Písmák a komentářům nebylo rozumět
krok první:
do staré synagogy
přiveď hudbu:
tři saxofony
Prokletí salámu
Mohla bych tvrdit, že jsem se nebála, ale ve chvíli, kdy jsem stála na kolejích a pocítila chvění, mě hrůza ovinula jako hroznýš zatoulané kůzle. Nebo tak nějak. No, moje druhý já, to, co si schovávám jen pro sebe, bylo prostě a jednoduše po. strachy.
Ostrovní zprávy /taková níž
I.
V zeleným dvoře
a barvy dávno stekly
k šedohnědý
ztratil se kocourek slyší na jméno kočička
tři ženy nad kávou hladce pletou slovačtvrtá s cappuccinemmlčenlivá
u stolu v rohuněkdo čte si Kingaod řádkuk řádceoklepává
obrysy tajído šedivaplatímjsem za pět minut celá
Collateral /černá/
Praha si svítí
aby se nebála
/s očima zavřenýma
do křiku ohluchnem/
..lvi nesnášejí temné barvy
Do slunce vstoupit za poledne
Zářit
Jak bílej cadillac
Co právě proplul náměstím
Když...
Kdyžzlobí mě myša klávesnice drhneprázdná je spížkafe se zvrhnerozbiju abakusprchne mi autobusna hlavu trusu kuspřistane ptačí
(a boty tlačí)
mám jeden malý senco pod víčka se vtlačí:že třeba za měsícanebo zítra už – kdo ví. Koupím si ostrov svůjkoko-soví
Bo na koko-sovích ostrovechtam rumy rostou na stromecha taky kafe s medemjá uložím se na plážia zkusím kolik dokážikoktejlů vypít s ledem.
O neprozřetelnosti
Povídám ji: Kunhuto,zdali pak máš přezuto. Brzo zmrzne voda v lednení radno otálet. Podívá se na mě krutě,oči svítí skoro žlutě:zařídils to hňupe snad, dřív než přišel listopad. Koukej konat jelito,i tak to máš nahnuto.
Pupudechkayanagedekhem
Složím se do střepů
roztříštěná
Piju tmu přes míru
přetéká ze všech koutů
Mínus devět
Černá je noci barva smutkučerný je JaffaTeal'c -vskutkuČerná je dírado vesmíručerný je denkdyž ztratíš víruČerné je nebe po setmění. jen minus devěta jeden černý není.
Tuli-páni
Pan tulipán s paní TuliNa náměstí usednuliNebyla v tom žádná lestRozhodli se prostě kvést.
Led číslo devět
Mám svoje práva, štěkl pes a dokonale znečistil náměstí Lidi ho obcházeli A někteří si nasazovali roušky V zahradě pod sněhem u bazénu kvetou sedmikrásky. . Nad zahradou proletěla straka s prázdným zobákem Soused vytáhl cirkulárku a začal řezat teď na kusy Na obloze se pomalu točí načítací kolečko Přicházejí podivné zprávy z mimovesmíru
("Editované minimozky pohánějí výzkum neandrtálců" ) V kamenném městě kterému ukradli hluk Lidé se obcházejí Bez pozdravu Záloha dobrých časů disrupted .
V pozadí pěje sbor beze slov
Bílá neexistuje, je to opak černé. Černá neexistuje, je to opak bílé. Řekla osoba nemužosobě neženě,zatímco
výškou věkem ani pohlavímnedeterminované našlo bezpečnostníbez síry a fosforua s ohněm interagujícíkapalinuZ hlediska svobodného rozvoje osobnostije toto konec příběhu.
2020
Dívka ve vlakučte si Dívku ve vlaku
A kolem lidi plní drátů
To bylo ještě před rouškobitím…Zem se otočíjednou za hodinkolem své osyProbudíš seVšechno je cítitnedostatkem- desinfekce
Noviny odbíjejíapokalypsuAni předtím
mňau....
Naše malé batolezůstalo dnes po školeje to škola kočičíno do.
. ufám že se procvičí
nejvíc hlavně ve spaní -
v tom ho kočka předhání.
Středový zen
Holub se prochází vdeštipo parkovištiV průjezdu zpívá si cikánek k melodii z mobiluPaní vdm u regálu na mýdlobez mýdlaříká: "konečně se lidi začli mejt"Vylila se mi omáčkaKolega mi zkazil kódVlak měl překážku na trati
Holub se prochází vdešti po parkovišti
Poslouchám Helloween a piju kafeVlastně mám docelapozitivní denCo můžu ovlivnitvychází.
Převrácená
Napíšu křídou na chodník:že z rovnoběžky stal se poledník.
Nebe je dole, moře nahoře,v jasmínech kuře krákoře. Že úsměv nosím pro hoře,že smíchy slzy uroním,sklep půjdu hledat - na komín. Napíšu sazí v komíně:voda je rudá po víněa víno chutná po vodě.
Carmina nox
V sousedovic bytě
houká malé dítě
Nepřetržitě
Staccato kašle
Logopedická
Líče leče vkleče
na pokraji leče
pohmoždil si meniskus
pajdal domů pěkný kus
Večer autorského čtení
Městská knihovna Čelákovice
Vás srdečně zve
ve čtvrtek 23. listopadu 2017 od 18. 30 hodin
na
...vlastně nic
I.
