Písmák Pochybnost
Stojím na zastávce busu
Lidi nejapně civí jeden na druhého
Stravují čas, minutu za minutou
Je tma, už dávno se setmělo
Nesnesitelnost snesitelnosti
Tehdy jí řekl že jí miluje
Ona se na něj beznadějně podívala
Pohledem který vyjadřoval bolest
Pohledem který se mu zaryl do kostí
Půvabná chvíle nicoty
Zažil jsem půvabnou chvíli nicoty
Nebyla jsi tam
Opuštěná loď na obzoru
Já na palubě
Zamotán v samotě
Ve smutku psal jsem Ti básničku
Ve stesku po tobě jsem jí vymyslel
Když hrála smutná písnička do prázdného večera
Ruka se chvěla a mozek vřel
Nenormálnost složitosti
Nenormálnost je pouhým opakem šedé duchaplnosti
Neviditelní prominentní intelektuálové se radují
Vyhlásili totiž amnestii pro konformní chování
Dali zbrojní pas na usedlost a břitkou empatii
Když odejdeš…
Když odejdeš budu opuštěný
Za dne slunečného i za tmavé noci
Zabouchneš za sebou dveře smrknutím oka
Ve vzduchu tu visí jen samota a jedna nota
Když odejdeš...
Když odejdeš budu opuštěný
Za dne slunečného i za tmavé noci
Zabouchneš za sebou dveře smrknutím oka
Ve vzduchu tu visí jen samota a jedna nota