, nefňukej, bude líp. )
sedm & půl
někdy to není tak jak by to mělo být(po)citové příjmy a výdajejak na vážkách zoufalostilehce přerůstají přes hlavuv dramatu podzimních barevodškrtávám jeden po druhémkaždou vteřinouabych si získala časpro všechny bonusový levelyvánočních ulic, úsměvů & lidí(už bez spadanýho listídivadelních prken podzimu)čas už mi zase skoro utekljak černá rozježděná sněhohmotazbývá jen mít v očích sněženkya ve vlasech sedmikráskypak splést vše do časupřeplněných koupališť
všem těm...
vykreslovala jsem obrazyz očí do objektivuaž za oceándoslechnu prosebvy(z)volenýchsobě - nám - pro radostkratší než oka~mžiknesnese srovnání s časemdavuzpomaleného- světlem vánoc- káděmi kaprů- koled na náměstí
to vše nestihnešpro vy(z)volenérozdáš dav
ultraviolet
kroky se plížily samy v sebesobě se vzhlížely navždykrát navěčnostproslovy sousloví poslové souvislostímodrej attic room plnej očí& koutů. tmychytám se stéblaočima hvězdy lapámdo sít(í)nica jsme na hranici svítáníkdyž ráno na nás padáve zběsilým čtyřčtvrťovým taktuzáchvěvy prostřihy zábleskyauta myšlenek přecpané vagóny otevřené střechyone year beforezvířecí reflex co zůstávárůzný nálady pro různý vůněstrhaná sláva, oči pro potleskjednou se sama ze sebenaposled vypíšu do bílanavždy podplatím si svou radostze slunce z ránaze života
Odrazy
všechny slavnosti se ztančily,dokola, kolem, v tobě,slova se pozvala na papírúplně jinak než kdy kdysiv novém kabátkusi pochodovali, si hráli,šťastní z ničeho - a proto tak mocjaro zčistajasna, jaro v podzimuco nezastavím, podám rukuvyjdu nad hvězdy a nechám prozářitty všechny (oni ví)
halfway to heaven
říká se tomu level zero
to když na hranicích už je tma
ale v tobě ještě stále svítá
a důkladným zamrkáním dáváš světu vědět že
mžení do skutečnosti
dnes je stejný den
jako tenkrát
to poznáš podle toho
jak se ti jemná vlákna svíjejí
rozpočítávadlo
Balkonová siesta
bylo nás Pět
ale jeden usnul
ale neměl
Houpání
Houpy hou, houpy hou,
kam jít, kde nás nenajdou.
Tiše dýchá ze své skrýše,
nikdy už Ti nenapíše,
PROsvítání
slova seskládaná z cizích jazyků tak
aby mi dávala alespoň trochu smysl
- hledám v nich obrazy všech světů
životem proplouvám jak pohádky
do_svítání
* * *
někdy je i Zítra příliš daleko
a Teď je dál než Nikdy
to prorůstání duší
Reality 2 ( -> ) Dream
Basic Human Design "Nech mě na pokoji. Myslíš si, že máš patent na pravdu nebo co. To mám sedět s vámi u televize a koukat na telenovely. " Třísknu za sebou dveřma od pokoje.
* rozetmění *
staccato kroků mi ukrajuje
další díl záruky na štěstí
a tak se aspoň bráním dechu
abys nešeptal
... do rána
Teď nám nikdo nesebere
a zítra se roz(pa)dáme
na sla - bi - ky nevyřčených slov
co tak ráda křičím po ránu
mimo a teď
vidím tě jinak
pro zpět pro zítra
které jsme včera zabili
pro zábavu dne bez konce
vzpomínkám
tisíckrát jsem umřela
a v sobě se narodila
pro dnešní den
a Prostor světel
rozhovory
občas se jen tak ptám
občas chci pomoci
tiše ti naslouchám
šeptáme do noci.
schizofrenie
už zase se zkoušíš
nikdy víc a nikdy míň
než teď
s naprostou přesností
citadela
občas (často) přemýšlím
že umřu
v bílých závějích
a barevných světlech
věnováno...
Je mi líto, nebudu tam; hm. ne, no nic, maybe mi bude špatně, možná taky ne. hm a přece jsou ještě věci jako telepatie, viď coco. ale to zná někdy každý.
v očích
pískáš si v molla pomalu zhasínášživot v chaosušlápoty tichaa kouzelných bytostí
and dreams of flying i fit nearly
ticha které zpíváv srdcilucerny očíschováváš pod řasynikdo nesmí blížani tyrozbitá zrcadlaa střepy do kůže do dušebrány zamčené na sedm západůsluncerána a jejich východyflétny jarních kapekptají se tancemna hladiněna chvílinež se rozplynouv jednuzávěje lidí
would you found my irritant\'s itching
hry
hraješ si na schovávanou s vlastním stínem
vždyť pod lampou je přeci největší tma
a tvé plíživé kroky byly příliš hlasité
ve včerejších ránech.
- X. - ( v barvách )
ve tmě tě nacházím
a vše kolem zní modře
čas je tak statický
pro vlny (v) nás a lidí
- IX. - (závoje)
v dešti úsměvů
nečinně přihlížíš
jak šelma přimhouřené oči
s opiovým úsměvem na rtech
- VII. -
oblékni si na sebe
instantní teplo v prášku
a běž si prožít
bílé stmívání černého dne
- VIII. -
v zavřených očích
spoutána
. jak šaman co za rozbřesku
ztrácí svou magickou sílu.
- V. -
tiše jsem naslouchal jak
(možná až příliš)
hadí propletenec myšlenek tvé hlavy
ti nabízí
- III. -
Miluji ten světlostín, kdy
nebe se svléká v dešti,
a já se opět marně snažím
proniknout
- IV. -
ráno
potkala jsem paní
s mrtvou veverkou kolem krku
a ptala se
- II. -
pokus se
projít den se zavřenýma očima
mizet a znova se nacházet
prosit
Utíkám se.........
utíkám se od reality
mluvím jazykem snů
pokouším smrt
čaruji život
* * *
Na ostří nože tančí v ledových střevíčcích
a doufá, že neroztají.
Tiše si píseň svého srdce zpívá
netají, že miluje.
Šedá myš
Je krásný jarně-letní den. Do školy se docela těším, ale u prvňáčka to asi není nic neobvyklého. A navíc budou už brzy mé první "letní prázdniny". Čekám u školy na spolužačku.
Zastavení
Škola. Stále, každodenní rituál. Pravidelné zvonění, stoupnout, sednout, výuka. Věčný.
Vítr
Pravidelný klepot kolejí uspává, ale kvůli očekávání věcí příštích neuspí úplně. V kupé je světlo. Další důvod proč nespím. V rukou mám Sluníčko.
Klec
Vysoko, páté patro. Vidí na řeku, na obchoďák. Ne nadlouho, ale aspoň ta chvíle. Vyhlíží rodiče; přijdou dnes na návštěvu.