Soumračná žena
nebdí a neusíná
pod víčky nosí
Ozimí
Zahrádky od hospod opadaly
Ráno zas zapíná o vrstvu víc
Ve stopách brzy bude sůl
Za ploty květy zamrzlic
Slavnostní vyhlášení výsledků literární soutěže Výlet do minulosti
Městská knihovna v Čelákovicích Vás srdečně zve
na slavnostní vyhlášení výsledků
literárni soutěže na téma VÝLET DO MINULOSTI,
které se bude konat ve čtvrtek 6. října v 17. 30 hodin
10. ročník literární soutěže MěK Čelákovice
Městská knihovna Čelákovice
vyhlašuje
10. ročník literární soutěže na téma
Výlet do minulosti
10. ročník literární soutěže MěK Čelákovice
Městská knihovna Čelákovice
vyhlašuje
k 650. výročí městské knihy
10. ročník literární soutěže na téma
Večer autorského čtení v MěK Čelákovice
Městská knihovna Čelákovice
Večer autorského čtení
s vyhlášením 10. ročníku literární soutěže
s tématem k 650. výročí městské knihy
Kudelmudel
Ulicí kráčí
žena s novými vidlemi,
nalíčená.
Má černé oči.
self-mish
Automat na kávu cvakl
a vydal horkou vodu
na displayi života stálo
kredit: minus
Smích-off
Smíchovské nádraží
Černobílý hrbáček
opakuje zaklínadlo
"budou se strkat,
chirurgie, přízemí
Nevím kde bloudí
celé dny
když leží
v tom příliš těsném
Tma není pouhým nedostatkem světla
I.
Jestliže čas má ještě nějaký smysl,
tak pouze jako kroky ve sněhu,
tak jenom jako mrtvý šperk
9. ročník literární soutěže MěK Čelákovice - blíží se uzávěrka
Městská knihovna Čelákovice
vyhlašuje
9. ročník literární soutěže na téma
„Srdce, ve kterém bydlím“
9. ročník literární soutěže MěK Čelákovice
Městská knihovna Čelákovice
vyhlašuje
9. ročník literární soutěže na téma
„Srdce, ve kterém bydlím“
9. ročník literární soutěže MěK Čelákovice
Městská knihovna Čelákovice
vyhlašuje
9. ročník literární soutěže na téma
„Srdce, ve kterém bydlím“
Večer autorského čtení s vyhlášením 9. ročníku literární soutěže s tématem k 90. výročí narození spisovatele Eduarda Petišky
Městská knihovna Čelákovice srdečně zve
na
Večer autorského čtení s vyhlášením tématu již 9. ročníku literární soutěže (k 90. výročí narození spisovatele Eduarda Petišky)
Datum konání: 13. 3.
Říjen
Ve stráni hoří
poslední ohně léta
krev šípků - z dlaně
pár kapek tiše stéká
Autorské čtení Petra Kukala
Městská knihovna Čelákovice
pondělí 30. září v18,00 hodin
autorské čtení zknihy
Deník muže ve středních letech
Beroun. Ráno
Beroun
Beroun je město protikladů
Jdu rovně a všude kolem
kopce
Vanité / Marnost
I.
V televizi mluví
o lécích v akci
Bolest a hemoroidy
V klubu Povaleč
V klubu Povaleč
přišel ke mně pes
a řek:
Co vlastně chceš.
Keep smiling, Attila
Praha po zimě
pomalu rozkvétá
zdvižené deštníky
s vlečkami Japonců
HOJP - SUPERJEŽÍŠ
Hojp omi, hojp omi
ula ula he
e banga
prérií zní
šťastnej a veselej
Hořícím bičem
vyháněli běsy
o půlnoci
ať všechno staré
Jazz
zeď dělí prostor
o nadbytečné rozměry
jen starý křivdy
pod nehty jsou
Večer autorského čtení Městské knihovny v Čelákovicích
Městská knihovna Čelákovice
pořádá pro všechny příznivce literatury
vpondělí 12. listopadu 2012 v18 hodin
Večer autorského čtení
z koupelny anebo odjinud
Sezral jsem zebra stop
co ted otaznik
Odpověď:
sníte-li zebra
Slavnostní vyhlášení výsledků literární soutěže MěK Čelákovice
Městská knihovna Čelákovice
Vás zve na
Slavnostní vyhlášení
výsledků literární soutěže na téma
Pražské dopoledne/spánek leč í
Snídaně
snídá, ně
/jsem rytíř
říkající ně/
Onanuka - SuperJežíš
Onanuka, Onanuka,
její krásná černá oka,
zná náš kraj
Onanuka, krasavice
Tokaj
Ještě mám na botách
z vinice vkopcích prach
a vuších píseň
nočních vlaků
Literární soutěž Městské knihovny v Čelákovicích - uzávěrka 31.5.2012
Všem soutěživcúm, soutěživým a soutěží chtivým připomínám,
že uzávěrka jmenované soutěžě je již 31. 5. 2011
Podrobnosti k soutěži, pokud to chcete zkusit, najdete tady: http://www. pismak.
Jaro
Jaro své krajky
rozprostřelo
na černé stoly stromů
Vzduch na rtech sládne
Literární soutěž Městské knihovny v Čelákovicích
Městská knihovna Čelákovice
vyhlašuje
8. ročník literární soutěže na téma
NĚMÉ TVÁŘE
Literární soutěž Městské knihovny v Čelákovicích
Městská knihovna Čelákovice
vyhlašuje
8. ročník literární soutěže na téma
NĚMÉ TVÁŘE
Večer autorského čtení v knihovně v Čelákovicích
Městská knihovna Čelákovice
pořádá
vúterý 20. března 2012 v18,30 hodin
Večer autorského čtení
Večer autorského čtení v knihovně v Čelákovicích
Městská knihovna Čelákovice
pořádá
vúterý 20. března 2012 v18,30 hodin
Večer autorského čtení
Syndrom piniového oříšku
Kvečeru
čepele chodníku
do očí řežou
nejvíce
Boldog új évet!
