Povídka č. 110901
Povídka č. 110901
Kde začít . Všechno je součástí jednoho příběhu. Teď jsem vypravěčem já.
Vánoční
Vmalé hospůdce na předměstí Londýna bylo poměrně živo. Chlapi, kteří neměli rodiny se tu scházeli po večerech a ty co je měli se tu scházeli taky. Byla už slušná zima. Včera napadl první sníh a vypadalo to, že do vánoc ho ještě hodně přibude.
Jeden den Ivana a Denisy
„Áhhhh, hmm jo. “ , ranní zívání je stejně vždycky pouze rituál vítající nový den několika neartikulovatelnými zvuky, „tož to je zase pěkné ráno. “ Denisa vstala z postele a šla se podívat do obýváku, jestli tam máma nenechala nějakou snídani. 10:30 .
Utrpení mladého Archiméda - pokračování
„Zavolejte pozdějc, mám blbou náladu . “
„Čekej, mám bezva nápad jak ti ji zlepšit. “, ha, Martin, co mi může chtít, vždycky když mi volá, tak z toho vyleze nějaká volovina.
„Čau, cos‘ prosimtě zase vymyslel .
Utrpení mladého Archiméda
Dobrý den, jmenuji se Petr Bohuš. Někdy přemýšlím o tom jméně. Znamená něco, nebo je to jenom označení dalšího jedince. Změnilo by se něco kdybych se jmenoval třeba Johann Wolfgang.