Země řepy
Zeptejte se Pepy
kde je Země řepy
Ráda bych tam žila
řepu jedlaapila
Pod dírou naruby
Pod dírou naruby mohyla
Prdí do hlíny prapanák
Velel veleobrům velice
Až kapala pod stoly stolice
Slůně v ulitě
Šťastné malé slůně,
chytá cizí vůně.
A když cití pohromu,
schová se hned do domu.
Hledání stračího pírka
Země je pokryta těliopeřenců
Někteří teprve umírají
Tmavošedé mraky
Pestrobarevná země
Musí to ven
Tlačítka vrhají životudárný stín smrtící neduhu.
Klokanova kapsa plná olova vousaté elektřiny.
Smrtící žízeň po písku nejhlubšího oceánu.
V rozích žije plno ďáblů hledajících nesmějící masy.
Město
Ve dne nehnutě drží své pozice.
Jen párvyvolených líta kolem, ale jen pár.
Ostatní plní svoji úlohu a klamou nás.
Viz dlažbu jako hřbety holubů.
Dlažební kostka
Je tam v té ulici,
kam chodí šmoulíci,
kupovat udici,
na velkou sumici.
Poslední věta životachtivého před smrtí
"Jsem si naprosto a decentněstroprocentně jist, že toto je nejpravděpodobněji mojeúplně zřejmněnaprosto vskutkuposlední věta, kterou opravdubudu moci vážněříct úplněvšem, klidně však pouzejenom jednomu nějakému neznámému, ale i třeba známému či známějšímučlověku možná i divokému barevnémuzvířeti, ale kéž bych mohl tuto větičku natáhnut co úplněnejvíc, abychještě aspoň dvacet pět vteřin či pět tisíc třista devadesát čtyři sekund mluvil, jako živý a šťastný člověk, který sice neudělal za svůjtitěrně krátký život nic, ale který to vše chce napravit, třebas už tím, že přizná, žeživot nás všechnení krátký, ne není není vůbec, neboť se vůbecnedá s ničím možným i nemožnýmsrovnávat, proto nemůže být krátký, či dlouhý, krásný, škaredý, pěkný, smrdutý, vońavoučký, dobromyslný, vtipný, upřímný, zlý, legrační, sexy, či prostě nějakýa taky bych nerad rapidněupadnul do hlubokého, jak nejhlubší studna,zapomění, vždyť přeceprávě v tuhledu chvílečku vidím celý můj smutný život, tedy ne nějak moc smutný, vlastně byl šťastný moc šťastný, šťastnější a nejšťastnější, protože jsem tu mohl odvyprávět v duchu všechny ty zážitky a věci a smutky a nešvary a takový ostatní věci a činnosti a situace, na které jsem tůze pyšný, či které se mi líbili, nebo byli smutné, ale důležité,i v této minutce před smrtí, která by vskutkumohla klidně, klíďo píďotrvat celý dlouhýden, jak jen dlouhý může být,kéž by mě vyslyšel nejvyšší Bůh, ten jediný a správný a dobrotivý, náš Pán, ježíš kristus, ten zázrak, ten, který slíbil nejkrásnější ráj všem, kteří věřili. Už jsem mrtvý. "
"Ne tati. Dobrou noc"
Vůně zmoklé dlažby
Brečel Pán v nebi
Slzy ovoněli naši zem
Brečeli lide na ni
Nemohli jít ven
Poslední úsměv úchylného a neoblečeného, chudého a hladového Mozkožrouta
Ach to vůbec není vtip
A Ty nebudeš mít tip
Takhle si se mnou hrát
Urážet mě
Nech ty nehty
-Kůže z růže
vem je sem
na pouhédlouhé.
Taknech ty nehty
Jahoda a grep
Grep a jahoda,
říkáš si: "Pohoda,
to musí být lahoda. "
Ono to má příchuť hnoje,
Dřevorubec
Zazvoní budík. Vstáváma jako každý den musím do lesa. Je ještě tma. Nastartuji auto.
Monitor
Už spím docela dlouho. Zdálo se mi něco velice pervérzního, až se stydím. Ale pak jsem serychleprobudil. Syn mého otce byl nejspíš doma sám, neboť je celý překvapený.
Po večerníčku...
pššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššš
Koule z listí v knihovně
Tak tam sedídál od lidíněmecky mluvícínudu udicí lovící. Kvákot žabslepic a babco mluví pískánímodpovídám kakáním. A myslím na svoji láskuna láskuna láskuna láskuA hned člověku je dobře. Vidí tu moudrost zabalenou jako dárek.
O třech zatoulaných aneb Hledej, hledej nalezený.
Kdysi dávno žilo lidstvo na nebi. Mělo blíž Slunci a Měsíci. Uprostřed celého tehdy známého světa nad světem dnešním,rostl největší a vlastně i jediný strom. Byl to Strom brány zkázy.