Poslední, tedy loňský Silvestr, proběhl u nás celkem klidně. Buď už jsou lidé všemi těmi bouchajícími věcmi alespoň částečně nasyceni anebo sehrály roli jiné důvody - prostě petardy, světlice, rachejtle a podobné radovánky se soustředily především na kráfký časový úsek po půlnoci a po zbytek dne se projevovaly tak málo, že nestály našemu kocourovi ani za probuzení, natož za neklid. O půlnoci to spravilo pár kočičích bonbónů.
Pokud vím ani u nás ve městě nikde nehořelo a nedošlo k vážné nehodě.
Večer autorského čtení v knihovně v Čelákovicích
Městská knihovna Čelákovice
pondělí 14. listopadu 2011 v 17:30
VEČER AUTORSKÉHO ČTENÍ
Hosté večera:
s podzimem
září
metro je plný andělů
s očima madon
průzračnýma
zvrhlík zíral je modrý
. a mele
pořád mele
makový mlýnek
pantatínek
Nomen omen anebo...?
Botanik Větvička, dentistky Mezerová a Paděrová, kytaristka Vrzalová, MuDr. Chromý-orthoped, fořt Podlipný, Cestovní kancelář Zabloudil. a ovšem i známý sexuolog, MUDr. Šuk.
vo Černou růži rozbilo se nebe...
I.
vo Černou růži
rozbilo se nebe
a střepy trčej
Dear Lucy
Svět zešílel už kdysi dávno a teď to měl. Jak unavený stařec, co nemá rozestláno, vlekl se věčným soumrakem a tichem. Pomalu nebylo nikoho, kdo by na botách roznášel prach. Jen vítr občas marně zkoušel volat na otlučených nárožích.
má milá šle mně šle
Má milá šle mně šle
Že prý mi pásek nesluší
Ašrajtofle má pláče
Za milou platit že jí přísluší
doběrná
Vešla jsem do sebe
jak peníz do fontány
ulicí mokrých vran
táhly
Poetický večer polabských autorů
Městská knihovna Čelákovice
pořádá
ve čtvrtek 10. března v17,30 hodin
Poetický večer polabských autorů
Poetický večer polabských autorů
Městská knihovna Čelákovice
pořádá
ve čtvrtek 10. března v17,30 hodin
Poetický večer polabských autorů
pátrání po Jakeovi
Chtěla bych nábytek
barvy růžového dřeva.
Bytem voní chléb
chlebem voní byt
mezi výdechem a nádechem
I.
Den začal rozpačitě
jak pětkrát odeslaná
rozepsaná smska
ticho
. vzhlédla jsem ztramvaje
a uviděla
Mosaic House
italsky modrý
SOSUE - SUPERJEŽIŠ
Motto:
sedí sosua pod sosují a naslouchá, zdali sousedi ještě vyjí.
Ten den nezačal tak špatně. Rozkvétaly sosue a jejich omamná vůně se nesla až . No však vy sami víte, jak je to s vůněmi.
Dnes v noci budu s vlky výt...
Čas ztratil smysl
a tíží jako starý šperk
K večeru zavál stopy
sníh -
Majitel hračkářství je slušný pán
Majitel hračkářství
večer zamyká
některé hračky
bere si domů
Večer autorského čtení
Městská knihovna v Čelákovicích
srdečně zve všechny příznivce literatury
ve čtvrtek 18. listopadu 2010 v18,00 hodin na
Večer autorského čtení
Výsledky literární soutěže MěK Čelákovice
7. ročník literární soutěže Městská knihovna Čelákovice
”Tím světem bloudím…”
(Karel Hynek Mácha)
SEZNAM OCENĚNÝCH
situation normal: all fucked up
v poledne kolem
projela
pruhovaná tramvaj
červenobíle
na uhel okusuju čas
I.
ve fontáně
koupou černý psy
vodu zakusujou
léto /vyzvá-nění
zas voní ze zahrad
posekaná tráva
ulice kvetou do barev
do zmrzlin
Ženská a mužská tvorba?
Nedávno jsem tu pod jednou diskusí zahlédla názor, který vyzníval asi tak, že ženy píšou jen milostnou poezii.
Není to poprvé, co jsem narazila na názor, vymezující ženskou tvorbu jako něco specifikého, snad i omezeného a podobně.
Já sama dělím tvorbu spíš na tu, co mě zaujme a na tu co ne. Nechci to formulovat jako na dobrou a špatnou, protože můj názor je můj, tedy subjektivní.
k šípku sedmkrát
Odkvetlé lípy
kropí chodníky
za plotem
vlaštovičník
Dzwille
I.
ty karty byly trochu cinklý
a já to nevěděla
/sedm let skládal puzzle
Literární soutěž Městské knihovny v Čelákovicích - uzávěrka 31.5.
Městská knihovna Čelákovice
vyhlašuje
7. ročník literární soutěže na téma
„
žárovky
Odněkud se ozval vysoký zvuk, něco jako třesknutí, když praskne spadlý hrnek, tak nepříjemný, až jí zatrnulo v zubech. Rozhlédla se, otočila se na židli dokola, ale neviděla nic zvláštního. Pak zablikalo světlo. Zvedla oči ke stropu.
tak!
Prostřelo jaro na chodníky
a nalilo se do pěnic
na kartě zimy
debet
Literární soutěž Městské knihovny v Čelákovicích
Městská knihovna Čelákovice
vyhlašuje
7. ročník literární soutěže na téma
„
zpráva o stavu jara
14:44
rameno kominíka
je venku deštěm šero
ticho
Literární soutěž Městské knihovny v Čelákovicích
Městská knihovna Čelákovice
vyhlašuje
7. ročník literární soutěže na téma
„
Představím Tě své rodině
Do křižovatky vběhla černá kočka.
