Písmák tajemná dáma
má paní, ženo upíří poruč ať vítr rozvíří úsměvy lidí opodál ať zmizí ten tvor co umění jim dal -milovat- zpochybni veškerou lásku žádnou štěstím tvořenou vrásku nesmějí na tváři míti chci radost a chtíč jim vzíti utéct pryč do temnoty bytí kde čeká smysluplné žití s tebou -má krásná neznámá- černý korzet a rudé růže kalhoty z té pravé kůže vlasy po pás spadeny otázky hluboce kladeny -k srdci- odevzdej veškerý cit radost i nutkání chtít něhu a opravdovou lásku -která beztak neexistuje- zapletena do tvých vlasů prázdné pohledy u kterých žasnu smyslné rty na těch mých které neznají však smích -ani ty tvé- má upíří krásko, ženo překrásných vnadů sladká černovlásko před kterou na kolena padnu jsi mi andělem i ďáblem když po sobě se sápem v tiché noci mám plně tě v moci s příchodem tužeb po vášni kterou jasně ti dokáži jak miluji tě -šíleně a nezkrotně- věříš.
Navzájem
Celkem hodně zkouřená Opilá a ztracená Ležíš v noci na lavičce Vykřikuješ do ticha /Odvážná slova ke styku/ Punčocháče ze silonu Dávno nejsou celistvé /Vlastně ani nebyly/ Vždy se ti tak líbily Dotrhané, samá díra Bordó glády Dvacet dírek Ochrání tě /Nejsou pouhým doplňkem/ A ta rudá rtěnka Dělá tě víc vyspělou Stejně jako linky, podtrhující Tvé kočičí oči /Neodolatelné/ Týpek stojí opodál Co by za sex s tebou dal /Všechny svoje peníze/ A že jich má hromadu Proč nezbalit tu kočku. Bez jakéhokoliv strachu Chytáš se ho za ruku-odcházíte Do neznáma /Na tom teď nesejde/ Nechceš být nevinná, milá a jediná. Toužíš se rozdat Každému, který za to stojí Neskončíte jednou nocí Platí si tě každý den Něžností tě obklopuje /Ač jsi na to nebyla/ Dá ti prachy, tak proč ne. Bere tě i na výlety /Jako svoji snoubenku/ Která si naivně myslí Že je tou Kterou ty nejsi Nevinnou, milou a jedinou.
zasnění se
tak jako bájný Fénix povstanu svými spálenými křídly vytvořím ten nejpevnější štít když budeš si přát, a budeš-li chtít na samý okraj blaha se dostanu tak neplakej a příjdi (za mnou) do světa lásky, zapomění kde nastává tebou okouzlení natrhám tam blankytné poměnky měnící pravdu v doměnky skutečný chtíč v nich ovšem není jen pouhé zdání, pobláznění prostup do mne skrz světlo otevři se mi dokořán ukaž tělo překypující láskou buď mým sluncem, mou nevinnou kráskou poupětem, jež tak dlouho kvetlo má drahá, jsem ten nejšťastnější Seveřan