Písmák Mám ochočený všechny pražský ptáky
Mám ochočený všechny pražský ptáky
barevný, bílý, malý i velký labuťáky
chodím se snimi mazlit na nábřeží
před hotel Riverside – nebo když prší, sněží
Pro Danielu
Překrásná Daniela
smíchem i řečí těla
zářivou aurou obestřela
každého, kdo se na dostřel
Drsná zvonkohra
Drsná zvonkohra
Zvon zLorety mě zve
kráčím po cestě křížové
klodi chrámové
Dvě sloky
Dny v červenci se krátí,
voní růžemi,
jestlipak my se sejdeme
tady na zemi.
Kajícnice
Kdybys byl svatý František,
na kolenou bych se ktobě modlila,
ale že nejsi svatý
- poklekám… ;-)
Pořídíme si vnoučata
Pořídíme si vnoučata -
- nejdřív budem mít děti,
klidně se koukat jak ten čas
asníh za oknem letí.
Zimní ulice s jezevčíkem
To není sníh, jen stříbro jinovatky
adventem končí listopad
pejskovi venku asi mrznou tlapky
však nejdem zpátky - má to rád.
Z hudební školy
Oranžový večer
padá do javorového
koberce slávy na schodišti
hudební školy
Eva v zahradě
Dnes ještě sytá šála zelená
zahalí stromům nahá ramena,
snad o podzimní retuši
nic netuší.
Město Tě hlídá
Všechny lampy vSeifertově ulici
mi jdou po krku
dlažební kostky uhýbají
před mýma nohama
Objevila jsem
Objevila jsem tajný kód,
kterýod počátku věků
mění i tichý stálý proud
vdivokou jarní řeku.
Reminiscence
Nejsladší je když spíš,
jsi můj, i když mi nepatříš,
dýcháš mi do vlasů a sníš,
možná to tušíš, možná víš,
Teprve únor
Teprve únor,
však mně to stačí,
překládám hlasy ptačí
až mi zazní vzkříšení.
Blázen pták
Na balkon zdoby secese,
jenž zábradlí má zkovu,
přilétl, možná zrecese,
zvláštní pták
Halloween
Dnes hřbitov jako vlajková loď
vplouvá do Haloweenu,
ti, kteří bydlí tam za branou,
už ze sna hrabou hlínu -
Hornická
Marie, Anna,
něžná jména šachet,
všechno co zbylo
z té hornické slávy,
OHLEDNĚ PODZIMU
Ohledně podzimu
já nemám už co říct.
vše bylo napsáno
a nezbývá mi nic,
Víkend na hradě Buben
Po roce zase na Bubnu.
Obraz je omšelejší,
ale stejný,
loňským listím po cestě
Svatební cesta
Chtěla bych jet stebou
vamerickym fáru
na svatební cestu
do Karlových Varů.
Vyznání akčnímu hrdinovi
Jean-Claude
refrén divoký písničky,
vnoci mi tepe pod víčky,
vzrušení stoupá při tanci,
Sonet
Má poslední lásko, zapal mi cigaretu,
pokouším se napsat sonet,
vzpomínám zrovna na tu větu,
že kdo chce zapalovat,, ten musí sám hořet.
Mertův koncert
Kytara ostrá
jak obzor za ranního vzduchu
je kapkou poslední
poslední molekulou vzruchu
Povídej mi
POVÍDEJ MI O ŽIVOTĚ,
TAK TO KÁŽE NOČNÍ ČAS,
JENOM MNOU AŤ SVOJE SRDCE
ASPOŇ CHVÍLI ZAMĚSTNÁŠ.
Chtěla bych jet do lesů
Chtěla bych jet do lesů
kde zelené koberce travin
zahoří keltskou legendou
a někdo šeptne: Sni.
Kdyby mi zůstala
Kdyby mi zůstala
jen ta jedna noc,
kdys´ usínal
s mou rukou na krční tepně,