Jakub zaklel, ale zároveň podvědomě uhnul, aby ji nesrazil. Z protější strany se blížil kamión a Jakub přidal plyn, aby stihl z křižovatky vyjet.
Když byl v bezpečí za ní, znovu se mu vrátily myšlenky k Daně.
Městská knihovna v Čelákovicích 29.3. - autorské čtení
Městská knihovna Čelákovice
srdečně zve všechny příznivce literatury
v pondělí 29. března 2010 v17,30 hodin na
Večer autorského čtení svyhlášením 7. ročníku literární soutěže
Městská knihovna v Čelákovicích 29.3. - autorské čtení
Městská knihovna Čelákovice
srdečně zve všechny příznivce literatury
v pondělí 29. března 2010 v17,30 hodin na
Večer autorského čtení svyhlášením 7. ročníku literární soutěže
nejaro
Chodníky svlékly sníh
a do škváry se odkopaly
zůstala slova vzávějích
jen naše smutky vyplavaly
tůdle!
neklape mlýn
na Kampě
jen ztichlé kolo
přes můstek
na Kampě, ta-je
je Kampa černobílá
anebo hnědá
šediví nebe
a barvy prostě
..padá led
Rozdala zima zase karty
Pár židlí na chodníku
A nápis u zdi
Nechodit
věta nemůže začínat spojkou
že přicházejí k ránu
a nejsou unavení
šeptají hrany
k rozednění
A žili šťastně ...
Černice přihodila do kotlíku dvě hrsti bylin ze dvou různých plátěných sáčků a pak ho posunula hlouběji nad oheň. „Ustup paní, lektvar může nečekaně vzkypět a ty nestojíš o popálení o nic víc, než já o královnu šíleně do mě zamilovanou,“ pronesla posměšně.
Ženiným obličejem se mihl překvapený výraz. Spěšně ustoupila dva, tři kroky, až narazila na stěnu chýše.
skoro
k večeru na balkóněkocour svrhl svíčkusídlištěnakročiloa pak sezase stáhlodo ulit
Kopec
Poprvé je viděla všeru předjarního deště. Tramvaj, kterou se jela představit do nové práce, právě projela ulicí plnou starých domů a temných průjezdů, minula provaznictví a vetešnictví a zahnula doleva za roh. Přímo proti ústí ulice byl kopec, vdolní části upravený jako park, vhorní zalesněný. Průsekem mezi stromy mířila z kopce dolů řada protáhlých tmavých postav.
ráno vlakem
stromyosamělybez listía přesto jdoua možná zítrazimu odbijousvět rozložený do kolečeka jedno navícna oblozevisípražce jsou žlutě tetovanýna betonnad čarou ponorutajný vzkazy
a stromy jdoua možná zítrazimu oblečou
svět rozložený do kolečekodtikávájako meddrobky spánkuprotékáa jedno navícv mojí hlavě
...
Praze je zimaa žlutá mizípřed očimado listíhnědá
bez barev
včerejší létohřeje v kávěze světeltrochu zavoní
v tom mezičasív panoptikumuž v mascev černémna chodníkujdeopomíjen
...v červených
K ránu je tichonejtenčíšedé tmoujak špatná struna na kytařezníumíráčkemza sny co nikdynepřijdou
V konečcích prstůzima svíčekvyhaslých navždypro jednoudny prorůstají do dušičekkdy oči prázdnemhorké jsou.
polední
kouřímnebe je žlutýa padá do stromův rohuv posledním patřetmavě modřeze šňůry trčíněčí prádlodvůr natahuje šedé prstya slunce neníi když nezapadlo.
00:01/červenočerná
za deštěm cesta svléká prachpodél kolejí projel náklaďáka ticho ležína klíčeknatažené
noc padá seshora jako máka teče do víčeksmuteknádražních lavičekpo setmění¨
černovláskas červeným jablkemukusujea vlak tupořád není.
....zebe zebu
je sucho ve fontáněseshora podzimmží mi pod límec
v poledne slunce přes kopecpřineslo šídla
červená
do mraků šedounezašijou
...noc
jsou vlasy nocičernémoruše-mia škrtí pevněv hrdle dechslova se sypouorigamidůmsložen ze zdívězí v zdechjsou kroky nocitiché mrholenípod kůží držíjako mechcesty se pletouMurakamidůmsložen za zdítěžkne v zdech.
Akrostichy. Dva.
Stichy první
Déšť padal večer do zahraDU ohně alenezkazil náladUHledalitrhlinu - modrý kruHA tehdy náhle obloha rozkvetlA
Akrohrátkydruhé
Déšť znovu padal - zešedla oblohAU ohně zůstali - odhodlaný kruHHledali léto - sen o modrém okUA barvy přešlyz obzoruna výchoD
...a padá
za deštěstarý důmtěžkne v bocích:po schodech neběhá se
za oknytramvajenesoušedé vlnyanedopalky dnůhasnouutopeny
prší:voda na druhé straněbarikády
červen
za poledneloďky na Vltavěpomalým pohybemsetrvalyve voděve slunci
Prahazčervenalaaž do stánkůs jahodami
i do muškátuna chodníkupřed čajovnou Bílý jeřáb
do třešní
Kalendárium...
Všechno nejlepší k dnešnímu svátku všem, ve kterých je alespoň kousek dítěte.
Ano, papoušku, ano, Pišto, na hlavní stranu to nepatří. Konejte, jak je třeba.