Hledání a válka v krasohledu
Ajak rádvidím tu krajinu,
vždy je ta jiná, že neslyším vše.
Lečláska je skryta v korálcích.
Chci a musím ji najít.
Kolero
Do zasraný prdele
Sere mě, že si nemůžu udělat vlastní steak.
Sere mě můj bratr. hajzl jeden.
Chápu tu bratro vraždu, joo.
Strom první
Strom první
Větev první
Na začátku bylo Nenic. Bylo samo. 1 Poté bylo zrozeno Nic. Nebylo Nic.
Strom druhý
Strom druhý
Větev první
Měli nyní Dědeček Hříbeček a Babička Kytička mnoho věcí, které mohli naházet do Hrnce a stvořit tak velice zajímavé věci. Učinili tak. 1 Naházeli tam úplně vše co našli i nenašli. 2 za velice moc strašně dlouhou dobu z Hrnce polovyskočila a polovylezla Žena.
Miss Nothing
(Vyhublá žena sedí uprostřed. Přichází muž v obleku zakrvavené housenky. )
Housenka: Na co čekáš.
Dívka: Čekám
Housenka: Ale, na co.
Píseň němých ta poslední
Mhaaa ehmm mnhee
U ach to emh
tsch pcha
Tho tho thy tho tha
Tlačítko psacího stroje ztracené
Asi se urazilo, chudák.
Nemyslel jsem to tak,
jen. zatracený jazyk.
uteklo to tlačítko za V.
Ztratit vůni
Když tak vzpomínám, moc si nepamatuji na společné bytí ve škole. Jen útržky. A zbytek je uvězněn ve smyčce dežaví. Nejsilnější vzpomínka je na první den.
Peří v prachu a kouři
Smyslem smrdí pohled těch hostů,
kteří krátce děkovali za pohostinost země.
Světa či představení pro slunce,
pro velké pobavení.
Obratel mlhy
Mlha, mlha, mlha, obratel.
Mlha, mlha, obratele dva a mlha.
Žvýkačková polívka v mlze se stratí.
Kdo nevidí vajíčka fenky,
Co to je?
Doma to lýže koberec,
ve vesmíru chytá čas.
Nemá ruce.
Nemá nohy.
Písnička potulného krotitele mraků
Hmmmm hmmm hmmm hmmmmm,
hmmmm hmmm hmmm hmmmmmmmmm.
Hmmmm hmmm hmmm hmmmmm,
hmmmm hmmm hmmm hmmmmmmmmm.
Traktor
Kterakprve projel traktor,
prolil litrrudé krve.
Podruhé traktor rychlovrčí,
krásně sráží srnky staré.
KAHAN
Svítí. Září jako všechna světýlka v celém vesmíru. Svítí jako kahan všeho a ničeho. Ano, kahan.
Konec světa
Svět, takový jaký ho známe, už dávno není takoví, jaký jsme ho znali. Vlasně je podobný. Asi stejný, ale každopádně už se blíží konec. sice rychle, ale jistě.
Ve škole
a jak tak sedím, přemýšlím co se děje. Někdo na mě ve předu mluví. Říká vše co znám v knih.
Smích
Nenávidím smích. Když vidím, a hlavně slyším, smích cítím naprosté zhnusení. Ale pravda, je smích a smích. Smích sluší všem, tedy skoro všem.
Vojínova krátká slova
. Slaný střelný prach.
. Kulka jak hrách.
Písmena nikoho
Zamilovat neznamená milovat.
Člověka milovat, lidi nenávidět.
Hledáš-li příčinu souboje v ženě, pomni, že bijí se muži, nikoli žena.
Blázen nepozná blázna.
Děda Mutaf
ve vesnici Lihin žil byl otec Sued se svoji ženou Aed. Vzájemně je přitahovaly jejich rozdíly. Měli se rádi a brzy splodily své dvě děti: dceru Sisyhp a syna Sugluva.
Krev
Krvavý lid, hledá krev krvavých stád, krvavých hlav, krvavých krav. Krvavá cena, za krvavé jatky, krve chtivých lidí. Krev všude. Kvůli mocichtivosti krev.
Skromná úvaha o skromnosti myšlení lidského bytí.
Potkal jsem lid, který zapoměl na minulost a hledajíc budoucnost zapomíná i na současnost. Ne všichni, leč věčina lidí zapomněla. Možná mezi ně patřím též, nevylučuji to, i přesto bych nebyl jediný. Je mi líto jednoduchých, kteří nevidí.
Dětská hádanka
Zřím to den co den jinak, přesto tvar koule to jen zaujímá. co to je.
Luna
Kapka vody uprostřed oceánu.
Když se budete cítit jako nic. a přesto plní. nebo raději když se nebudete cítít.