Písmák U TYRKYSU KUSY KRYTU
Kutí žlutá tu lží tuk. Raketami mate kar. U tyrkysu kusy krytu. Rackům in — joj.
Lupa nebe
Lupa nebe sama se má,lyry lízá. Srknu — biče lízá. Havlodutýmu dál v cípu. Nejí, plane.
Na pavlači
Lepá Pavla na pavlači
přilepila na Pavla čip
a teďka ví, kde se fláká,
když se šeří, když se smráká.
Sněhurky v nivě
Snížek když pluje před okny,
korunám stromů na lokny
tiše a něžně dosedá.
Hledět si práce — což se dá.
Na operu po peroně
Spěchám s tebou na operu.
Už se ženem po peroně.
. o dva lístky se poperu.
I jar k víle vešel...
I jar k víle vešel.
Hle, ševelí v kraji.
I jadérko mokré dá jí.
Nešen mechem, nešen.
Balamutí
Dneska v Praze středodutí
vytvořili nové hnutí,
je to hnutí mamutí,
všechny obalamutí.
Mikeše chytli
Mikeše chytli
cikánští hoši,
Mikeš je v pytli,
kniha je v koši.
Na vrcholku Pamíru (K.O.U.L.E./ Klavír)
Na vrcholku Pamíru
zased jsem u klavíru.
Postavil jej na míru,
z vybroušených safírů
Cuchá tě ve větách (K.O.U.L.E. / Svět vět)
Jo Hanele cuchá tě ve větách ucelena, hoj.
Jojoj. A ty chutě mě tu chytaj, ojoj.
Haló, chtěl bych vakcínu
— Haló, chtěl bych vakcínu, Hurvajzovi na chřipku. Přišel ale v šeru dnejenom malý vak cínu. Oči, kůže, vše rudne. Hurvajz dostal kopřivku.
Vakcína
Hrála liška v kasínu,vyhrála tam vak cínu,vzala si ho na chřipku,dostala z něj kopřivku.
Kterak se moří dluhy bance
Nejlíp se dluhy moří, když vydáš se za pět moří. Nejlépe asi na Bahamy, či dáš-li pět v českých na stole. To pak se dluhy moří samy. Copak to nevíš, ty vole.
Kdo nežije, neochoří (do soutěže K.O.U.L.E. / moře)
O moři se s básní mořím,. asi žádnou nevytvořím. Raděj’ se ti lásko dvořím, v tobě shořím, až se vnořím. Kdybych nežil, neochořím.
Mé návraty ze školky (K.O.U.L.E. - školka)
Přivedla mě máma dneska ze školky:Koukni táto, jaké má kluk pacholky. Ve vlasech drží, co já s ním. Dohola mu asi hlavu vyholím. Tá-to, vy-ho-lí-ím.
K.O.U.L.E. / věc / Písátka
Nejprve prst, co kreslil v prsť,však vzkazy déšť hned smyl,pak kámen tvrdý na měkký ryla měkký přežil věky.
Též uhlík z popela či křída dobělazkoušely dějiny psát. Až snítka z grafitu do tuhy dospěla,papyrus přijal je rád.
Duběnky, vitriol, dutý brk ptačídodneška vypráví světu,později z oceli pera se tlačído ruk všech písmáků, světu.
Až půjdem létem přiopilí!
Tolik se těším na obilí,až půjdem létem přiopilí. Schováme se v něm před voyeury,před zvědavostí — závisti dcery. Potom si zalezem třeba do lnu,tam ty mě provoníš a já tě prolnu. A poté… … …hupky do ječmene, kde voní slad a kvítky rmene.
Uzel ti mámit lezu
U selky klesuuzel ti mámit lezu. Les, um. Stát‘s musel. Lezu ti mámit uzel.
Panínahouštípouštířitísnění
Štíři si žijí, tlačí se a tísní vhouští. Večer paní zasněná se do něj nahá pouští. Že paní nahou štípou štíři tísnění,tak paní na houští pouští řití snění.