Ale nezapomeňte oslavit MDD.
prostě tak
Na Andělu bubnujía rozhazují ředkveprý za lepší svět:". zachraňte i chudé. "
a unavený mámy smutně jdoua děti vlečouna rukou
míjejímobilytramvajeautobusyvýhodné nabídkyakce
ve stínu sklabetonumrtvých písmenmetrový poeziejetrochu zimaa šero všedních dnůusedáza očima
Autorské čtemí z knihy Pavučina slov.
Vážení písma-ci i -čky.
Dovoluji si připomenout, že akce zmíněná v nadpisu se koná v městské knihovně v Čelákovicích již tento čtvrtek.
Přijďte, rádi Vás uvidíme.
(Místní bary otevřeny i po skončení akce :-)
Autorské čtení z knihy Pavučina slov - po druhé
Protože Písmák v poslední době žije velmi rychle a úvodní strana se neustále mění, ráda bych připomněla akci, která se teprve bude konat, ale už byla dalšími skvělámi akcemi odsunuta. Nerada bych, aby zapadla (a nejen proto že také mám pár řádků v uvedené knize. )Apeluji zvláště na Pražáky, protože Čelákovice mají, co by kamenem dohodil (nooo. ale blízko to je.
/unavená II/ - bezjaří
Racekzapřažený v nebina chvíli vzepnul sea padák hladině
Školákům na límcíchtajíšedé vločky
V ozvěnách skřípot přetažených per
Pod mosty bloudímvbitá do žeber.
a maloměsto setrvační a pokojně tiká zatímco projíždějící cirkus tvrdí, že nebudou chybět ani klauni, který vás pobaví svými humory
Pesu l i c íjde trochu kulházasranej tulák cizíkočka na stromětajnýlovsmí
/unavená/
V pavučinách vzduchubrodím se ulicí"Nahlaste i vy nelegální obsah. ""Mejstřík. " na popelnicích/Mej přeškrtnuto/Je pátekbez předjaříkouř padá únavoulidi jsou zavřenýa Praha- krásná -dalekoBarmanka v 3+1otočila listznovu se začetlanaproti zrcadlupod jmelímbar olepený francouzskými novinamiTak ještě jednu dokouřímnež budu musetzase zpátky. pán s igelitkouuž dávno dopilsvý jedno malý aodešel.
... zima
zasněžiloje nebe s polembílá s bíloujen oči barví šedě chladtušená městaza zdmi zdisny k ránu tají dávný hladbledá tma dlouhopřed setměnímpolyká ohnějako had.
Únor bílí
VKinského zahraděslunceslibovalo jarodo keřůPřed školou kouřilitiše jako vždycky:roztančené prstyÚterýSníh studil do očítmavnularozpadal seSpěch sdůležitým hlukemtlačil se do bota do tašekDo tramvajíK večerupršelo.
marná
Vypálenádo stínidlamůra umíralas poslední myšlenkou na lampáře.
/na tuhle lampuprostězapomněl/
... za lesem
V noci přišlidivocí kancirozryli zahraduaž k jahodámV tichém odpoledničetl na zápražíotočil lista zvedl pohledSny někdeza hranicínapínaly denJen zvolna opadávalk jahodám.
...
Ve Favolesklidili příborya roznášejí svíčkynepršíto jenom po ubrusehemží serozsypaná slova
/neboj sepřelžu strachnež kává dotikáa potomk-l-i-d-n-ěznova
hele,ta hezká číšnicese na mě usmálaod baruztracená mezinovinami/
čas přisedl siani se nezeptalteďčeká s námineberu ještě než
můj přítel a já
Polární noc má zvláštní moc.
Mého přítele tahle písnička baví. Mě ani už ne, se vší tou zimou a tmou okolo. Někdy si ji prozpěvuje dokolečka dokola třeba celý půlden v kuse a já lituju, že jsem kdy zmiňoval Járu da.
možná
Vincent Willem van Gogh:Green Wheat Field with Cypress at Saint Remy
S větrem trvatmá modrá chvíleve stéblechrůst.
Být domemza stromys lampoua otevřenými oknyokamžik před tímnež vejdou hosti
Pole nesené nebemza obzorzpívá do očísvětlo mží
Jeden po Štěpánu
kocour pijekočičí mlékodárky i obaly dotříděno
je třikrát devětprosinecozvěna táhnez ledničekve schránkáchzametenonoc k ránu odtikávájen velmi neradrok se vzdává.
poloprázdno /ona/
je na piánunoční Manhattanještě pár dílků scházíkvětiny v oknechnevychází
/a ticho v lidechnebo ve mně. /
důmvkoutechčastotrochu zebea místa mámevíc než dostvítán je každýdalší host
ještě pár dílků schází
Koľektivná báseň č. 1, ľist prvý
Vlaštovky před vánoci odlétlya jejich prázdná hnízdapočítáme po stovkáchŠkolačka z Pertoltic získala první cenuPo tisícíchzískalao co nestálaNa kamnechvánocesmrdí, zase.
předvánoční
Vánoce chodí okolona okna klepe zatím mráz. snad zítra nebo za týdenposadí skřítci na molozástupyrudýchsmrččíchvázOzdoby z tesca zazvonísrpnový sluncepod vlasyježíšek na svým mobilupár dětských přánípřečte siVánoce chodí okoloa schránka plná zvláštních zprávvýprodej štestí za babkua jako bonusmýdlo Dove
V Albertu hrají koledyplastová láhevv mořský sukni z řasbarbínam Santa nadělíhladkej svět barvylila kravno tak si pospěš,kup si včas(za kolik stromků. )umělý
Vánoce chodí okolo. Snad zítranebo za týdenrozkvetouhorkýhvězdyv nás(A lásku pozvem pod jmelí)
/2002/.
Office /cancel/
PátekSvátek dnes slavíStařec a řekaOnotevírá oknaPo tisící prvýk obědu kafemeluzínaa čínský nudlez umělý hmotyStůl potácí semezi kramiNa druhé straněuž rozkrajují víkendpečlivě obalujínovinamiJdou domů v zákrytua samiBažanti v beranicích křižují parkovištěSníhzasypávávšechnapříště.
Nástupiště
V Letňanech polenaráží na mrakyv přílivu neseracky a kuřáky/město je dalekojen beton vzlíná/od hrany ke hraněnesou nás vlnytady se přestupujetady se dělíčekáme pod sloupyzkamenělí/na poli po odlivuroste mrtvá hlína/.
Opouštění
starý plot nese rezodevzdaněúnavou naklání sea barvaprýskáosleplá okna:jenom prach jsmedomuse dlouho stýskána druhém sloupkurudě hoří růžeještě i v šípcíchbude hřát. dokud ji zimašeptemnepřemůže.
Poledne
Vmáčknutá mezi zdía deštěmkouřím. Svět bude zase umytej, kačeny volaj. A zimanezebe.
To se vás netýká, drahoušku
Zadání:
Chodila sem už asi rok. Nejdřív tak dvakrát týdně, ale postupně ji to sem táhlo pořád víc. Ale proč. Nijak zvlášť moc přece nečetla.
Jsem polámanej, řekl kafemlejnek, ale nikdo ho neposlouchal.....
Večer:
Na rohu ulice modravě svítí jakási konstrukce z trubek. Působí cize, ještě před týdnem tam nebyla. Bůhvíproč cítí úzkost, Pokusí se ji zlehčit vtipem:„Mimozemšťani. Nastražili tady past.
30.9.2008
Stromy zas berou červenoua po ránu si myjí hlavydny trochu ztěžkly v kolenouaž pronáší se do únavyDen začíná i končí šeremchlad řeže ostře rovnou na kostmožná se zítra neproberemmožná že ztuhnem v pouhý nerost
V poledne slunce hnalo mrakyza řeku a pryč z parkoviště pozvala jsem ho na camelkyPodzim ať čeká na své příště.
30.9.2006
30. 9.
možná i kapři mohli mluvit
a objednat si svoje pivo
na chvíli zapomenout
A žili šťastně až do jeho smrti...
Černice přihodila do kotlíku dvě hrsti bylin ze dvou různých plátěných sáčků a pak ho posunula hlouběji nad oheň. „Ustup paní, lektvar může nečekaně vzkypět a ty nestojíš o popálení o nic víc, než já o královnu šíleně do mě zamilovanou,“ pronesla posměšně.
Ženiným obličejem se mihl překvapený výraz. Spěšně ustoupila dva, tři kroky, až narazila na stěnu chýše.
Na cestu
Ticho má ruce
Jak já marný
Slova se vrací
Zpátky - ke mně
Nádraží
vbludišti kolejíztrácí sehlasy slovům
po půlnocipřezrálé světloodpadáváa jako kávarozlitápod lampami hnije
usychá
/ťuknutí hole na schodech/kroky se hledajnazpáteko-de-vzdaně/někdy to nestačí/otisky zubůzebou v zdechhrst hloupých kuličeknoc odtikávázase slaněna pátém nástupištinikam se nejede.
Jen
Slova jsou jako pavučiny
A vlastně nic se neděje
Jen zase prší
Za okny
Kempovaná
Zas mikrovlnky táhnouZa sebou panelákyK rybníkům posedajíA jejich lidi takySkládací ohněK večeři bramborákyPověsit prádloA po západu satelitZas mikrovlnky táhnouk přírodě zpátky – najít klid.
Letnín
Nebe se loupejako pomerančk podzimu vyprcháválétotak trochu stydnejako kávačerná/letošnítřešněobjevili kosi/
včerejší teplov zádech nosímpod nehty táhnebloudí ve větvíchvítr ztich´že dírou v mracíchsvětlo se vracína asfalt parkovištěsmetípíše:
hodina nulanádech
Tůň
Nebe je tůňa v tůni nebezelenáv korunáchhladinaa u dna ticho zebeRybářik ostrovusoumrakemmíříto kterézapadápozlátkykrutěhýříKořením vlasydo klidné vodydlouzese ponořitnež další nádechzhoupnedo pohody.
hledání sabůlonu
Osoby:rozpustilý transvestita ivoš (většinu hry mlčí a tváří se významně) - poznámka: tato role je již obsazena
písmák s vlkem
brouk s kytarou
modrozelená chobotnice
Že róžě lásku klamú
Opěte kvitně bezi přehořko takv zahradieže róžě lásku klamú,že róžě lásku nedadieOpěte nebe modrétak jakož brka brhlcěže róžě láskuklamúspálí sě moje sirceIteskno tolikv tento časslnce i vody i kvietie:služníků púze modrojasv dni moje sstále svietie.
šedivá....
u dna se převalujíkamenynevyřčenýobtloukají
/a někde v nekončení padldalší kůň/
plakáty stromy cestypřelepenýže ráno před zrcadlemcenío život
uličky slepýza plot plot
Marota
Jest dnů jenž démanty se skvějí,žal, málo v žití mémcov siný svitse přiodějítěch zástup v řadu předlúhém
Vstanieše jutřě bez nádějíhledaše darmo sobě šém. Jest dnů jenž démanty se skvějí,žal, málo v žití mém
Než v tušeniupovždy tkvějiže líbost jest ne čirý senanv luhu hlascě žežhul zvniejí:trpědlenstvie i trošt. -piesn pějí. Jest dnů jenž démanty se skvějí,žal, málo v žití mém.
Sídlištění II
trávu pokosiliod kořenůznovu vzlínáčernými mravenciměří čas/i střepy na chodníku/pár starých kolv stojanu před hospodoupomalu rezavínahoru k anténámroste.
Literární soutěž městské knihovny v Čelákovicích
oficiální text vyhlášení (také zde):
Městská knihovna Čelákovice
vyhlašuje
6. ročník literární soutěže na téma
Sídlištění
Město se převalilotudy nerosteza okny televizních dětí není čas
Jenom ten žlutej se zmrzlinousjíždí další blok
v nedoslyšnu.
Magnólie /rondel/
Už rozkvétají magnólie
tak ráno snazší vstávatje
Odpustit ptákům předbudíček
Vytřepat černou ze dna víček
na o/kraj
A někdy
Tančím jen jako
Vločka vtěžítku
Němá.
5:55 /malá noční/
5:55trhám svý slovana kusyškrábousvět šaman chřestí kostmikrok - bubny - kroka potomtichože zase padlyhadí očiv koutech se uklízelovešla (se) zimastočená pod nehtyteď tlačí za očimasněžíbez křídel peříztrácí cestysvět šaman podlechřestí kostmi.
on the run
keď sa chceš dobre mať, tak musíš utekať.
Dva kroky dopředu, dva zpátky. ne nic se nezměnilo. Ulice do kopce a za rohem ještě do většího, bloky starých domů.
zima se dlouží
Že ještě tikáms podivem jekdyž jaro vločky zase vzdalují
Za oknem kavárnyMorena se smějeNa stěnách ptáciryby zpívají
Pod obraz tušitmožná anijak marné teplo žárovekŽe ještě slyšímvítr za stěnami.
Zima se dloužíaž z listí táhnepod kůží mi. Po ránu lhavásněženkami.
hoří nehoří
Už zase pracuju ještě k ránuHořící termíny nedaj mi spátPrsty mám dřevěný A jiný nedostanuKafe už po pátýčas nechce státBudím se Beastie Boys, dojde i na Nirvánunež začnou s rámusemlítavci ze zahraduž zase pracuju ještě k ránu. Ado mý postelekocour šel spát.
bily kralik lost
Věci se změnily hned druhý den.
Zalévala si polední kávu, když oknem na dvůr zahlédla naleštěné kusy modrého auta, rozložené u sebe jak vystřihovánka z abíčka. „To byla divná nehoda,“ napadlo ji. Dolila kafe, odložila konvici a přešla k oknu.
Předjaří
Po ránu škrábu- z auta ledaž zapomínám blízkost jaravtopená v kouři cigaretpo ránu bývám třikrát stará
Zelená ale v blízkém keřiuž přebarvujezimníšedou - přeběhlo jaro po páteřia dny jak kočkatiše předou
K ránu
K ránu zas pršelo Kouř padal rovnou k zemi Mraky polykaly každý tón /a ještě před zazněním/ Tma vtrhla za límec Až do rukávů zatekla mi Pak skládala se Na balkón Slova se zpátky odrážela A sesychala do křížal /Naprosto zbytečná pod dírou v kapse/ Že bylo těžké hledat světu křídla A ještě těžší - Nadechnout se .
Gummy bear
Umývám ruce
I snádobím
Cukr se sype
ze všech stran
purpura na plotně
Ořezal si tužku. Ořezával ji dlouho, pečlivě, dokud neměla dokonalou ostrou špičku. (Vyzkoušel ostrost prstem, na bříšku pravého ukazováku, instinktivní ucuknutí ho potěšilo. ) S uspokojením z dokonalé práce umístil tužku do stojánku, soustředěně a pozorně.
Techno
Soused pouští techno -to přestává všechno. Celý dlouhý večer- až by jeden brečel. A já brečet nebuduradšiněco vyvedu. /Třebazajdu - do kina.
...
a ještě jednou zahořet než plamen zdusí paní zima
šero zas rostepřed i za očimaa barví listíjinovatkou
anebo plísní
a ještě jednou zazpívatposlední píseň krátkou
Podzim /moře je příliš daleko/
Stromy zas hoří jako vosy
Do žil se vlévá listopad
Ze šera šaty znovu nosím
Ty odložené tolikrát
O zvědavém motýlovi
Byl jednou jeden lesní motýl. Bělopásek dvouřadý se jmenoval. Teda on se vlastně jmenoval jinak, ale jak, to nevím jistě, protože neumím motýlí řeč. Tak mu budu říkat třeba Libor.
Tak jde čas
Pondělí. Tady taky. (ranní ptáče je postava z mýtů a bájí)
6:30 zvoní budík na mobilu. Zvoní správně, musím z domova odejít nejpozději v 7:45 a před tím ještě nakrmit zvířata a vynést odpadky.
summertime
Jablka sládnou během letua při dopadu ztrácí chuťteploměr zdá se strachy šílíže za chvíli mu dojde rtuť. Vypilo slunce z očí slzy po lidech hází jiskry vos ve stínu sedím a jsem drzý na slunce dělám dlouhý nos. Jak Berounka si plynu líně že čas teď není nečasem vteřinu piju po vteřině a jenom tiše klidně - jsem
(Černošice, 22. 7.
prstem do prachu a po orosených oknech
mlha v násnarovnává hlavu rostestojínám za pozornostrozkřiknutá do ticha
čekárny na nadějizešeřelyzhoustlyjen v rohu za topenímchrastějpolámaný zaklínadlaa starý časopisyježej písmena
slova
automat odložildalší vodustudená/cizí/nedá se
pod mraky z papíru
Už dozpívaly kněžky slunce
Teď klopí hlavy ztěžklé
dlouhým
slunobraním
Na černých dnech jsou nejlepší příští rána
Mám rádata ránaco hořej zeleněletněsvatojánsky
/a ještě na poledne/
Na mostěmezikaštanypotkala jsemjeptišky s holkamakterý nezestárnou
/z domova ve Staré Boleslavi/
Můj dnešní nákup v hypermárketu
Tak jako vždycky:
Přečetla jsem si letáky ze schránek
Nabídky na netu
(nákup vždycky začínám zapnutím počítače)
kurwadrat
Těžko snítsny sokolůvklecích sobotních ránkdyž mořeco je v násodumře ke dnudo ticha
/střepy modrých žárovekbloudí pod kůžído nejarmarku/
::oči vyplašených holčiček::
/tolik se bála psůaž bylaterčemposměchu dětíjiného kmenena Černém mostě,ve skalách/
kozy rozšiřují poušť /i bez publika/
s přihlédnutímk:teorii všehomožnému výbuchu Slunce za šest letboji za práva plastových betlémůinvariabilitěnákupních žetonůna svazcích klíčů
/jakož i nezbytnosti bleděmodrých paruk pro ratlíkyazkracování zpráv/
nezbývá než:
obracet dnyzvědavě jako kamenyapředefinovat ploštice.
no signal
. střepy jsou střepy jsou střepy jsou střepy. /zpěv za obzorem,z klanu žetonů/ke stropu párat
pak:
mapy bez legend symbolika mravencův nádražním automatuna kafe Dallmayremaarea nadbytečnostměsíce/sněhočerná/
při nedostatku střech
Tak jde čas II
Každý začátek je těžký …
„Je skvělé že je pondělí a já jdu do práce, je skvělé že je pondělí a já jdu do práce, je skvělé že je pondělí a já jdu do práce, …. “
Hm, tak takhle mantra na mě taky nefunguje, takže dveře kanceláře odmykám vnáladě: „až-zjistím-kdo-může-za-to-že-je-pondělí-šeredně-si-to-odskáče“. Podle svých obvyklých rituálů pro začátek týdne se snažím minimalizovat výdej energie. Takže cestou ke stolu odložím mikinu na věšák, pouštím počítač, pokládám kabelku na stůl a beru zněj hrnek.
Kočku nemůžeš vlastnit /studie mladé ženy/
část 1. : zvracet za zpěvu ptáků.
/expozice/
Ráno, na břehu řeky
Pravděpodobně léto.
Bitter smell ironing board
Ticho a tma Pak se objeví světlý bod vprostřed plátna a ticho rozeznívá jemný zvuk. Zvuk sílí, bod se zvětšuje, zaostřuje, ukazuje se, že je to žeton do nákupního vozíku. Jak se zvětšuje, vidíme uprostřed žetonu postavu, Žeton se otáčí za zvuku cirkusového marše jako gramofonová deska a postava se rozhlíží. pak začnou ze všech stran přilétat věci, výhodná balení prášku na praní, nápojů, sušenek, palety kuřat, bedny s nápisy 3 – 1, sekačky na trávu, nafukovací delfíni a sněhuláci, umělohmotné bicí hodiny, obrovská auta na klíček .
země se nohy nedotknou
Jsou stezky vlčí
Trní plné
/a jejich vytí zbouřek je/
že oblékají jinovatku
Na časy
Že prší prší do obilí/jen ještě nevím jestli dobře je/
Zelená cesta
Reznou koleje
Ještě jsme do dna nedopili
Proměny
Za deště slunečnicím
rostou modrá křídla
(viděno oknem starého motoráku
vpátek, 18:20 cestou zpráce,
Pár otázek co me trápí aneb kruhy v obilí nejsou tak záhadné...
29. 06. 2007 14:32:47
(((Grafoman)))
Proč byl smazán nick Pišta Hufnágl, Jiko, pozorovatel...?
toť otázka.
Pátek třináctýho
Je pátek třináctýhopitomej denkdejakej nechytrejsráží tě do h. kolen
na hlavu kydá tistoletej hnůj:na břicho pitbullakřížovku vytetuj
usměj se na švábapřežehli žehličkuna oběd přečti sinápisy na tričku
svý peří navlíkniprvnímu čurdovipochval že sluší muhloupej ti napoví
Zaklínači
Skrajinou hořím
Vkvětech máků
Každý den slunce
Nosí smrt
Dingy soul
Je až s podivem, jak mohl film spojující dvě tak výrazné osobnosti jako jsou Johny Depp '(* 9. 6. 1963 v Owensboro, Kentucky, USA),v současné době chystající Piráty z Karibiku 3, a Lars von Trier (nar. 30.
za rohem prázdno a za ním roh....
Že slz je víc než lentilekjahodla hodnánahota čehýcitůi po
/hrkavé prázdno zarohů/
že jsou
tak
nechápu
Nechápuže vlaky dál melou svý td tda na přejezdech houkaj jakoby nic že ráno vstávám stejně nevrlá práce se zase sama nedělá venku je šero předjaří něco se vede jiné nedaří kafe je hořký bez medu zamrzlá taju do ledu. že správný slova najít nesvedu nechápu to číslo navíc v seznamu že už tě příště nezklamu že vlaky dál melou svý td td dál stejně míjej přejezdy. že jinej píská odjezdy čepice dál jsou červený že štěrk je vzteklý kamení. že jsi pár písmen a víc už nic.
Ad závěrem.
Protože Velliny příspěvky jsou dány jako indispozice a já chci Velle, která se omluvila veřejně, poděkovat také veřejně, volím tuto formu.
Takže Vello:
Děkuji za uznaní neoprávněného blokování mého nicku a přijímám omluvu. Vím, že všichni jsme jen lidé. I já .